Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Job 10 Bible Online

Job 10 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Job 10

¹Má duše si zhnusila můj život, dám průchod svému stěžování[261] nad sebou. Budu mluvit v hořkosti své duše.

²Řeknu Bohu: Neprohlašuj mě vinným. Oznam mi, proč se mnou vedeš při.

³Cožpak je pro tebe dobré, že utlačuješ, že zavrhuješ[262] výtěžek svých dlaní? Dovolil jsi, aby se zaskvěl plán ničemů?

⁴Máš tělesné oči, díváš se snad, jako se dívá smrtelný člověk?

⁵Cožpak jsou tvé dny jako dny smrtelného člověka, jsou snad tvé roky jako dny muže,

⁶že hledáš mou zvrácenost a pátráš po mém hříchu?

⁷Podle svého poznání víš, že nejednám ničemně, a není, kdo by vysvobodil ze tvé ruky.

⁸Tvé ruce mě utvořily a uspořádaly mě spolu se vším okolo. A teď bys mě pohltil?[263]

⁹Rozpomeň se přece, že jsi mě udělal jako hlínu a do prachu mě zase chceš vrátit.

¹⁰Cožpak mě nesléváš jako mléko a nezahušťuješ jako sýr?

¹¹Oblékáš mi kůži a maso, proplétáš mě kostmi a šlachami.

¹²Daroval jsi mi[264] život a prokázal milosrdenství a tvá starost[265] zachovala mého ducha.

¹³Avšak tyto věci jsi uchovával ve svém srdci; vím, že takhle je to s tebou:

¹⁴Kdybych zhřešil, ty mě budeš střežit a pro mou zvrácenost mě nenecháš bez trestu.

¹⁵Kdybych jednal ničemně, běda mi; i kdybych byl spravedlivý, nesmím zvednout hlavu. Jsem nasycen hanbou, pohleď na mé soužení.

¹⁶Až se však povýší,[266] budeš mě lovit jako lev a znovu budeš na mně ukazovat svou obdivuhodnou moc.

¹⁷Znovu[267] proti mně postavíš své svědky,[268] abys vystupňoval[269] svou nespokojenost se mnou. Střídání[270] a množství[271] toho všeho přichází proti[272] mně.

¹⁸Proč jsi mě tedy vyvedl z matčina lůna? Naposled bych vydechl a oko by mě nespatřilo.

¹⁹Byl bych, jako kdybych nebyl. Byl bych odnesen z břicha do hrobu.

²⁰Cožpak není maličko mých dnů? Přestaň[273] a upusť[274] ode mě,[275] ať maličko pookřeji,

²¹dříve než odejdu -- a už se nenavrátím -- do země temnoty a nejhlubší tmy,

²²země temné jako zatmění nejhlubší tmy a bez řádů,[276] kde se rozbřesklo[277] tak, jako by to bylo zatmění.