Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Izaiáš 49 Bible Online

Izaiáš 49 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Izaiáš 49

¹Poslechněte[1106] mne, ostrovy, dávejte pozor, daleké národy! Hospodin mne povolal již v lůně,[1107] od nitra mé matky připomínal mé jméno.

²Učinil má ústa[1108] jako ostrý meč, ukryl mne ve stínu své ruky, učinil mne zaostřeným[1109] šípem, skryl mne ve svém toulci

³a řekl mi: Ty jsi můj otrok, Izraeli,[1110] na němž[1111] zjevím svou slávu.

⁴Já jsem však řekl: Zbytečně jsem se namáhal, pro marnost a nicotnost jsem vyplýtval svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina a má odměna u mého Boha.[1112]

⁵A nyní řekl Hospodin, který mě od lůna matky utváří za svého otroka, abych k němu navrátil Jákoba a aby pro něj byl shromážděn[1113] Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh se stal mou silou,

⁶a řekl: Nestačí, abys byl mým otrokem k pozdvižení[1114] kmenů Jákobových a k navrácení[1115] zachovaných z Izraele, nýbrž dám tě za světlo národům,[1116] abys byl mou záchranou až na konec země.

⁷Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu[1117] opovrženému, tomu, kterého si národ[1118] oškliví, otroku vládců: Králové tě uvidí a povstanou,[1119] i knížata, a budou se klanět kvůli Hospodinu, který je věrný, Svatému Izraele, který tě vyvolil.

⁸Toto praví Hospodin: Odpovím ti v čase přízně a pomůžu ti ve dni záchrany, budu tě opatrovat[1120] a dám tě za smlouvu lidu,[1121] abys pozdvihl[1122] zemi a znovu přidělil opuštěná[1123] dědictví,[1124]

⁹abys řekl vězňům: Vyjděte, a těm, kteří jsou v temnotě: Ukažte se. Budou se pást podél cest a na všech holých návrších bude jejich pastva.

¹⁰Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet žhavý vítr ani slunce, protože je povede ten, kdo s nimi má soucit, a pomalu je povede ke zřídlům vod.

¹¹Všechny své hory proměním v cestu a mé silnice budou vyvýšeny.

¹²Hle, tito[1125] přijdou zdaleka, hle, tito[1126] od severu a od západu,[1127] a tito ze země Siním.[1128]

¹³Výskejte, nebesa, jásej, země, hory, propukněte v radostný křik, protože Hospodin potěšil svůj lid a nad svými zkroušenými[1129] se slituje.

¹⁴Ale Sijón říkal: Hospodin mě opustil, Panovník na mne zapomněl.

¹⁵Cožpak může žena zapomenout na své miminko[1130] a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu.

¹⁶Hle, vyryl[1131] jsem si tě do dlaní: tvé hradby jsou ustavičně přede mnou.

¹⁷Tvoji synové[1132] už pospíchají zpět, ti, kdo tě bořili a pustošili, od tebe odejdou.

¹⁸Rozhlédni se[1133] kolem a viz: Ti všichni se shromáždili a přišli k tobě. Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, všechny si je oblékneš jako ozdobu a přivážeš si je jako nevěsta.

¹⁹Neboť tvé trosky, zpustošená místa a tvá pobořená země teď budou těsné pro množství obyvatel. A ti, kteří tě požírali,[1134] se vzdálí.

²⁰Synové tvé bezdětnosti[1135] ti[1136] ještě budou říkat: To místo je mi těsné, přidej mi, abych se usídlil.

²¹V srdci si řekneš: Kdo mi tyto děti porodil? Vždyť jsem byla bezdětná[1137] a neplodná, vystěhovaná[1138] a zapuzená.[1139] A kdo je vychoval? Hle, já jsem zůstala samotná. Odkud jsou tito?

²²Toto praví Panovník Hospodin: Hle, pozdvihnu ruku k národům a pozvednu korouhev k lidem. A v náruči přinesou tvé syny a tvé dcery budou neseny na ramenou.

²³Králové budou tvými vychovateli a jejich kněžny tvými kojnými; budou se ti klanět tváří[1140] k zemi a prach tvých nohou budou lízat. I poznáš, že já jsem Hospodin, takže nebudou zahanbeni ti, kdo na mne očekávají.

²⁴Cožpak lze vzít hrdinovi lup, či násilníkovi vychvátit zajatce?[1141]

²⁵Avšak toto praví Hospodin: I zajatec bude vzat hrdinovi a lup bude vychvácen násilníkovi. Tvému odpůrci budu já odporovat a tvé syny já zachráním.

²⁶Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem a opijí se vlastní krví jako sladkým vínem, a pozná veškeré tělo, že já jsem Hospodin, tvůj zachránce a vykupitel, Mocný Jákobův.