Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka 2 Samuel 15 Bible Online

2 Samuel 15 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

2 Samuel 15

¹Později se stalo, že si Abšalóm pořídil válečný vůz, koně[418] a padesát mužů, kteří před ním běhali.

²Abšalóm časně vstával a postavil se u cesty do brány. I stávalo se, že na každého,[419] kdo měl spor a šel za králem k soudu, Abšalóm volal: Z jakého jsi města? On odpovídal: Tvůj otrok je z jednoho[420] z izraelských kmenů.

³Abšalóm mu pak řekl: Podívej se, tvá záležitost je dobrá a správná, ale král nepověřil nikoho, kdo by tě vyslechl.[421]

⁴Abšalóm řekl: Kdybych já byl ustanoven[422] soudcem v zemi, každý, kdo by měl spor či právní záležitost,[423] by mohl přijít ke mně a zjednal bych mu spravedlnost.

⁵A stávalo se, že když se někdo přiblížil, aby se mu klaněl, vztáhl ruku, uchopil ho a políbil.[424]

⁶Abšalóm takto jednal vůči všem Izraelcům,[425] kteří přicházeli za králem k soudu. Tak Abšalóm oklamal Izraelce.[426]

⁷Po čtyřiceti[427] letech se stalo, že Abšalóm řekl králi: Dovol, ať jdu do Chebrónu splnit slib, který jsem učinil[428] Hospodinu.

⁸Tvůj otrok učinil[429] totiž slib, když jsem bydlel v Gešúru v Aramu: Jestliže mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.

⁹Král mu řekl: Jdi v pokoji. Vstal tedy a šel do Chebrónu.

¹⁰Abšalóm poslal do všech izraelských kmenů zvědy se slovy: Až uslyšíte zvuk beraního rohu, řekněte: Abšalóm se stal v Chebrónu králem.

¹¹S Abšalómem šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů; byli pozváni a šli ve své bezúhonnosti, o ničem nevěděli.

¹²Zatímco obětoval oběti, poslal Abšalóm pro Achítofela[430] Gíloského, Davidova rádce, aby přišel ze svého města Gíla.[431] Spiknutí sílilo a lidu s Abšalómem stále přibývalo.

¹³K Davidovi přišel posel se slovy: Srdce Izraelců je nakloněno Abšalómovi.[432]

¹⁴David řekl všem svým otrokům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: Vstaňte a utečme, nebo nebudeme moci uniknout před Abšalómem. Rychle pojďme, jinak si pospíší, dostihne nás, přivede na nás zlo a vybije město ostřím meče.

¹⁵Královi otroci králi odpověděli: Jak si přeje můj[433] pán a král, hle, jsme tvoji otroci.

¹⁶Král a celý jeho dům odešel pěšky.[434] Král však zanechal deset konkubín, aby pečovaly o dům.

¹⁷Král a všechen lid odešel pěšky a zastavili se u posledního[435] domu.

¹⁸Všichni jeho otroci procházeli kolem něj; všichni Keretejci, všichni Peletejci a všichni Gaťané, šest set mužů, kteří šli pěšky[436] z Gatu, procházeli před králem.

¹⁹Král se zeptal Itaje Gatského: Proč bys šel s námi také ty? Vrať se a zůstaň s králem. Vždyť jsi cizinec, i ty jsi vystěhovalec ze svého domova.[437]

²⁰Včera jsi přišel, a dnes tě mám nutit jít s námi? Jdu, ani nevím kam.[438] Vrať se a vezmi s sebou své bratry. Milosrdenství a věrnost ať je s tebou.

²¹Itaj králi odpověděl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ je můj pán a král, tam,[439] kde bude můj pán a král, ať umírat či žít, tam bude i tvůj otrok.

²²David řekl Itajovi: Jdi tedy dál.[440] Šel pak Itaj Gatský a všichni jeho muži i všechny malé děti, které byly s ním.

²³Celá země hlasitě[441] plakala, když všechen lid procházel. I král přešel potok Kidrón[442] a všechen lid šel směrem do pustiny.

²⁴A hle, Sádok a všichni lévité, kteří byli s ním, nesli[443] truhlu Boží smlouvy. Když Boží truhlu postavili, Ebjátar přinášel[444] oběti, dokud všechen lid nevyšel z města.

²⁵Král řekl Sádokovi: Dones[445] Boží truhlu zpět do města. Jestliže naleznu milost v Hospodinových očích, přivede mě zpět a ukáže mi ji i svůj[446] příbytek.

²⁶Jestliže však řekne: Nemám v tobě zalíbení, zde jsem, ať se mnou učiní, co je mu libo.[447]

²⁷Král dále knězi Sádokovi řekl: Podívej se,[448] jen se vrať v pokoji do města a tvůj syn Achímaas a Jónatan, syn Ebjátarův, oba vaši synové ať se vrátí s vámi.

²⁸Podívejte se, já se budu zdržovat u stepních brodů,[449] dokud od vás nepřijde zpráva, kterou byste mi oznámili.

²⁹Sádok a Ebjátar donesli[450] Boží truhlu zpět do Jeruzaléma a pobývali tam.

³⁰David pak vystupoval po svahu Olivové hory, vystupoval a plakal; hlavu měl zakrytou a šel bosý. Všechen lid, který byl s ním, všichni si zakryli hlavu, vystupovali vzhůru a při tom[451] plakali.

³¹Davidovi bylo oznámeno, že Achítofel je mezi spiklenci[452] s Abšalómem. Nato David řekl: Změň, prosím, Achítofelovu radu v bláznovství, Hospodine.

³²I stalo se, že když David přišel na vrchol hory, kde se lidé klanějí[453] Bohu, hle, šel mu naproti Chúšaj Arkijský[454] s roztrženým rouchem a prstí na hlavě.

³³David mu řekl: Jestliže půjdeš dál se mnou, budeš mi břemenem.

³⁴Ale když se vrátíš do města a řekneš Abšalómovi: Budu tvým otrokem, králi; dříve jsem byl otrokem tvého otce, nyní budu tvým otrokem -- tehdy budeš moci zmařit[455] Achítofelovu radu v můj prospěch.[456]

³⁵Vždyť tam s tebou budou kněží Sádok a Ebjátar. Všechno, co[457] se doslechneš z královského domu, oznam kněžím Sádokovi a Ebjátarovi.

³⁶A jsou tam s nimi jejich dva synové, Sádokův Achímaas a Ebjátarův Jónatan. Vzkažte mi po nich všechno, co se doslechneš.

³⁷Davidův přítel[458] Chúšaj přišel do města. Také Abšalóm přišel do Jeruzaléma.