Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Izaiáš 57 Bible Online

Izaiáš 57 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Izaiáš 57

¹Spravedlivý hyne[1291] a nikdo si to nebere k srdci.[1292] Zbožní lidé[1293] jsou bráni pryč,[1294] a přitom není, kdo by rozuměl, že před příchodem zla[1295] je spravedlivý vzat.

²Ten, kdo žije správně,[1296] dojde pokoje, odpočine na svém loži.[1297]

³Ale vy přistupte sem, synové věštkyně,[1298] potomstvo cizoložníka a nevěstky![1299]

⁴Z koho si děláte legraci, na koho si otvíráte ústa a vyplazujete[1300] jazyk? Což nejste vy děti vzpoury a potomstvo klamu?

⁵Vy, kteří se rozpalujete modloslužbou mezi duby, pod každým zeleným stromem a pobíjíte[1301] děti u potoků[1302] pod skalními převisy?[1303]

⁶Mezi hladkými potočními kameny je tvůj podíl, ano, ty jsou tvým údělem. Dokonce jsi jim vylévala litou oběť, přinášela přídavnou oběť. Cožpak se z těchto věcí potěším?

⁷Na vysokou a vyvýšenou horu jsi umístila své lože. A tam jsi vystoupila obětovat svou oběť.

⁸A za dveře a veřeje[1304] jsi umístila své znamení.[1305] Ano, opustila jsi[1306] mne a vyšla jsi nahoru, rozšířila jsi své lože[1307] a koupila sis od nich přízeň.[1308] Zamilovala sis jejich lože,[1309] viděla jsi jejich moc.[1310]

⁹Putovala jsi ke králi[1311] s olejem, připravila sis mnoho vonných mastí, posílala jsi do daleka posly[1312] a ponížila ses až do podsvětí.

¹⁰Unavila ses množstvím svých cest, ale neřekla jsi: Je to zbytečné.[1313] Nalezla jsi život ve své moci, proto jsi nezeslábla.

¹¹Koho ses obávala a před kým jsi měla strach, že jsi lhala, na mne jsi nepamatovala a nevzala sis to k srdci? Mlčel jsem příliš dlouho. Proto se mě nebojíš?

¹²Já oznámím tvou spravedlnost a tvé skutky, ale neprospějí ti.

¹³Když budeš volat o pomoc, ať tě vysvobodí tvé sbírky model; všechny je odnese vítr a sebere vánek. Ale ten, kdo má útočiště ve mně, zdědí zemi a obsadí mou svatou horu.

¹⁴A řekne: Navršte, navršte[1314] násep, připravte cestu, zvedněte každou překážku z cesty mého lidu!

¹⁵Toto praví Vznešený a Vyvýšený, který přebývá ve věčnosti a jehož jméno je Svatý: Bydlím na vysokém a svatém místě, i s tím, kdo má zdeptaného a poníženého ducha, abych oživoval[1315] ducha ponížených a abych oživoval[1316] srdce zdeptaných.

¹⁶Vždyť nebudu navěky vést při, ani se nebudu hněvat navždy, protože jinak by duch přede mnou zemdlel, i dech všeho, co jsem učinil.

¹⁷Pro jeho zvrácenou zištnost jsem se[1317] rozhněval a bil jsem ho, ukryl jsem se[1318] a hněval jsem se, ale on šel odvrácen dál cestou svého srdce.

¹⁸Viděl jsem jeho cesty a uzdravím ho. Povedu ho a odplatím mu útěchou. Jeho truchlícím[1319]

¹⁹stvořím ovoce rtů.[1320] Pokoj, pokoj dalekému i blízkému, praví Hospodin, a uzdravím ho.

²⁰Ale ničemové budou jako vzedmuté moře, když se nemůže utišit, jehož vody vyvrhují špínu a bláto.

²¹Ničemové nemají pokoj, praví můj Bůh.