Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Genesis 27 Bible Online

Genesis 27 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Genesis 27

¹Když Izák zestárl a zeslábl mu zrak, takže neviděl, stalo se, že zavolal svého staršího[570] syna Ezaua a řekl mu: Můj synu. Odpověděl mu: Zde jsem.

²A řekl: Hle, jsem starý a neznám den své smrti.

³Nuže nyní vezmi svou výstroj, toulec a luk, vyjdi na pole a ulov mi nějakou zvěřinu.

⁴Pak mi připrav lahůdku, jakou miluji, a přines mi ji k jídlu,[571] abych ti požehnal,[572] dříve než zemřu.

⁵Rebeka však poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Ezau odešel na pole, aby ulovil zvěřinu, kterou by přinesl,

⁶a Rebeka řekla svému synu Jákobovi: Zrovna jsem poslouchala tvého otce, když mluvil s tvým bratrem Ezauem a říkal:

⁷Přines mi zvěřinu a připrav mi k jídlu lahůdku, abych ti před Hospodinem požehnal, dříve než zemřu.

⁸Nyní synu, uposlechni mne v tom, co ti přikazuji.

⁹Běž teď ke stádu, přines mi odtamtud dvě pěkná[573] kůzlata a já z nich tvému otci připravím lahůdku, jakou miluje.

¹⁰Pak ji odneseš otci k jídlu, aby ti požehnal, dříve než zemře.

¹¹Jákob své matce Rebece odpověděl: Jenže můj bratr Ezau je chlupatý člověk a já hladký.

¹²Třeba si na mne otec sáhne a budu mu připadat[574] jako posměvač;[575] pak na sebe uvedu prokletí, a ne požehnání.

¹³Matka mu řekla: Tvé prokletí ať padne na mě, synu. Jen mne poslechni a jdi mi je přinést.

¹⁴Tak šel, vzal je a přinesl své matce. Matka připravila lahůdku, jakou jeho otec miloval.

¹⁵Rebeka pak vzala šaty svého staršího syna Ezaua, nejdražší, jaké měla doma, a oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi

¹⁶a kůže z kůzlat mu připevnila[576] na ruce a na hladký krk.

¹⁷Pak dala připravenou lahůdku a chléb do rukou svého syna Jákoba.

¹⁸On vstoupil ke svému otci a řekl: Otče. Odpověděl: Zde jsem. Který jsi, můj synu?

¹⁹A Jákob řekl svému otci: Já jsem Ezau, tvůj prvorozený. Udělal jsem, jak jsi mi řekl. Teď vstaň, posaď se a pojez z mé zvěřiny, abys[577] mi požehnal.

²⁰Izák však svému synu řekl: Co to, žes tak rychle něco našel, synu? Jákob odpověděl: Protože mi[578] to dopřál Hospodin, tvůj Bůh.

²¹Izák řekl Jákobovi: Pojď přece blíž, ať na tebe synu sáhnu, jsili ty můj syn Ezau nebo ne.

²²Tedy Jákob přistoupil ke svému otci Izákovi, ten na něho sáhl a řekl: Ten hlas je hlas Jákobův, ale ruce jsou ruce Ezauovy.

²³Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua, a požehnal mu.

²⁴Ještě se zeptal: Ty jsi skutečně[579] můj syn Ezau? Odpověděl: Jsem.

²⁵I řekl: Předlož mi to, ať pojím z úlovku svého syna, abych ti požehnal. Předložil mu to a on jedl a přinesl mu víno a on pil.

²⁶Potom mu jeho otec Izák řekl: Nuže přistup, synu, a polib mě.

²⁷I přistoupil a políbil ho. Izák ucítil vůni jeho šatů a požehnal mu slovy: Hle, vůně mého syna je jako vůně pole, které požehnal Hospodin.

²⁸Bůh ti dá[580] z rosy nebes i ze žírnosti[581] země, také hojnost obilí a nového vína.

²⁹Národy ti budou sloužit a lidé se ti budou klanět, staň se pánem svým bratrům[582] a budou se ti klanět synové[583] tvé matky. Ti, kteří tě proklínají, jsou[584] prokletí a ti, kteří ti žehnají, jsou[585] požehnaní.

³⁰Jakmile Izák Jákobovi[586] přestal žehnat, jen co Jákob odešel od svého otce Izáka, stalo se, že jeho bratr Ezau přišel z lovu.

³¹A také on připravil lahůdku, přinesl svému otci a řekl mu:[587] Kéž můj otec vstane a pojí z úlovku svého syna, abys mi požehnal.

³²Jeho otec Izák mu řekl: Kdo jsi? Odpověděl: Já jsem tvůj syn Ezau, tvůj prvorozený.

³³Izák se strašně roztřásl[588][589] a řekl: Kdo to tedy byl, kdo ulovil zvěřinu a přinesl mi? Pojedl jsem ze všeho dříve, než jsi přišel, a požehnal jsem mu. A bude požehnaný.

³⁴Když Ezau uslyšel slova svého otce, dal se do hrozného a hořkého křiku[590] a řekl svému otci: Požehnej mně, také mně, otče!

³⁵On odpověděl: Tvůj bratr lstivě přišel a zmocnil se tvého požehnání.

³⁶Ezau řekl: Ne nadarmo má jméno Jákob,[591] vždyť mě již dvakrát podrazil! Zmocnil se mého prvorozenství, a hle, teď se zmocnil mého požehnání! A zeptal se: Copak jsi už pro mne nezachoval požehnání?

³⁷Izák Ezauovi odpověděl: Hle, ustanovil jsem ho tvým pánem. Všechny jeho bratry[592] jsem mu dal za otroky. I obilím a novým vínem jsem ho zaopatřil. Co tedy mám učinit pro tebe, můj synu?

³⁸Ezau řekl svému otci: Cožpak máš jen to jedno požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče! A Ezau pozvedl hlas a rozplakal se.[593]

³⁹Jeho otec Izák mu pak odpověděl: Hle, tvé sídlo bude bez žírnosti země a bez nebeské rosy shůry.

⁴⁰Budeš živ ze[594] svého meče, ale svému bratru budeš sloužit. Když se budeš toulat,[595] strhneš jeho jho ze své šíje.

⁴¹Pro to požehnání, kterým mu otec požehnal, Ezau na Jákoba zanevřel. Ezau si pro[596] sebe řekl: Blíží se dny smutku[597] pro mého otce, pak zabiji svého bratra Jákoba.

⁴²Rebece byla oznámena slova jejího staršího syna Ezaua. Dala si zavolat[598] svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: Hle, tvůj bratr Ezau ti chystá pomstu a chce tě zabít.[599]

⁴³Nuže, synu, poslechni mě a vstaň, uteč k mému bratru Lábanovi do Cháranu

⁴⁴a zůstaň u něj nějakou dobu, dokud neustoupí hněv tvého bratra.

⁴⁵Až se hněv tvého bratra od tebe odvrátí a zapomene, co jsi mu provedl, pošlu[600] pro tebe a vezmu tě odtamtud. Proč bych měla ztratit vás oba v jediném dni?

⁴⁶Potom Rebeka řekla Izákovi: Jsem znechucená životem kvůli Chetejkám. Jestli si Jákob vezme ženu z dcer této země, Chetejku jako jsou tyto, nač je mi život?