Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Genesis 8 Bible Online

Genesis 8 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Genesis 8

¹Bůh však pamatoval na Noeho, na všechnu zvěř i na všechen dobytek, který byl s ním v arše, a Bůh nechal nad zemí vanout vítr a vody opadaly.

²Prameny hlubiny a nebeské průduchy byly zacpány a déšť z nebe byl zadržen.

³A voda ze země postupně a vytrvale ustupovala, takže po sto padesáti dnech vody ubylo

⁴a v sedmém měsíci sedmnáctého dne měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.

⁵Vody postupně ubývalo až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.

⁶A po čtyřiceti dnech Noe otevřel v arše okno, které udělal,

⁷a vypustil havrana, který odlétal a vracel se,[136] dokud voda ze země nevyschla.

⁸Pak vypustil[137] holubici, aby viděl, zda už voda ustoupila z povrchu země.

⁹Ale holubice nenalezla pro svou nohu místo odpočinku a vrátila se k němu do archy, protože voda ještě byla na povrchu celé země. Vztáhl ruku, vzal ji a přinesl ji k sobě do archy.

¹⁰Dychtivě čekal[138] ještě dalších sedm dní a znovu z archy vypustil holubici.

¹¹Holubice se k němu k večeru vrátila, a hle, v zobáku měla čerstvě utržený olivový list. Noe poznal, že voda ze země ustoupila.

¹²Čekal ještě dalších sedm dnů a vypustil holubici, ale již se k němu znovu nevrátila.

¹³V šestistém prvém roce života Noeho[139] v prvním dni prvního měsíce voda ze země začala osychat. Noe sundal příkrov archy a viděl, hle, povrch země osychal.

¹⁴Ve druhém měsíci, ve dvacátém sedmém dni měsíce země vyschla.

¹⁵I promluvil Bůh k Noemu:

¹⁶Vyjdi z archy ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů.

¹⁷Vyveď s sebou všechno živé, co je s tebou ze všeho tvorstva: ptactvo, dobytek a všechny plazy pohybující se na zemi; ať se na zemi hemží, rozplodí se a rozmnoží se na zemi.

¹⁸A Noe vyšel a s ním jeho synové, jeho žena i ženy jeho synů.

¹⁹Všechna zvěř, všichni plazi a všichni létavci -- všechno, co se hýbe na zemi -- vyšli podle svých čeledí z archy.

²⁰Noe pak postavil Hospodinu oltář a vzal ze všeho čistého dobytka a ze všeho čistého ptactva a přinesl na oltáři zápalnou oběť.

²¹I ucítil Hospodin příjemnou vůni a řekl si v[140] srdci: Již nikdy neprokleji zemi kvůli člověku, protože[141] zaměření lidského srdce je od jeho mládí zlé, a už nikdy nepobiji všechno živé tak, jak jsem učinil.

²²Po všechny dny země nikdy nepřestane setba ani žeň, chlad ani žár, léto ani zima, den ani noc.