Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka 2 Královská 3 Bible Online

2 Královská 3 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

2 Královská 3

¹Jóram, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval dvanáct let.

²Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích,[28] ovšem ne jako jeho otec a matka. Odstranil Baalův posvátný sloup,[29] který udělal jeho otec.

³Ke hříchům Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ovšem přilnul[30] a neodvrátil se od nich.[31]

⁴Moábský král Méša byl chovatelem ovcí. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a vlnu ze sta tisíc beranů.[32]

⁵I stalo se, když Achab zemřel, že se moábský král vzbouřil proti izraelskému králi.

⁶Král Jóram vytáhl v tom čase ze Samaří a spočítal celý Izrael.

⁷Když vytáhl, vzkázal judskému králi Jóšafatovi: Moábský král se proti mně vzbouřil. Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu? Ten odpověděl: Vytáhnu; jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.

⁸A zeptal se: Kterou cestou[33] vytáhneme? Odpověděl:[34] Směrem do edómské pustiny.[35]

⁹Izraelský král tedy vytáhl s králem judským a králem[36] edómským. Když obcházeli sedm dní kolem Mrtvého moře, neměli vodu pro vojsko[37] ani pro dobytek, který šel v jejich stopách.[38]

¹⁰Izraelský král řekl: Běda, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.

¹¹Na to řekl Jóšafat: Což tu není Hospodinův prorok, abychom se skrze něj dotázali Hospodina? Jeden z otroků izraelského krále odpověděl: Je zde Elíša, syn Šáfatův, který lil[39] vodu na Elijášovy ruce.

¹²Jóšafat řekl: U něho[40] je Hospodinovo slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král šli.

¹³Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu odpověděl: Ne, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.

¹⁴Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, kterému sloužím, kdybych nebral ohled na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval.

¹⁵Tak mi přiveďte hudebníka.[41] I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula Hospodinova ruka

¹⁶a řekl: Toto praví Hospodin: Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.[42]

¹⁷Neboť toto praví Hospodin: Neuvidíte[43] vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek.

¹⁸I to je málo v Hospodinových očích; vydá Moába do vaší ruky.

¹⁹Vybijete všechna opevněná města[44] a všechna nejlepší města, všechny dobré stromy porazíte,[45] všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotíte[46] kamením.

²⁰I stalo se ráno, když se přináší přídavná oběť, hle, voda tekla směrem od Edómu a země se naplnila vodou.

²¹Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali všechny, kdo se přepásávají pásem od nejmladších výše,[47] a postavili se na hranici.

²²Moábci[48] vstali časně ráno, když slunce vyšlo[49] nad vodou, a naproti viděli vodu rudou[50] jako krev.

²³Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!

²⁴Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjeli[51] je,[52] až Moábce vybili.[53]

²⁵Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kírcharesetu[54] zůstala; prakovníci[55] ho obklíčili a udeřili na něj.

²⁶Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký, vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby pronikl k edómskému králi, ale nedokázali to.

²⁷Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a přinesl ho na hradbách jako zápalnou oběť. Na Izrael dopadlo velké rozhořčení,[56] takže od něj odtáhli a vrátili se do své země.