Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Genesis 18 Bible Online

Genesis 18 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Genesis 18

¹I ukázal se mu Hospodin u Mamreho dubů, když seděl u vchodu do stanu za denního žáru.

²Když pozvedl oči a rozhlédl se, hle, tři muži stáli proti němu. Když je uviděl, běžel jim od vchodu do stanu vstříc, poklonil se až k zemi

³a řekl: Panovníku, jestliže jsem nyní nalezl ve tvých očích milost, nepomíjej prosím svého otroka.

⁴Nechám přinést trochu vody, abyste si mohli umýt nohy, a odpočiňte si[334] pod stromem.

⁵Vezmu trochu jídla, abyste se[335] posilnili. Potom půjdete dál. Vždyť proto procházíte kolem svého otroka! Řekli: Udělej, jak jsi řekl.

⁶Abraham pospíchal do stanu k Sáře a řekl: Rychle zadělej tři míry[336] jemné mouky a udělej podpopelné chleby.[337]

⁷A Abraham běžel k dobytku, vzal jemné a hezké tele a dal ho mládenci, aby ho rychle připravil.

⁸Potom vzal máslo, mléko a tele, které připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.

⁹Zeptali se ho: Kdepak je tvá žena Sára? Odpověděl: Zde ve stanu.

¹⁰Jeden řekl: Jistě se k tobě vrátím napřesrok o tomto čase,[338] a hle, tvá žena Sára bude mít syna. (A Sára poslouchala u vchodu do stanu za ním.

¹¹Abraham i Sára byli staří, pokročilého věku. Sáře již přestal běh[339] ženský.)

¹²Sára se v nitru zasmála: Poté, co jsem zestárla, se mi dostane rozkoše![340] I můj pán[341] je už starý.

¹³Hospodin řekl Abrahamovi: Proč se to Sára smála a říkala si: Cožpak budu opravdu rodit, když jsem stará?

¹⁴Je snad nějaká věc pro Hospodina nesnadná?[342] V určený čas se k tobě vrátím, napřesrok o tomto čase, a Sára bude mít syna.

¹⁵Ale Sára to zapřela: Nesmála jsem se, protože se bála. On řekl: Kdepak, přece ses smála.

¹⁶Pak se odtamtud muži zvedli a pohlédli směrem k Sodomě.[343] Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil.[344]

¹⁷A Hospodin řekl: Cožpak budu před Abrahamem tajit,[345] co chci udělat?

¹⁸Abraham se jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země.

¹⁹Neboť jsem se s ním sblížil, takže[346] přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali Hospodinovu cestu a konali[347] spravedlnost a právo, aby Hospodin Abrahamovi naplnil to, co o něm řekl.

²⁰I řekl Hospodin: Křik proti Sodomě[348] a Gomoře je tak velký a jejich hřích tak přetěžký,

²¹že musím sestoupit a podívat se, zdali jednají zcela podle toho křiku, který se ke mně donesl. A jestli ne, zjistím to.

²²Muži se odtamtud obrátili a šli k Sodomě, ale Abraham ještě stál před Hospodinem.

²³Abraham přistoupil a řekl: Cožpak[349] s ničemou vyhladíš i spravedlivého?

²⁴Možná je uprostřed toho města[350] padesát spravedlivých. Cožpak ho přece vyhladíš a neodpustíš[351] tomu místu kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou uprostřed něho?

²⁵Ať je to od tebe vzdáleno, abys učinil takovou věc, že bys usmrtil spravedlivého s ničemou, takže by na tom spravedlivý byl tak jako ničema. Ať je to od tebe vzdáleno! Cožpak soudce celé země nebude jednat podle práva?

²⁶Hospodin odpověděl: Jestliže najdu v Sodomě uprostřed města padesát spravedlivých, odpustím kvůli nim celému tomu místu.

²⁷Abraham pokračoval[352] a řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi, ačkoliv jsem prach a popel.

²⁸Možná, že do padesáti spravedlivých bude chybět pět. Zničíš pro těch pět celé město? Odpověděl: Nezničím, najduli tam čtyřicet pět.

²⁹Ještě dále k němu mluvil slovy: Možná se jich tam najde čtyřicet. Odpověděl: Pro těch čtyřicet to neučiním.

³⁰Pak řekl: Ať se Panovník nerozzlobí,[353] že ještě mluvím. Možná se jich tam najde třicet. Odpověděl: Neučiním to, najduli tam třicet.

³¹Nato řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi. Možná se jich tam najde dvacet. Odpověděl: Nezničím je kvůli těm dvaceti.

³²Potom řekl: Ať se Panovník nerozhněvá,[354] když promluvím ještě jednou. Možná se jich tam najde deset. Odpověděl: Nezničím je kvůli těm deseti.

³³Když dokončil rozhovor s Abrahamem, Hospodin odešel; a Abraham se vrátil do svého domova.[355]