Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka 1 Letopisů 17 Bible Online

1 Letopisů 17 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

1 Letopisů 17

¹I stalo se, když David sídlil ve svém domě, že řekl David proroku Nátanovi: Hle, já sídlím v cedrovém domě a truhla Hospodinovy smlouvy je pod stanovou plachtou.

²Nátan Davidovi odpověděl: Učiň vše, co máš na srdci, protože Bůh je s tebou.

³V oné noci se stalo však Boží slovo k Nátanovi:

⁴Jdi a řekni mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi nestav dům, abych v něm sídlil.

⁵Vždyť jsem nesídlil v domě od toho dne, kdy jsem Izrael vyvedl, až do tohoto dne, ale přecházel[196] jsem ze stanu do stanu a z příbytku do příbytku.

⁶Ať jsem přecházel s celým Izraelem[197] kudykoli, řekl jsem snad některému ze soudců Izraele, jež jsem ustanovil, aby pásli můj lid: Proč mi nepostavíte cedrový dům?

⁷Nuže, toto pověz mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal tě z pastvin, od chovu ovcí, abys byl vévodou nad mým lidem Izraelem.

⁸Byl jsem s tebou, kamkoli jsi šel, a vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Učiním tvé[198] jméno, jako je jméno velikánů na zemi.

⁹Nachystám pro svůj lid Izrael území,[199] zasadím ho, bude bydlet na svém místě a nebude se již třást. Bídáci ho již nebudou odírat[200] jako dříve,

¹⁰ode dnů, kdy jsem ustanovil soudce nad mým lidem Izraelem; pokořím všechny tvé nepřátele. Oznamuji ti, že dům[201] ti postaví Hospodin.

¹¹I stane se, až se naplní tvé dny, abys šel ke svým otcům, dám povstat tvému potomku po tobě, který bude ze tvých synů, a upevním jeho království.

¹²On mi postaví dům a já upevním jeho trůn navěky.

¹³Já budu jeho otcem a on bude mým synem. Své milosrdenství od něj neodejmu, tak jak jsem odňal od toho, který byl před tebou.

¹⁴Ustanovím ho ve svém domě a ve svém království navěky a jeho trůn bude pevně stát navěky.

¹⁵Všechna tato slova a celé toto vidění pověděl Nátan Davidovi.

¹⁶Nato král David vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem?

¹⁷I toto bylo málo ve tvých očích, Bože, a promluvil jsi o domě svého otroka do vzdálené budoucnosti. Ukázal jsi mi, co touží člověk poznat,[202] Hospodine Bože.

¹⁸Co ti může David ještě dále říct[203] o slávě tvého otroka? Ty svého otroka znáš.

¹⁹Hospodine, kvůli svému otroku a podle svého srdce jsi učinil všechny tyto velké věci a dal jsi mu poznat všechny tyto velké skutečnosti.

²⁰Hospodine, není nikdo jako ty, není Bůh kromě tebe -- tak, jak jsme na vlastní uši slyšeli.

²¹A kdo je jako tvůj lid Izrael, jediný národ na zemi, kterého šel Bůh vykoupit sobě za lid, a učinil si jméno velkými a hrůzu vzbuzujícími činy, když jsi vyhnal národy před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta.

²²Učinil sis svůj lid Izrael navěky svým lidem a ty, Hospodine, ses stal jejich Bohem.

²³A nyní, Hospodine, slovo, které jsi promluvil o svém otroku a o jeho domu, ať se ukáže jako spolehlivé navěky. Učiň, jak jsi prohlásil.

²⁴A jako spolehlivé a velké ať se ukáže tvé jméno navěky, když budou říkat: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Bohem Izraele. A dům tvého otroka Davida bude pevně stát před tebou.

²⁵Vždyť ty, můj Bože, jsi odhalil uchu svého otroka, že mu postavíš dům. Proto našel tvůj otrok odvahu[204] modlit se před tebou.

²⁶Nyní, Hospodine, ty jsi Bůh a promluvil jsi o svém otroku tyto dobré věci.

²⁷Nyní jsi ráčil požehnat domu svého otroka, aby byl navěky před tebou. Když ty jsi Hospodine požehnal, bude požehnán navěky.