Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Žalmy 35 Bible Online

Žalmy 35 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Žalmy 35

¹Davidův žalm. Hospodine, veď při s mými odpůrci, bojuj proti těm, kdo se mnou bojují.

²Uchop štít[667] a pavézu[668] a povstaň mi na pomoc!

³Vezmi[669] kopí[670] a uzavři[671] cestu ke střetu s mými pronásledovateli. Řekni mé duši: Jsem tvá záchrana.

⁴Ať se stydí a hanbí ti, kdo usilují o můj život.[672] Ať se stáhnou zpět a zastydí ti, kdo mi chystají zlo.

⁵Budou jako plevy před větrem. To anděl[673] Hospodinův je požene.

⁶Ať je jejich cesta temná a kluzká a ať je anděl Hospodinův pronásleduje.

⁷Vždyť na mě bezdůvodně nastražili jámu, bezdůvodně vykopali past pro mou duši.[674]

⁸Ať na něj přijde zkáza,[675] aniž to tuší.[676] A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padne do té zkázy!

⁹Ale má duše bude jásat v[677] Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy.[678]

¹⁰Každá má kost řekne: Hospodine, kdo je jako ty? Vysvobozuješ chudého od mocnějšího, než je sám, chudého a nuzného od uchvatitele.

¹¹Povstávají zlovolní svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím.

¹²Odplácejí mi zlem za dobré, aby způsobili zármutek mé duši.[679]

¹³A já měl za oděv žíněné roucho, když byli nemocní! Pokořoval jsem svou duši postem, ale[680] má modlitba se mi vracela do klína.[681]

¹⁴Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkal[682] jsem, skláněl[683] se, jako bych truchlil kvůli matce.[684]

¹⁵A oni se z mého pádu[685] radovali, dávali se dohromady, spojili se proti mně, křiváci,[686] a já to nevěděl. Utrhali mi a neumlkli.[687]

¹⁶Posměvači[688] s bezbožnými[689] na mě skřípou zuby.[690]

¹⁷Panovníku, jak dlouho se budeš jen dívat? Odvrať mou duši od jejich zkázy, zachraň mou jedinou před mladými lvy!

¹⁸Budu ti vzdávat chválu ve velikém shromáždění, mezi nespočetným lidem tě budu chválit.

¹⁹Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují. Ti, kdo mě bezdůvodně nenávidí, ať nemhouří oči.[691]

²⁰Ti[692] nemluví pokojně! Proti poklidným v zemi vymýšlejí zradu.[693]

²¹Otvírají na mě svá ústa a říkají: Cha, cha! Naše oči to vidí![694]

²²Viděl[695] jsi to, Hospodine, nebuď hluchý! Panovníku, nebuď mi vzdálen!

²³Vzbuď se, procitni k mému soudu, můj Bože a můj Pane, a veď mou při!

²⁴Zjednej mi právo[696] podle své spravedlnosti, Hospodine, můj Bože, ať se nade mnou neradují.

²⁵Ať si v srdci neříkají: Cha, to jsme chtěli![697] Ať neříkají: Zhltli jsme ho!

²⁶Ať se společně stydí a hanbí ti, kdo se radují z mého trápení![698] Ať obléknou hanbu a potupu ti, kdo se nade mnou vyvyšují.

²⁷Ať výskají a radují se ti, kdo si přejí[699] mou spravedlnost![700] Ať stále říkají: Veliký je Hospodin, jenž dopřává[701] pokoj svému otroku.[702]

²⁸Můj jazyk bude opakovat[703] tvou spravedlnost, každý den tvou chválu.