Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jeremiáš 31 Bible Online

Jeremiáš 31 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jeremiáš 31

¹V onen čas, je Hospodinův výrok, budu Bohem všech izraelských čeledí a oni budou mým lidem.

²Toto praví Hospodin: Lid, který přežil meč,[790] našel v pustině milost, Izrael vešel[791] do svého odpočinutí.[792]

³Zpovzdálí[793] se mi[794] ukázal Hospodin a řekl: Miluji[795] tě věčnou láskou, proto ti stále zachovávám milosrdenství.[796]

⁴Znovu tě vystavím a zbuduji, panno izraelská. Znovu se ozdobíš svými tamburínami a vyjdeš s tancem s těmi, kdo se radují.

⁵Znovu budeš sázet vinice na samařských horách. Sadaři je vysadí a budou je i užívat.

⁶Neboť nastane den, kdy strážci na Efrajimském pohoří zvolají: Vstaňte a vystupme na Sijón k Hospodinu, svému Bohu.

⁷Neboť toto praví Hospodin: Volejte s radostí nad Jákobem, křičte nad předním[797] z národů. Zvěstujte, chvalte a říkejte: Hospodin zachránil[798] svůj lid, ostatek Izraele.

⁸Hle, přivedu je ze severní země, shromáždím je z nejvzdálenějších částí země. Mezi nimi slepého a chromého, těhotnou spolu s rodičkou; navrátí se zpět jako velké shromáždění.

⁹Přijdou s pláčem a přivedu je s úpěnlivými prosbami. Uvedu je k potokům plným vody přímou cestou, na níž neklopýtnou, protože jsem se stal Izraeli otcem, Efrajim[799] je můj prvorozený.

¹⁰Národy, slyšte Hospodinovo slovo a oznamte je na vzdálených ostrovech; říkejte: Ten, který rozptýlil Izrael, ho shromáždí a bude ho střežit jako pastýř své stádo.

¹¹Vždyť Hospodin vyplatil Jákoba, vykoupil ho z ruky silnějšího nežli on.

¹²Přijdou a budou radostně volat na sijónské výšině. Budou zářit nad Hospodinovou dobrotou, nad obilím,[800] novým vínem a olejem, nad mláďaty bravu a skotu. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada a nebudou už déle strádat.

¹³Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost.

¹⁴Duši kněží napojím tukem[801] a můj lid se nasytí mojí dobrotou, je Hospodinův výrok.

¹⁵Toto praví Hospodin: Slyš![802] V Rámě je slyšet bědování a hořký pláč. Ráchel oplakává své syny. Nechce se dát potěšit kvůli svým synům, protože už nejsou.

¹⁶Toto praví Hospodin: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz, protože je mzda za tvou práci, je Hospodinův výrok: Navrátí se z nepřátelské země.

¹⁷Je naděje pro tvoji budoucnost,[803] je Hospodinův výrok; synové se navrátí zpět na své území.

¹⁸Zřetelně jsem slyšel, jak nad sebou Efrajim[804] naříká:[805] Káral jsi mě a dal jsem se pokárat jako nezkrocené[806] tele. Přiveď mě zpět a navrátím se, protože ty, Hospodine, jsi můj Bůh.

¹⁹Po svém navrácení toho lituji,[807] potom, co jsem dosáhl poznání, se biju v prsa.[808] Stydím se a jsem zahanben, protože nosím potupu svého mládí.

²⁰Je Efrajim mým drahým synem? Je dítětem, v němž mám potěšení? Vždyť pokaždé, když proti němu mluvím, na něj stále pamatuji. Proto je mé nitro kvůli němu rozrušeno; jistě se nad ním slituji, je Hospodinův výrok.

²¹Postav si patníky, udělej si ukazatele a zamysli[809] se nad silnicí, nad cestou, po které jsi chodila. Navrať se, panno izraelská, navrať se do těchto svých měst.

²²Dokdy se budeš toulat sem a tam, odpadlá dcero? Vždyť Hospodin stvořil[810] na zemi novou věc: Žena bude kroužit kolem muže.[811]

²³Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Až změním jejich úděl, znovu budou v judské zemi a v jejích městech říkat tato slova: Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatá.

²⁴V Judsku i ve všech jeho městech budou bydlet pospolu[812] zemědělci i ti, kdo putují se stádem.

²⁵Vždyť napojím vyčerpanou duši a každou ochablou duši naplním.

²⁶Nato jsem se probudil a rozhlédl; můj spánek mi byl příjemný.

²⁷Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy oseji dům izraelský i dům judský semenem lidským i semenem zvířecím.

²⁸Stane se, že tak, jako jsem nad nimi bděl, aby byli vyvráceni, zničeni, pobořeni, vyhubeni a aby jim bylo zlo učiněno, tak nad nimi budu bdít, aby byli zbudováni a zasazeni, je Hospodinův výrok.

²⁹V oněch dnech už nebudou říkat: Otcové jedli trpké hrozny a synům trnou[813] zuby,

³⁰ale každý zemře za svou vinu. Každému člověku, který jí trpké hrozny, budou trnout jeho zuby.

³¹Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.

³²Ne jako smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku,[814] abych je vyvedl z egyptské země -- smlouvu, kterou porušili, ačkoliv jsem byl jejich Pánem, je Hospodinův výrok,

³³ale toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je Hospodinův výrok: Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.

³⁴Nebudou již učit jeden druhého[815] ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího,[816] je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu.

³⁵Toto praví Hospodin, který dává slunce za světlo ve dne, který ustanovuje[817] měsíc a hvězdy za světlo v noci, který vzdouvá moře, až jeho vlny burácejí -- jeho jméno je Hospodin zástupů:

³⁶Jestliže ode mne ustoupí[818] tato ustanovení, je Hospodinův výrok, pak také potomstvo Izraele přede mnou přestane být národem po všechny dny.

³⁷Toto praví Hospodin: Jestliže budou změřena nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole, také já zavrhnu celé potomstvo Izraele za všechno, co páchali, je Hospodinův výrok.

³⁸Hle, přicházejí[819] dny, je Hospodinův výrok, kdy bude toto město znovu vybudováno Hospodinu, od věže Chananeel až po Rohovou bránu.

³⁹A měřicí šňůra[820] půjde dál naproti ní[821] na kopec Garéb a obrátí se ke Goje.

⁴⁰Celé údolí[822] mrtvol a popela a všechna pole až k potoku Kidrónu, až na roh Koňské brány na východě budou svaté Hospodinu. Nikdy[823] už nebudou vyvráceny[824] ani zbořeny.