Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Job 30 Bible Online

Job 30 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Job 30

¹A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší[820] než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.

²Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.

³Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní[821] ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.

⁴Trhají lebedu,[822] listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.[823]

⁵Jsou vypuzeni ze společenství,[824] křičí na ně jako na zloděje.

⁶Musejí přebývat v údolním[825] srázu, dírách v podzemí[826] a skalách,

⁷hýkají[827] mezi křovím, zalezlí[828] pod plevelem.

⁸Blázni,[829] ano bezejmenní,[830] byli vymrskáni ze země.

⁹A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.[831]

¹⁰Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a nemají zábrany plivat mi do tváře.[832]

¹¹Jelikož on[833] rozvázal mé[834] lano[835] a pokořil mě, oni si přede mnou povolili[836] uzdu.[837]

¹²Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí[838] mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.[839]

¹³Mou pěšinu boří,[840] přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.[841]

¹⁴Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.

¹⁵Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.

¹⁶A teď je má duše rozlita nade mnou,[842] dny soužení mě zachvacují.

¹⁷Noc ze mě vyloupala kosti.[843] Neutichnou[844] mé hlodající[845] bolesti.

¹⁸Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.[846]

¹⁹Vrhl[847] mě do bláta,[848] stal jsem se podobným prachu a popelu.

²⁰Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.[849]

²¹Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady[850] silou své ruky.

²²Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat[851] v bouři.[852]

²³Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.

²⁴On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze[853] někdo volá o pomoc.[854]

²⁵Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny?[855] Nestarala se má duše o nuzného?

²⁶Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.

²⁷Mé nitro[856] bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.

²⁸Chodil jsem v nářku,[857] ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.

²⁹Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům[858] bližním.

³⁰Zčernala na mně kůže, horečkou vzplanuly mé kosti.[859]

³¹I má lyra je naladěna pro smuteční obřad,[860] pro hlas plačících má flétna.