Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Nehemiáš 2 Bible Online

Nehemiáš 2 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Nehemiáš 2

¹Stalo se v měsíci nísanu[16] ve dvacátém roce vlády krále Artaxerxa, když bylo víno před ním,[17] že jsem pozvedl víno a podal králi. Nebýval jsem v jeho přítomnosti skleslý.[18]

²Král mi řekl: Proč vypadáš sklesle?[19] Přece nejsi nemocen! To může být jedině skleslost srdce. Hrozně moc jsem se bál,

³ale řekl jsem králi: Ať žije[20] král navěky! Jak bych nevypadal sklesle,[21] když město, místo hrobů[22] mých otců, je zcela zpustošené a jeho brány jsou stráveny ohněm.

⁴Král mi řekl: O co žádáš?[23] Modlil[24] jsem se k Bohu nebes

⁵a řekl jsem králi: Jestliže se to králi líbí[25] a jestliže je ti tvůj otrok milý,[26] pošli mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl.[27]

⁶Král mi řekl -- královna[28] seděla vedle něj --: Jak dlouho bude trvat tvá cesta a kdy se vrátíš? Když jsem mu udal určitý[29] čas, králi se to líbilo[30] a poslal mě.

⁷Řekl jsem králi: Jestliže se to králi líbí,[31] ať jsou mi dány dopisy pro místodržitele Zaeufratí,[32] které mi zaručí průchod,[33] než přijdu do Judska.

⁸A také dopis[34] pro Asafa, strážce královského lesa,[35] aby mi dal dřevo na trámy k zhotovení bran hradu,[36] který patří k Božímu domu, pro městské hradby a pro dům, do něhož se nastěhuji já. Král mi to dal, protože dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.

⁹Potom jsem přišel k místodržitelům Zaeufratí a dal jsem jim královské dopisy. Král se mnou poslal velitele vojska a jezdce.

¹⁰Když se to doslechl Sanbalat[37] Chorónský a Tóbijáš,[38] amónský otrok,[39] hrozně moc se jim nelíbilo, že přišel někdo,[40] kdo usiluje o dobro pro syny Izraele.

¹¹Přišel jsem do Jeruzaléma a byl jsem tam tři dny.

¹²V noci jsem vstal[41] a se mnou několik mužů. Nikomu[42] jsem neoznámil, co mi můj Bůh položil na srdce, abych učinil pro Jeruzalém. Nebylo se mnou žádné zvíře kromě toho,[43] na kterém jsem jel.

¹³Vyjel[44] jsem v noci Údolní[45] bránou směrem k Dračímu[46] prameni a k Hnojné[47] bráně. Prohlížel jsem hradby Jeruzaléma, které byly pobořeny, a jeho brány, které byly stráveny ohněm.

¹⁴Projel jsem k Studniční[48] bráně a ke královskému rybníku,[49] ale tam nebylo místo pro zvíře pode mnou, aby prošlo.

¹⁵Vystupoval jsem v noci údolím[50] a prohlížel jsem hradby. Pak jsem se obrátil, vjel jsem Údolní bránou a vrátil jsem se.

¹⁶Správcové nevěděli, kde jsem chodil a co jsem dělal. Dosud jsem to Judejcům, kněžím, šlechticům, správcům a ostatním, kteří konali práci, neoznámil.

¹⁷Potom jsem jim řekl: Vidíte nouzi, ve které jsme; že Jeruzalém je zcela zpustošený[51] a jeho brány jsou spáleny ohněm. Pojďte, vystavíme hradby Jeruzaléma a nebudeme už v potupě.

¹⁸Oznámil jsem jim, jak nade mnou byla dobrotivá ruka mého Boha a také slova, která mi král řekl. Nato řekli: Povstaňme a stavějme. A jejich ruce se posilnily[52] k dobrému dílu.

¹⁹Když se to doslechl Sanbalat Chorónský, Tóbijáš, amónský otrok, a Arab Gešem,[53] vysmívali se nám a pohrdali námi. Říkali: Co to má znamenat, co tady provádíte? Bouříte se proti králi?

²⁰Odpověděl jsem jim[54] a řekl jsem jim: Sám Bůh nebes nám dopřeje úspěch. My, jeho otroci, povstaneme a budeme stavět. Vy ale nemáte žádný podíl, nárok[55] a památku[56] v Jeruzalémě.