Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Žalmy 119 Bible Online

Žalmy 119 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Žalmy 119

¹Blahoslavení[2318] jsou ti, jejichž cesta[2319] je bezúhonná, ti, kteří žijí podle zákona Hospodinova.

²Blahoslavení jsou ti, kdo střeží jeho svědectví[2320] a hledají ho celým srdcem.

³Takoví nepáchají podlosti, chodí po jeho cestách.

⁴Tys dal svá přikázání,[2321] aby se pečlivě[2322] zachovávala.

⁵Kéž by byly mé cesty upevněny[2323] pro zachovávání tvých ustanovení![2324]

⁶Tehdy nebudu zahanben, když si budu hledět všech tvých příkazů.

⁷V upřímnosti srdce ti budu vzdávat chválu, když se učím tvým spravedlivým nařízením.[2325]

⁸Budu zachovávat tvá ustanovení -- jen mě neopouštěj!

⁹Jak si chlapec[2326] udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo.

¹⁰Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů.

¹¹Tvou řeč[2327] uchovávám[2328] v srdci, abych proti tobě nehřešil.

¹²Hospodine, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením.

¹³Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst.

¹⁴Z cesty tvých svědectví se veselím jako z[2329] celého svého majetku.

¹⁵Přemýšlím[2330] o tvých přikázáních a hledím[2331] na tvé stezky.

¹⁶Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo.

¹⁷Prokazuj svému[2332] otroku[2333] dobro -- budu žít a zachovávat tvé slovo.

¹⁸Otevři[2334] mi oči, abych viděl divy tvého[2335] zákona.

¹⁹Jsem na zemi jen cizincem,[2336] neskrývej přede mnou své příkazy.

²⁰Mou duši stravuje[2337] touha[2338] po tvých nařízeních za každého času.

²¹Oboříš[2339] se na domýšlivce, na proklaté, kteří pobloudili od tvých příkazů.

²²Odval ode mě potupu a pohrdání, neboť střežím tvá svědectví.

²³I když zasednou knížata a budou mluvit[2340] proti mně, tvůj otrok bude přemýšlet o tvých ustanoveních.

²⁴I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci.[2341]

²⁵Do prachu je přitištěna[2342] má duše; obživ[2343] mě podle svého slova.

²⁶Vyprávěl jsem o svých cestách a tys mi odpověděl. Vyuč mě svým ustanovením.

²⁷Dej mi porozumět cestě svých přikázání; přemýšlím o tvých divech.

²⁸Má duše se rozplývá[2344] žalem; pozdvihni mě podle svého slova.

²⁹Odvrať ode mě cestu klamu;[2345] milostivě mě obdaruj[2346] svým zákonem.

³⁰Vyvolil jsem si cestu pravdy, stavím si před sebe tvá nařízení.

³¹Přilnul jsem ke tvým svědectvím, Hospodine, kéž nejsem zahanben.

³²Poběžím cestou tvých příkazů, neboť jsi rozšířil mé srdce.

³³Vyuč mě, Hospodine, cestě svých ustanovení a já je budu důsledně střežit.

³⁴Dej mi porozumět, budu střežit tvůj zákon a jej zachovávat celým srdcem.

³⁵Veď mě stezkou svých příkazů, neboť jsem si ji oblíbil.

³⁶Nakloň mé srdce ke svým svědectvím, nikoli k zištnosti.

³⁷Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam; na své cestě mě obživ.[2347]

³⁸Naplň[2348] svému otroku své slovo,[2349] jež vede k bázni před tebou.

³⁹Odvrať ode mě potupu, které se lekám, vždyť tvá nařízení jsou dobrá.

⁴⁰Hle, toužím po tvých přikázáních; obživ mě ve své[2350] spravedlnosti.

⁴¹Kéž ke mně přijde tvé milosrdenství,[2351] Hospodine, tvá spása, podle tvého slova, [2352]

⁴²a já dám odpověď tomu,[2353] kdo mě tupí -- vždyť spoléhám na tvé slovo![2354]

⁴³Nikdy zcela neodejmi mým ústům pravdivé slovo,[2355] protože skládám naději ve tvá nařízení.

⁴⁴Tvůj zákon budu zachovávat ustavičně, navěky a navždy.

⁴⁵Budu chodit volně,[2356] protože jsem vyhledával tvá přikázání.

⁴⁶O tvých svědectvích budu mluvit před králi a nebudu zahanben.

⁴⁷Tvé příkazy jsou mi potěšením, zamiloval jsem si je.[2357]

⁴⁸Zvedám dlaně ke tvým příkazům, jež jsem si zamiloval, přemýšlím o tvých ustanoveních.

⁴⁹Pamatuj na slovo[2358] ke svému otroku, jímž jsi ve mně vzbudil naději.

⁵⁰Útěchou v mém soužení mi je, že mi tvé slovo[2359] navrací život.

⁵¹Domýšlivci se mi hrozně posmívají; od tvého zákona se neodvrátím.

⁵²Připomínám si tvá odvěká nařízení, Hospodine, a nacházím útěchu.

⁵³Přepadá mě vztek[2360] kvůli ničemům, kteří opouštějí tvůj zákon.

⁵⁴Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě, kde jsem hostem.[2361]

⁵⁵V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, a zachovávám tvůj zákon.

⁵⁶Tak tomu se mnou bylo, protože jsem střežil tvá přikázání.

⁵⁷Řekl jsem: Můj podíl je Hospodin, a tak budu zachovávat tvá slova.[2362]

⁵⁸Celým srdcem hledám tvou přízeň,[2363] smiluj se nade mnou podle svého slova.[2364]

⁵⁹Přemýšlím o svých[2365] cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím.

⁶⁰Spěchám a neotálím zachovávat tvé příkazy.

⁶¹Omotávají mě provazy ničemů, na tvůj zákon však nezapomínám.

⁶²Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal díky za tvá spravedlivá nařízení.

⁶³Jsem společníkem[2366] všech, kteří se tě bojí, těch, kdo zachovávají tvá přikázání.

⁶⁴Hospodine, země je plná tvého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením!

⁶⁵Hospodine, podle svého slova jsi prokázal svému otroku dobro.[2367]

⁶⁶Nauč mě rozvážnosti[2368] a poznání, vždyť já tvým příkazům věřím.

⁶⁷Dokud jsem nebyl pokořen, bloudil jsem; teď však zachovávám tvé slovo.[2369]

⁶⁸Jsi dobrý a prokazuješ dobro; vyuč mě svým ustanovením.

⁶⁹Domýšlivci mě obestřeli klamem,[2370] já však celým srdcem střežím tvá přikázání.

⁷⁰Bezcitné jak tuk je jejich srdce, já se však těším ze tvého zákona.

⁷¹Bylo pro mě dobré, že jsem byl pokořen,[2371] neboť jsem se naučil tvým ustanovením.

⁷²Zákon tvých úst je pro mě lepší než tisíce ve zlatě či stříbře.[2372]

⁷³Tvé ruce mě učinily a upevnily. Dej mi porozumět, ať se naučím tvým příkazům.

⁷⁴Ti, kdo se tě bojí, mě uvidí a budou se radovat, protože očekávám na tvé slovo.

⁷⁵Vím, Hospodine, že tvá nařízení jsou spravedlivá; pokořils mě pravdou.

⁷⁶Kéž je mi tvé milosrdenství útěchou, jak jsi svému otroku zaslíbil.[2373]

⁷⁷Kéž na mě přijde tvé slitování, abych mohl žít,[2374] neboť tvůj zákon je mým potěšením.

⁷⁸Kéž jsou domýšlivci zahanbeni, neboť mi zrádně křivdí; já ale přemýšlím o tvých přikázáních.

⁷⁹Kéž se ke mně vrátí ti, kdo se tě bojí, ti, kdo znají tvá svědectví.

⁸⁰Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých ustanovení, abych nebyl zahanben.

⁸¹Má duše chřadne touhou po tvé spáse; očekávám na tvé slovo.

⁸²Zrak mi slábne, jak vyhlížím, kdy promluvíš. Říkám si: Kdy už mě potěšíš?

⁸³Byl jsem sice jako měch v dýmu,[2375] na tvá ustanovení jsem ale nezapomněl.

⁸⁴Kolik dnů ještě má tvůj otrok? Kdy už vykonáš soud nad mými pronásledovateli?

⁸⁵Domýšlivci mi vykopali jámy, což není podle tvého zákona.[2376]

⁸⁶Všechny tvé příkazy jsou pravda. Zrádně mě pronásledují, pomoz mi!

⁸⁷Málem už se mnou v zemi skoncovali, ale já jsem tvá přikázání neopustil.

⁸⁸Podle svého milosrdenství mě zachovej při životě; budu střežit svědectví tvých úst.

⁸⁹Hospodine, tvé slovo je navěky ustaveno v nebesích.

⁹⁰Z pokolení do pokolení trvá tvá pravda.[2377] Upevnil jsi zemi a ona stojí.[2378]

⁹¹Dodnes stojí podle tvých nařízení, neboť to vše jsou tvoji otroci.[2379]

⁹²Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, byl bych už ve svém soužení zahynul.

⁹³Na tvá přikázání nikdy[2380] nezapomenu, neboť mi dávají život.

⁹⁴Jsem tvůj[2381] -- pomoz mi,[2382] vždyť vyhledávám tvá přikázání.

⁹⁵Ničemové na mě čekají, aby mě zničili. Rozvažuji[2383] o tvých svědectvích.

⁹⁶Vidím dovršení všeho dokonalého. Šíře tvých příkazů je nezměrná.[2384]

⁹⁷Jak jsem si zamiloval tvůj zákon! Celý den o něm rozjímám.[2385]

⁹⁸Tvé příkazy[2386] mě činí moudřejším nad mé nepřátele -- navěky jsou mé.[2387]

⁹⁹Jednám rozumněji než všichni mí učitelé, neboť rozjímám o tvých svědectvích.[2388]

¹⁰⁰Pochopil jsem víc než starci, protože střežím tvá přikázání.

¹⁰¹Před každou zlou stezkou jsem zdržel své nohy, abych zachoval tvé slovo.

¹⁰²Neodchýlil jsem se od tvých nařízení, neboť tys mě vyučil.

¹⁰³Jak příjemné jsou[2389] mému patru tvé řeči, mým ústům jsou sladší než med.

¹⁰⁴Díky tvým přikázáním jsem mnohému porozuměl, proto nenávidím každou stezku klamu.[2390]

¹⁰⁵Tvé slovo je lampou pro mé nohy,[2391] je světlem na mé stezce.

¹⁰⁶Přísahal jsem -- a také to splním -- že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení.

¹⁰⁷Byl jsem velmi pokořen,[2392] Hospodine, obživ mě[2393] podle svého slova.

¹⁰⁸Kéž laskavě přijmeš[2394] dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením!

¹⁰⁹Stále vystavuji svůj život nebezpečí,[2395] na tvůj zákon nezapomínám.

¹¹⁰Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil.

¹¹¹Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci.

¹¹²Uložil jsem si v srdci,[2396] že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.

¹¹³Nenávidím[2397] polovičaté[2398] lidi, ale miluji tvůj zákon.

¹¹⁴Jsi má skrýš a můj štít; očekávám na tvé slovo.

¹¹⁵Odstupte ode mě, zlovolníci! Budu[2399] dodržovat příkazy svého Boha.

¹¹⁶Podpírej mě, jak jsi řekl,[2400] abych mohl žít; nezahanbuj mě v[2401] mé naději!

¹¹⁷Posilni mě, abych byl zachráněn; stále budu hledět na tvá ustanovení.

¹¹⁸Zavrhuješ všechny, kdo zbloudili od tvých ustanovení, neboť jejich záludnost je zrádná.

¹¹⁹Všechny ničemy v zemi odstraňuješ jako strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.

¹²⁰Mé tělo se chvěje[2402] strachem z tebe, bojím se tvých nařízení.

¹²¹Konám právo a spravedlnost;[2403] neponechej mě mým utlačovatelům.

¹²²Zaruč se za svého otroka[2404] k dobrému, ať mě domýšlivci neutlačují.[2405]

¹²³Zrak mi slábne, jak vyhlížím tvou spásu a tvůj spravedlivý výrok.

¹²⁴Jednej se svým otrokem podle svého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením.

¹²⁵Jsem tvůj otrok -- dej mi porozumět, abych poznal tvá svědectví.

¹²⁶Je čas, aby Hospodin jednal, porušují tvůj zákon.

¹²⁷Proto miluji tvé příkazy více než zlato, víc než zlato ryzí.

¹²⁸Proto považuji všechna přikázání za zcela správná, nenávidím každou stezku klamu.

¹²⁹Tvá svědectví jsou podivuhodná, proto je má duše střeží.

¹³⁰Otevření[2406] tvých slov osvěcuje, dává porozumět prostoduchým.

¹³¹Otvírám ústa a jsem plný dychtivosti,[2407] jak toužím po tvých příkazech.

¹³²Pohleď na mě a smiluj se nade mnou, jak je tvým zvykem[2408] vůči, těm, kdo milují tvé jméno.

¹³³Mé kroky upevni svými výroky, aby mě neovládla žádná nepravost.

¹³⁴Vykup mě z útlaku lidí a[2409] budu zachovávat tvá přikázání.

¹³⁵Svou tvář rozjasni nad svým otrokem, vyuč mě svým ustanovením.

¹³⁶Proudy slz[2410] se mi řinou z očí, protože lidé nezachovávají tvůj zákon.

¹³⁷Spravedlivý jsi, Hospodine, a tvá nařízení jsou přímá.[2411]

¹³⁸Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlivá a zcela pravdivá.

¹³⁹Má horlivost mě strávila,[2412] neboť mí protivníci zapomněli na tvá slova.

¹⁴⁰Tvá řeč je důkladně[2413] protříbená; tvůj otrok ji miluje.[2414]

¹⁴¹Jsem nepatrný[2415] a pohrdaný,[2416] ale na tvá přikázání jsem nezapomněl.

¹⁴²Tvá spravedlnost je spravedlivá navěky; tvůj zákon je pravda.

¹⁴³Dolehla[2417] na mě tíseň a úzkost; tvé příkazy jsou mi potěšením.

¹⁴⁴Spravedlnost tvých svědectví je věčná. Dej mi porozumět, abych mohl žít.

¹⁴⁵Volám celým srdcem, odpověz mi, Hospodine! Tvá ustanovení dodržuji.

¹⁴⁶Volám k tobě: Zachraň mě! Budu zachovávat tvá svědectví.

¹⁴⁷Vstávám před rozedněním a volám o pomoc -- očekávám na tvé slovo.

¹⁴⁸Mé oči se probouzí dřív než noční hlídky, abych přemýšlel nad tvými výroky.

¹⁴⁹Vyslyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, podle svých nařízení mě obživ![2418]

¹⁵⁰Blíží se ti, kdo se ženou[2419] za hanebností a vzdalují se od tvého zákona.

¹⁵¹Ty jsi blízko, Hospodine; všechny tvé příkazy jsou pravda.

¹⁵²Již dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navěky.

¹⁵³Pohleď na mé soužení a vytrhni mě, vždyť na tvůj zákon nezapomínám.

¹⁵⁴Veď mou při a vykup mě, obživ mě podle svého slova.[2420]

¹⁵⁵Ničemům je spása vzdálena, protože se nedotazují na tvá ustanovení.

¹⁵⁶Tvé slitování je veliké, Hospodine, podle svých nařízení mě obživ.

¹⁵⁷Mnoho je mých pronásledovatelů a protivníků, neodvracím se však od tvých svědectví.

¹⁵⁸Vidím věrolomníky a pociťuji odpor, vždyť nezachovávají tvé slovo.[2421]

¹⁵⁹Pohleď, Hospodine, zamiloval jsem si tvá přikázání. Podle svého milosrdenství mě obživ!

¹⁶⁰Princip[2422] tvého slova je pravda a každé tvé spravedlivé nařízení je navěky.

¹⁶¹Knížata mě bezdůvodně pronásledují; mé srdce se třese před tvým slovem.

¹⁶²Jásám nad tvým slovem[2423] jako ten, kdo nalezl velikou kořist.

¹⁶³Nenávidím klam, oškliví se mi; miluji tvůj zákon.

¹⁶⁴Sedmkrát[2424] za den tě chválím za tvá spravedlivá nařízení.

¹⁶⁵Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon; nic jim není překážkou.[2425]

¹⁶⁶Vyhlížím tvou spásu, Hospodine, a plním tvé příkazy.

¹⁶⁷Má duše zachovává tvá svědectví; velmi je miluji.

¹⁶⁸Zachovávám tvá přikázání a tvá svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou.

¹⁶⁹Kéž můj nářek předstoupí[2426] před tebe, Hospodine, podle svého slova mi dej porozumět.

¹⁷⁰Kéž má úpěnlivá prosba přijde před tebe, podle svého slova[2427] mě vysvoboď!

¹⁷¹Mé rty překypují[2428] chválou, neboť mě učíš svým ustanovením.

¹⁷²Ať můj jazyk promlouvá[2429] tvé slovo,[2430] protože všechny tvé příkazy jsou spravedlivé.

¹⁷³Kéž je mi tvá ruka[2431] ku pomoci, vždyť jsem si zvolil tvá přikázání.

¹⁷⁴Toužím po tvé spáse, Hospodine, tvůj zákon je mi potěšením.

¹⁷⁵Kéž má duše žije a chválí tě, kéž mi tvá nařízení pomáhají.

¹⁷⁶Bloudím jako ztracená ovce -- hledej svého otroka, vždyť jsem na tvé příkazy nezapomněl!