Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jeremiáš 10 Bible Online

Jeremiáš 10 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jeremiáš 10

¹Slyšte slovo, které k vám promluvil Hospodin, dome izraelský.

²Toto praví Hospodin: Neučte se cestě[325] pohanských národů a nebeských znamení[326] se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské národy.

³Vždyť náboženské zvyklosti[327] národů jsou nicotnost. Vezmou třeba[328] kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou.

⁴Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho[329] upevní, aby se nekymácelo.

⁵Jejich bohové jsou jako strašák v okurkovém poli;[330] nemluví,[331] musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou.[332]

⁶Není nikdo jako ty,[333] Hospodine. Jsi velký, velké a mocné je tvé jméno.[334]

⁷Kdo by se tě nebál, králi národů, protože tobě to náleží. Vždyť mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty.[335]

⁸Vespolek jsou hloupí a blázniví, naučení nicotných model je jen dřevo.[336]

⁹Tepané stříbro, dovezené z Taršíše[337] a zlato z Úfázu;[338] je to dílo řemeslníka a zlatníkových rukou. Jejich oděv je modrý a purpurový,[339] všechno je to dílo zručných[340] mužů.

¹⁰Ale Hospodin je pravý[341] Bůh, on je živý Bůh a věčný[342] král. Před jeho hněvem se třese země, národy nevydrží jeho rozhořčení.

¹¹Toto jim řekněte: Bohové, kteří nebesa a zemi neučinili, zmizí ze země a zpod těchto nebes.[343]

¹²Svou silou Hospodin[344] učinil zemi, svou moudrostí založil svět a svou rozumností roztáhl nebesa.

¹³Když vydá hlas,[345] bouří[346] se voda v nebesích, dává vystupovat mlze[347] z končin země, působí blesky s deštěm, ze svých skladů vyvádí vítr.

¹⁴Všichni lidé jsou[348] hloupí a bez poznání, všichni zlatníci jsou[349] zahanbeni svými modlami,[350] protože jejich modly[351] jsou falešné, není v nich duch.

¹⁵Jsou nicotností, směšným dílem, v čase svého navštívení zahynou.

¹⁶Podíl[352] Jákobův jim není podobný, neboť on je Tvůrcem všeho a Izrael je jeho dědičným kmenem; jeho jméno je Hospodin zástupů.

¹⁷Seber ze země své zavazadlo,[353] ty, která zůstáváš v obležení,[354]

¹⁸neboť toto praví Hospodin: Hle, tentokrát vyvrhnu obyvatele této země a způsobím jim soužení, aby to pocítili.[355]

¹⁹Běda mi pro mou zkázu, moje rána je nevyléčitelná.[356] Řekl jsem: Ovšem, je to utrpení,[357] které unesu.[358]

²⁰Můj stan je zničen, všechna má lana jsou zpřetrhána. Moji synové mi odešli, a už zde nejsou. Není, kdo by mi znovu postavil stan a upevnil mi stanové plachty.

²¹Vždyť pastýři[359] byli hloupí a nehledali Hospodina, proto nejednali rozumně a celé jejich stádo bylo rozptýleno.

²²Slyš![360] Hle, přichází zpráva a hřmot[361] ze severní země, aby judská města učinil zcela opuštěnými místy, doupětem šakalů.

²³Vím, Hospodine, že člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky.[362]

²⁴Naprav[363] mě, Hospodine, jen podle práva, ne ve svém hněvu, jinak mě vyhladíš.[364]

²⁵Vylej svou zlobu na národy, které tě neznají a na čeledě, které nevzývají tvé jméno, protože pohltily Jákoba,[365] pohltily jej a zničily, zpustošily jeho bydliště.