Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Kazatel 5 Bible Online

Kazatel 5 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Kazatel 5

¹Neukvapuj se v řeči a tvé srdce ať nepospíchá vynést slovo před Bohem, protože Bůh je na nebesích a ty na zemi; proto ať jsou tvá slova nemnohá.

²Neboť s mnohým plahočením[105] přichází sen a hlas hlupáka s mnohými slovy.

³Jakmile učiníš[106] slib Bohu, neváhej ho splnit,[107] protože nemá zalíbení v hlupácích.[108] Co slíbíš, to splň.

⁴Je lepší, když neslíbíš, než když slíbíš a nesplníš.

⁵Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé tělo ke hříchu, a neříkej v přítomnosti anděla,[109] že to bylo nedopatření.[110] Proč se má Bůh hněvat na to, co říkáš,[111] a zničit dílo tvých rukou?

⁶Vždyť při množství snů se množí i marnosti a řeči. Ty se však[112] boj Boha.

⁷Uvidíšli v provincii útlak chudého a znásilnění[113] práva a spravedlnosti, nebuď[114] tou zvůlí ohromený.[115] Vždyť vysoce[116] postavený střeží jiného vysoce postaveného a nad nimi jsou ještě výše postavení.

⁸Ale přes to všechno je země užitečná; polem[117] je obsloužen i král.[118]

⁹Kdo miluje stříbro,[119] stříbra se nenasytí a kdo miluje bohatství,[120] nenasytí se výnosem.[121] Také toto je marnost.

¹⁰Když se rozmnožil blahobyt, byli i mnozí, kteří jej požírali. Jaký prospěch z toho měl jeho vlastník, než jen pohled svých očí?

¹¹Sladký spánek má ten, kdo pracuje, ať bude jíst málo nebo mnoho. Hojnost nedopřává bohatému, aby se vyspal.

¹²Je bolestné zlo, které jsem viděl pod sluncem: Bohatství uchované pro jeho vlastníka je mu ke zlému.

¹³Ono bohatství přišlo vniveč při zlém plahočení.[122] Zplodil syna a nemá v ruce nic.[123]

¹⁴Jak vyšel z lůna své matky, tak se nahý vrátí, aby odešel tak, jak přišel. Ze své námahy si neodnese nic, co by si vzal s sebou.[124]

¹⁵I to je také bolestné zlo: Jak[125] kdo přišel, tak odejde. Jaký užitek bude mít z toho, že se namáhá pro vítr?

¹⁶K tomu ještě po všechny své dny[126] jí ve tmě, s mnohým hněváním, nemocí a rozhořčením.

¹⁷Hle, co jsem já viděl dobrého: Jak krásné je jíst a pít a užívat blaho při vší své námaze, kterou se člověk namáhá pod sluncem v počtu dnů svého života, které mu Bůh dal, neboť to je jeho podíl.

¹⁸Když nějakému člověku dal Bůh bohatství a poklady a také mu dovolil z toho jíst, brát[127] svůj podíl a radovat se ze své námahy; je to Boží dar.

¹⁹Nebude totiž příliš vzpomínat na dny svého života, protože Bůh zaměstnává[128] jeho srdce radostí.[129]