Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Izaiáš 37 Bible Online

Izaiáš 37 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Izaiáš 37

¹I stalo se, když to král Chizkijáš uslyšel, že roztrhl své roucho, zahalil se pytlovinou a vešel do Hospodinova domu.

²A poslal Eljakíma, který byl nad domem, písaře Šebnu a starší z kněží zahalené do pytloviny k proroku Izajášovi, synu Amósovu.

³Řekli mu: Toto praví Chizkijáš: Tento den je dnem soužení, trestu a znevážení, protože děti se přiblížily k vyjití, ale není síla ku porodu.

⁴Snad Hospodin, tvůj Bůh, uslyší slova nejvyššího číšníka, kterého jeho pán, asyrský král, poslal, aby hanobil živého Boha, a pokárá ho za slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Pozdvihni tedy modlitbu za ostatek, který se tu nachází.

⁵Otroci krále Chizkijáše přišli tedy k Izajášovi

⁶a Izajáš jim řekl: Toto řekněte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se slov, která jsi slyšel, jimiž mi služebníci asyrského krále utrhali.

⁷Hle, dávám do něj ducha, že když uslyší zprávu, navrátí se do své země a nechám ho v jeho zemi padnout mečem.

⁸Když se nejvyšší číšník vrátil, nalezl asyrského krále, jak bojuje proti Libně. Slyšel totiž, že odtáhl od Lakíše.

⁹Asyrský král uslyšel o kúšském králi Tirhákovi:[806] Vytáhl, aby s tebou bojoval. Když to uslyšel, poslal k Chizkijášovi posly se slovy:

¹⁰Toto řekněte judskému králi Chizkijášovi: Ať tě tvůj Bůh, v něhož doufáš, nepodvádí slovy: Jeruzalém nebude vydán do ruky asyrského krále.

¹¹Hle, sám jsi slyšel, jak naložili asyrští králové se všemi těmi zeměmi, že je zcela vyhladili. A ty bys byl vysvobozen?

¹²Bohové těch národů, jež moji otcové zničili -- bohové Gózanu,[807] Cháranu, Resefu[808] a synů Edenu,[809] kteří byli v Telasáru -- je snad vysvobodili?

¹³Kde je král Chamátu, král Arpádu a král města Sefarvajim, Heny a Ivy?

¹⁴Chizkijáš vzal dopis[810] od poslů a přečetl ho. Pak Chizkijáš vstoupil do domu Hospodinova a rozprostřel[811] ho před Hospodinem.

¹⁵Chizkijáš se modlil k Hospodinu:

¹⁶Hospodine zástupů, Bože Izraele, sedící na cherubech, ty jediný jsi Bůh všech království země; ty jsi učinil nebesa i zemi.

¹⁷Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš; otevři, Hospodine, své oči a pohleď! Slyš všechna Sancheríbova slova, která vzkázal, aby hanobil živého Boha.

¹⁸Hospodine, asyrští králové všechna ta království[812] i jejich území opravdu zpustošili

¹⁹a jejich bohy uvrhli do ohně, protože to nejsou bohové, nýbrž dílo lidských rukou, dřevo a kámen -- proto je zničili.

²⁰A teď, Hospodine, náš Bože, zachraň nás z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že ty, Hospodine, jsi jediný.[813]

²¹Izajáš, syn Amósův, vzkázal Chizkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Modlil ses ke mně ohledně asyrského krále Sancheríba.

²²Toto je slovo, které o něm řekl Hospodin: Pohrdá tebou a posmívá se ti panna, dcera sijónská, potřásá nad[814] tebou hlavou dcera jeruzalémská.

²³Koho jsi hanobil a komu jsi utrhal? Proti komu jsi pozvedl hlas? Vysoko jsi pozdvihl oči proti Svatému Izraele.[815]

²⁴Skrze své otroky jsi hanobil Panovníka a řekl sis: S množstvím svých vozů jsem vytáhl na výšiny hor, do nejvzdálenějších částí Libanonu; pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cypřiše; vstoupil jsem do jeho nejzazší výše, do jeho úrodné lesní zahrady.

²⁵Já jsem vykopal studny[816] a pil jsem vodu, chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské[817] řeky.[818]

²⁶Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, před dávnými časy jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo[819] pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.

²⁷Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole[820] sežehnuté východním větrem.[821]

²⁸Tvé bydlení,[822] tvé vycházení i vcházení znám, také tvé běsnění proti mně.

²⁹Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu[823] a uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel.

³⁰A toto ti bude znamením: Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo,[824] v druhém roce to, co z toho ještě vyroste, a ve třetím roce zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte[825] jejich ovoce.

³¹A ostatek -- ti z domu judského, kteří vyváznou[826] -- se opět hluboko[827] zakoření a ponese ovoce vzhůru,

³²neboť z Jeruzaléma vyjde ostatek a z hory Sijón ti, kteří vyváznou: Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

³³Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevejde do tohoto města, ani šíp tam nevystřelí, nevyjde proti němu se štítem ani proti němu nenavrší násep.

³⁴Cestou, kterou přišel, se vrátí, a do tohoto města nevejde, je Hospodinův výrok.

³⁵Budu tomuto městu štítem, abych je zachránil kvůli sobě a kvůli svému otroku Davidovi.

³⁶Tehdy[828] vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů.[829] Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli dočista mrtví.[830]

³⁷A asyrský král Sancheríb odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive.

³⁸I stalo se, když se klaněl v chrámu[831] svého boha Nisrocha,[832] že jeho synové Adramelek a Sareser[833] ho zabili mečem a sami unikli do země Ararat. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.[834]