Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Kazatel 3 Bible Online

Kazatel 3 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Kazatel 3

¹Všechno má svou chvíli,[67] každý záměr[68] pod nebem má svůj čas.[69]

²Je čas rodit a čas umírat, čas sázet a čas vytrhávat, co bylo zasazeno;

³čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas stavět;

⁴čas plakat a čas se smát, čas naříkat a čas poskakovat;

⁵čas házet kameny a čas kameny shromažďovat, čas objímat a čas vzdálit se od objímání;

⁶čas hledat a čas ztrácet, čas uchovávat[70] a čas odvrhovat;

⁷čas trhat a čas šít, čas být zticha a čas mluvit;

⁸čas milovat a čas nenávidět, čas boje a čas pokoje.

⁹Jaký užitek má ten, kdo pracuje, z toho, při čem se namáhá?

¹⁰Viděl jsem plahočení, které Bůh uložil lidským synům, aby se při něm osvědčili.

¹¹To všechno učinil krásné ve svůj čas. Také věčnost dal do jejich srdce, aniž by člověk ovšem postihl dílo, které Bůh vykonal, od počátku až do konce.

¹²Poznal jsem, že pro ně není nic lepšího,[71] než aby se radovali a aby konali ve svých životech dobro.

¹³A také, že když kterýkoli člověk jí a pije a užívá[72] blaho při vší své námaze, je to Boží dar.

¹⁴Poznal jsem, že všechno, co Bůh učiní, to bude[73] pro věčnost; není možné k tomu nic přidat a není možné od toho nic ubrat. Bůh to udělal, aby lidé měli před ním bázeň.

¹⁵To, co je, je odedávna, i co má být, už dávno bylo. Bůh posoudí to, co pominulo.[74]

¹⁶Dál jsem pak viděl pod sluncem: Tam, kde mělo být právo, byla ničemnost, tam, kde měla být spravedlnost, byla ničemnost.[75]

¹⁷V duchu jsem[76] si řekl: Spravedlivého i ničemu bude soudit Bůh, protože tam nastane čas pro každý záměr a pro každé dílo.

¹⁸A tu jsem si v duchu o záležitosti lidských synů[77] řekl, že je Bůh tříbí, aby viděli, že jsou sami o sobě jako zvířata.

¹⁹Neboť pokud jde o úděl lidských synů i o úděl zvířete, mají stejný[78] úděl: Jak umírá[79] jeden, tak umírá i druhý, a obojí[80] stejně dýchá.[81] Člověk nemá před zvířetem žádnou přednost, vždyť je to všechno marnost.

²⁰Všechno to odchází na stejné[82] místo;[83] vše to vzešlo z prachu a vše se to navrací v prach.

²¹Kdo ví, zda duch lidských synů vystupuje vzhůru? A duch zvířat sestupuje dolů do země?

²²Viděl jsem tedy, že není nic lepšího, než že se člověk bude radovat ze svého díla,[84] neboť to je jeho podíl.[85] Vždyť kdo mu umožní,[86] aby se podíval na to, co bude po něm?