Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Žalmy 78 Bible Online

Žalmy 78 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Žalmy 78

¹Meditace[1640] -- Asafův[1641] žalm. Lide můj, naslouchej mému poučení,[1642] nakloňte ucho k řeči mých úst.

²Otevřu[1643] ústa v příslovích, vypovím[1644] hádanky dávnověké.

³Co jsme slýchali a pochopili a o čem nám naši otcové[1645] vyprávěli,

⁴nezatajíme jejich synům. Budoucí generaci budeme vypravovat[1646] o Hospodinových chvályhodných skutcích, o jeho síle a jeho divech, které učinil.

⁵Ustanovil svědectví v Jákobovi, v Izraeli vydal zákon a přikázal našim otcům, aby s ním seznamovali[1647] své syny,

⁶aby ho[1648] poznalo budoucí pokolení -- synové, kteří se jim narodí. Ti povstanou[1649] a budou to vyprávět svým synům,

⁷aby složili svou důvěru[1650] v Boha, nezapomínali na[1651] Boží činy, jeho příkazy střežili

⁸a nebyli jako jejich otcové, pokolení umíněné a vzpurné, pokolení nestálého srdce,[1652] jehož duch nebyl Bohu věrný.

⁹Efrajimci,[1653] vyzbrojení lukostřelci, se v den bitvy obrátili.[1654]

¹⁰Nedbali na Boží smlouvu, odmítli žít[1655] podle jeho zákona.

¹¹Zapomněli[1656] na jeho činy,[1657] na jeho divy, které jim ukázal.

¹²Před jejich otci činil divy v egyptské zemi, na sóanském[1658] poli.

¹³Rozpoltil moře a provedl je, postavil vody jako hráz.[1659]

¹⁴Ve dne je vedl skrze oblak a celou noc skrze ohnivé světlo.

¹⁵Rozpoltil skály v pustině a napojil je jako z velkých hlubin.[1660]

¹⁶Vyvedl bystřiny ze skály a dal jim rozlít se jako vodní proudy.[1661]

¹⁷Oni však proti němu dále hřešili,[1662] ve vyprahlé zemi se vzpírali Nejvyššímu

¹⁸a ve svých srdcích Boha pokoušeli -- žádali si potravu podle svých choutek.

¹⁹Mluvili proti Bohu a říkali: Což může Bůh prostřít stůl v pustině?

²⁰Hle,[1663] udeřil do skály a vytryskla voda a rozlily se proudy. Což ale může dát i chléb? Což opatří i maso[1664] pro svůj lid?

²¹Hospodin to slyšel a rozhněval se.[1665] Tu se rozpálil oheň proti Jákobovi a proti Izraeli vzplanul hněv,

²²protože nevěřili Bohu a nedoufali v jeho spásu.

²³On však přikázal oblakům nahoře, otevřel nebeské brány

²⁴a seslal[1666] na ně manu k jídlu, dal jim nebeské zrno.

²⁵Lidé jedli chléb vznešených.[1667] Seslal jim potravy[1668] do sytosti.

²⁶Nechal na nebi[1669] vát východnímu[1670] větru, svou mocí přivedl i vítr jižní.[1671]

²⁷Seslal[1672] na ně masa jako prachu a okřídleného ptactva jako mořského písku.

²⁸Nechal je padat[1673] do jejich[1674] tábora, kolem jejich[1675] příbytků.

²⁹Jedli až do přesycení; dal jim, po čem toužili.[1676]

³⁰Ještě si svou touhu nezošklivili,[1677] ještě měli potravu v ústech,

³¹když na ně dolehl[1678] Boží hněv. Pobil jejich vypasené, izraelské mládence[1679] srazil.

³²Přes toto vše stále hřešili a nevěřili jeho divům.

³³Skončil[1680] jejich dny v marnosti a jejich léta v děsu.

³⁴Když je hubil,[1681] hledali ho. Ano, navraceli se a usilovně hledali Boha

³⁵a rozpomínali se, že Bůh je jejich skála, že Bůh Nejvyšší je jejich vykupitel,

³⁶ale klamali[1682] ho svými ústy, svým jazykem mu lhali,

³⁷jejich srdce nebylo pevně při něm, nebyli věrni[1683] jeho smlouvě.

³⁸On se však slitovával, zprošťoval je nepravosti[1684] a nezničil je. Mnohdy odvracel[1685] svůj hněv a nedal zcela procitnout své zlobě.

³⁹Pamatoval, že jsou tělo, závan, který pomine a nevrátí se.

⁴⁰Kolikrát se mu v pustině vzepřeli, trápili ho v pusté krajině.

⁴¹Stále znovu pokoušeli Boha, zraňovali Svatého Izraele.

⁴²Nepamatovali na jeho moc,[1686] na den, kdy je vykoupil z moci protivníka,

⁴³když učinil v Egyptě svá znamení a své divy na sóanském poli.

⁴⁴Jejich řeky[1687] proměnil v krev,[1688] a tak ze svých toků nemohli pít.

⁴⁵Seslal na ně mouchy, aby je kousaly, a žáby, aby je ničily.

⁴⁶Jejich úrodu dal kobylkám chasíl,[1689] jejich výtěžek[1690] kobylkám arbe.

⁴⁷Jejich révu zničil[1691] krupobitím a jejich sykomory mrazem.[1692]

⁴⁸Jejich dobytek vydal v plen krupobití a jejich stáda moru.[1693]

⁴⁹Seslal na ně svůj planoucí hněv, zuřivost, rozhořčení a soužení -- komando[1694] zlých[1695] andělů.

⁵⁰Urovnal pěšinu[1696] svému hněvu. Jejich duše neušetřil smrti a jejich život[1697] vydal moru.

⁵¹Pobil vše prvorozené v Egyptě, prvotinu síly[1698] ve stanech Chámových.[1699]

⁵²Svůj lid však vyvedl jako ovce, jako stádo je vedl[1700] pustinou.

⁵³Vedl je bezpečně,[1701] nebáli se; jejich nepřátele přikrylo moře.

⁵⁴Tak je přivedl na své svaté území[1702] -- k oné hoře,[1703] kterou si získal svou pravicí.

⁵⁵Vyhnal před nimi pohanské národy, rozměřil provazcem jejich dědičné podíly a usadil v jejich stanech izraelské kmeny.

⁵⁶Oni však pokoušeli Boha Nejvyššího, vzpírali se mu a jeho svědectví nezachovávali.

⁵⁷Odvraceli se, jednali věrolomně jako[1704] jejich otcové, selhávali jako záludný luk.

⁵⁸Popouzeli[1705] ho svými návršími a dráždili ho svými modlami.

⁵⁹Bůh to slyšel a rozhněval se. Zcela Izraele zavrhl.

⁶⁰Opustil[1706] příbytek v Šílu, stan, kde přebýval mezi lidmi.

⁶¹Svou[1707] sílu vydal do zajetí, svou nádheru[1708] do ruky protivníka.

⁶²Svůj lid vydal meči, na své dědictví se rozhněval.

⁶³Jejich mládence pozřel oheň a jejich panny nebyly chváleny.[1709]

⁶⁴Jejich kněží padli mečem a jejich vdovy neplakaly.

⁶⁵Pak Panovník procitl -- jako kdyby spal -- jako hrdina rozjařený vínem.

⁶⁶Pobíjel své protivníky zezadu, uvedl na ně věčnou potupu.

⁶⁷Pohrdl stanem Josefovým, kmen Efrajimův si nevyvolil,

⁶⁸nýbrž zvolil si kmen Judův, horu Sijón, kterou si zamiloval.

⁶⁹Svou svatyni zbudoval jako něco vznešeného,[1710] jako zemi, kterou založil navěky.

⁷⁰Vyvolil si Davida, svého otroka.[1711] Vzal ho od ovčích ohrad,

⁷¹přivedl ho od ovcí s jehňaty,[1712] aby pásl Jákoba, jeho lid,[1713] Izraele, jeho dědictví.

⁷²I pásl je s bezúhonným srdcem a vodil je svou zkušenou rukou.