Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Nehemiáš 13 Bible Online

Nehemiáš 13 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Nehemiáš 13

¹V onen den se četlo z knihy Mojžíšovy lidu[315] a našlo se v ní napsáno, že Amónec a Moábec nesmí nikdy[316] vejít do Božího shromáždění.

²Protože nevyšli synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby je proklel; ale náš Bůh změnil kletbu v požehnání.

³Stalo se, když slyšeli zákon, že oddělili z Izraele všechen míšený lid.

⁴Předtím však kněz Eljašíb,[317] určený nad komorami Božího domu, příbuzný[318] Tóbijáše,

⁵mu[319] zřídil velkou komoru. Předtím tam byly dávány přídavné oběti, kadidlo, nádoby, desátek z obilí, nového vína a oleje, přikázané lévitům, zpěvákům a vrátným a dávky pro kněze.

⁶Při všem tom jsem nebyl v Jeruzalémě, protože ve třicátém druhém roce vlády babylonského krále Artaxerxa jsem šel ke králi. Po určitém čase jsem si od krále vyžádal dovolení odcestovat.

⁷Jakmile jsem přišel do Jeruzaléma a porozuměl jsem tomu zlu, které spáchal Eljašíb pro Tóbijáše, když mu zřídil pokoj na nádvoří Božího domu,

⁸hrozně se mi to nelíbilo. Vyhodil jsem všechny věci Tóbijášovy domácnosti ven z komory

⁹a řekl jsem, aby vyčistili komory. Pak jsem tam vrátil nádoby Božího domu, přídavné oběti a kadidlo.

¹⁰Dozvěděl jsem se, že lévitům nebyly dávány podíly, takže všichni lévité a zpěváci, kteří konali službu, utíkali na svá pole.

¹¹Vedl jsem při proti správcům a řekl jsem: Proč je Boží dům opuštěn?[320] Shromáždil jsem je a ustanovil jsem je zpět na jejich místo.

¹²Všichni Judejci[321] přinesli desátek z obilí, nového vína a oleje do skladů.

¹³Za skladníky nad sklady jsem určil[322] kněze Šelemjáše, písaře Sádoka a z lévitů Pedajáše, a k ruce jim byli Chánan, syn Zakúrův, vnuk Matanjášův, protože byli považováni za věrné. Na nich bylo, aby rozdělovali svým bratrům.

¹⁴Pamatuj za to na mě, můj Bože, a nevymaž moji věrnost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a jeho strážným.[323]

¹⁵V oněch dnech jsem uviděl v Judsku ty, kdo lisují[324] hrozny v sobotu, i ty, kteří přinášejí hromady obilí a nakládají na osly; přinášeli v sobotní den do Jeruzaléma také vinné hrozny, fíky a různý[325] náklad. Varoval[326] jsem je v den, kdy prodávali potraviny.

¹⁶Týřané, kteří v něm bydleli, přinášeli ryby a různé[327] zboží a prodávali v sobotu synům judským i v Jeruzalémě.

¹⁷Vedl jsem při proti judským šlechticům a řekl jsem jim: Co má znamenat toto zlo, které pácháte, když znesvěcujete sobotní den?

¹⁸Cožpak takto nejednali vaši otcové, takže náš Bůh na nás a toto město přivedl všechno toto zlo? Když znesvěcujete sobotu, umocňujete[328] planoucí hněv nad Izraelem.

¹⁹Stalo se, jakmile jeruzalémské brány před sobotou[329] setměly, že jsem řekl, aby byla zavřena vrata. Pak jsem řekl, aby je neotevřeli dříve než skončí sobota. Některé ze svých služebníků[330] jsem postavil k branám, aby v sobotní den nebyl přinesen žádný náklad.

²⁰Obchodníci a prodavači různého[331] zboží zůstávali přes noc jednou či dvakrát vně Jeruzaléma.

²¹Varoval jsem je a říkal jsem jim: Proč nocujete před hradbami? Jestliže to uděláte znovu, vztáhnu proti vám ruku. Od té doby v sobotu nepřicházeli.

²²Řekl jsem lévitům, aby se očišťovali, když půjdou střežit brány, aby se světil sobotní den. Také v tomto na mě pamatuj, můj Bože, a slituj se nade mnou podle svého hojného milosrdenství.

²³V oněch dnech jsem také viděl Judejce, kteří si brali[332] za ženy Ašdóďanky, Amónky a Moábky.

²⁴Polovina jejich synů mluvila[333] ašdódsky a neuměli mluvit judsky,[334] ale mluvili jazykem toho či onoho lidu.[335]

²⁵Vedl jsem s nimi při a proklel jsem je; bil jsem některé z nich, rval jsem jim vlasy a zapřísahal jsem je při Bohu: Nedávejte své dcery jejich synům a neberte jejich dcery pro své syny ani pro sebe.

²⁶Cožpak kvůli nim[336] nezhřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými pohanskými národy nebyl král, jako byl on. Byl milý[337] svému Bohu a Bůh ho ustanovil králem nad celým Izraelem. A také jeho svedly k hříchu cizí ženy.

²⁷Co že se o vás teď proslýchá, že pácháte všechno to velké zlo, když jste nevěrní svému[338] Bohu a berete si cizí ženy?

²⁸Jeden ze synů Jójady, vnuk velekněze Eljašíba, byl zetěm Sanbalata Chorónského. Vyhnal jsem ho od sebe.

²⁹Pamatuj na ně, můj Bože, pro znečištění kněžství i kněžské a lévijské smlouvy.

³⁰Vyčistil jsem je od všeho cizího a ustanovil jsem řády pro kněze i pro lévity, každému podle jeho služby,

³¹pro dodávky dřeva v určený čas i pro prvotiny. Pamatuj[339] na mě, můj Bože, k mému dobru.