Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Genesis 19 Bible Online

Genesis 19 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Genesis 19

¹Dva andělé přišli večer do Sodomy, když Lot seděl v sodomské bráně.[356] Lot je uviděl, povstal jim vstříc, poklonil se tváří k zemi

²a řekl: Moji páni, zajděte prosím do domu svého otroka a přenocujte a umyjte si nohy. Časně ráno pak půjdete svou cestou. Odpověděli: Nikoli, jenom přenocujeme na náměstí.[357]

³Velmi je nutil, takže zašli k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim jídlo, napekl nekvašené chleby a jedli.

⁴Dříve nežli ulehli, muži města, muži Sodomy, mládenci i starci, všechen lid bez výjimky, obklíčili dům,

⁵pokřikovali na Lota a říkali mu: Kde jsou ti muži, kteří k tobě v noci přišli? Vyveď je k nám, ať je poznáme!

⁶Lot k nim vyšel ke vchodu, zavřel za sebou dveře

⁷a řekl: Prosím, moji bratři, nepáchejte takové zlo.

⁸Podívejte, mám dvě dcery, které nepoznaly muže, nyní vám je vyvedu a učiňte s nimi, co vám bude libo. Jenom nic nedělejte těmto mužům, vždyť proto vešli do stínu[358] mého přístřeší.

⁹Odpověděli: Kliď se![359] A říkali: Sám tu zůstává jako host a troufá si nás soudit! Tak s tebou naložíme hůř než s nimi! A velice tlačili[360] na toho muže, na Lota, a pokoušeli se vylomit dveře.

¹⁰Nato muži zevnitř vztáhli ruce, vtáhli Lota k sobě do domu, zavřeli dveře

¹¹a muže u vchodu domu od nejmenšího až do největšího ranili slepotou, že nedokázali nalézt vchod.

¹²Potom muži Lotovi řekli: Koho tu ještě máš? Zetě, syny a dcery i všechny, které máš ve městě, vyveď z tohoto místa!

¹³Neboť zničíme[361] toto místo, protože veliký je před Hospodinem křik proti němu,[362] takže nás Hospodin poslal, abychom je zničili.

¹⁴Lot tedy vyšel a mluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít[363] jeho dcery, a říkal: Vstaňte a[364] vyjděte z tohoto místa, protože Hospodin město zničí! Ale jeho ženichům to připadalo, jako by žertoval.

¹⁵Když vyšla jitřenka, andělé naléhali na Lota: Vstaň a[365] vezmi svou ženu a obě své dcery, které jsou zde, ať nejsi smeten za vinu[366] toho města!

¹⁶Když váhal, muži z Hospodinova soucitu s ním uchopili jeho ruku, ruku jeho ženy i ruku obou jeho dcer, vyvedli ho a zanechali ho venku za městem.

¹⁷A když je vyváděli pryč, jeden[367] řekl: Uteč do bezpečí, abys zachránil svou duši. Nehleď[368] zpět a nezastavuj se nikde v rovině. Uteč do hor, ať nejsi smeten.

¹⁸Lot jim odpověděl: Prosím ne, Panovníku.

¹⁹Hle, nyní tvůj otrok nalezl milost ve tvých očích a veliké je tvé milosrdenství, které jsi mi prokázal, když jsi zachoval mou duši při životě. Ale já nebudu moci[369] uniknout do hor, aby na mne nedolehla ta zhouba,[370] a zemřel bych.

²⁰Jen pohleď na toto město. Je dosti blízko, abych tam utekl, a je nepatrné. Dovol, ať tam uteču do bezpečí! Copak není nepatrné? A má duše zůstane naživu!

²¹I řekl mu: Dobře, vyhovím ti[371] i v této věci. Město, o kterém jsi mluvil, nevyvrátím.

²²Rychle tam uteč do bezpečí, protože nemohu nic dělat, dokud tam nevejdeš. Proto se to město jmenuje Sóar.[372]

²³Slunce právě vyšlo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.

²⁴A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru[373] déšť síry a ohně.[374] Bylo to od Hospodina z nebes.

²⁵Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi.

²⁶Lotova[375] žena pohleděla zpět a stala se solným sloupem.

²⁷Abraham časně ráno spěchal k místu, kde stál před Hospodinem,

²⁸a pohlédl na Sodomu a Gomoru a na celé území té roviny a spatřil, jak ze země vystupuje dým, jako dým z hrnčířské pece.

²⁹Stalo se však, když Bůh ničil města té roviny, že Bůh pamatoval na Abrahama a poslal Lota ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž Lot pobýval.

³⁰Lot vystoupil ze Sóaru a usadil se v horách a s ním jeho dvě dcery. Bál se totiž bydlet v Sóaru. Usadil se tedy v jeskyni, on i jeho dvě dcery.

³¹Tu prvorozená řekla té mladší: Náš otec je starý a v zemi není muž, aby k[376] nám podle způsobu celé země vešel.

³²Pojď, dáme otci napít vína a budeme s ním ležet,[377] ať zachováme při životě potomstvo ze svého otce.

³³Daly tedy otci té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela se svým otcem. Nepoznal,[378] když ulehla, ani když vstala.

³⁴Příští den prvorozená řekla té mladší: Hle, včera jsem ležela s otcem. Dáme mu pít víno také tuto noc a vejdi a lež s ním, abychom ze svého otce zachovaly při životě potomstvo.

³⁵Také oné noci daly otci pít víno a ta mladší přišla[379] a ležela s ním. Nepoznal,[380] když ulehla, ani když vstala.

³⁶Tak obě Lotovy dcery otěhotněly se[381] svým otcem.

³⁷Prvorozená porodila syna a pojmenovala ho Moáb.[382] On je otcem Moábců až dodnes.

³⁸A ta mladší, ta také porodila syna a pojmenovala ho Benamí.[383] On je otcem synů Amónových až dodnes.[384]