Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jeremiáš 36 Bible Online

Jeremiáš 36 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jeremiáš 36

¹Ve čtvrtém roce[883] vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, se stalo k Jeremjáši od Hospodina toto slovo:

²Vezmi si svitek[884] a napiš na něj všechna slova, která jsem k tobě mluvil o Izraeli, o Judovi a o všech národech ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Jóšijášových až dodnes.

³Snad dům judský uslyší všechno zlo, které jim zamýšlím provést, a každý se odvrátí od své zlé cesty a odpustím jim jejich vinu a jejich hřích.

⁴Jeremjáš zavolal Báruka, syna Nerijášova, a Báruk zapsal z Jeremjášových úst na svitek[885] všechna Hospodinova slova, která k němu Hospodin promluvil.

⁵Jeremjáš Bárukovi přikázal: Já jsem zadržován, nemohu jít do Hospodinova domu.

⁶Jdi ty a v postní den čti lidu[886] v Hospodinově domě ze svitku to, co jsi napsal z mých úst, Hospodinova slova, a čti je také všem Judejcům,[887] kteří přicházejí ze svých měst.

⁷Snad jejich úpěnlivá prosba přijde[888] před Hospodina a každý se odvrátí od své zlé cesty, protože hněv a zloba, kterou Hospodin promluvil proti tomuto lidu, je veliká.

⁸Báruk, syn Nerijášův, udělal vše, co mu prorok Jeremjáš přikázal, a[889] v Hospodinově domě četl z knihy Hospodinova slova.

⁹V pátém roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, v devátém měsíci se stalo, že pro všechen lid v Jeruzalémě a všechen lid, který přišel z judských měst do Jeruzaléma, vyhlásili[890] půst před Hospodinem

¹⁰a Báruk četl z knihy všemu lidu[891] Jeremjášova slova v Hospodinově domě v pokoji Gemarjáše, syna písaře Šáfana,[892] na horním nádvoří u vchodu do Nové brány Hospodinova domu.

¹¹Míkajáš, syn Gemarjášův, vnuk Šáfanův, uslyšel všechna Hospodinova slova z té knihy

¹²a sestoupil do královského paláce do písařovy síně. Hle, tam seděla všechna knížata: Písař Elíšama, Delajáš, syn Šemajášův, Elnátan, syn Akbórův, Gemarjáš, syn Šáfanův, Sidkijáš, syn Chananjášův, a všechna ostatní knížata.

¹³Míkajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Báruk četl lidu[893] z knihy.

¹⁴Všechna knížata poslala pro Báruka Jehudího, syna Netanjáše, syna[894] Šelemjáše, syna Kúšího, se slovy: Vezmi s sebou[895] ten svitek, ze kterého jsi četl lidu[896] a přijď sem. Báruk, syn Nerijášův, vzal s sebou[897] ten svitek a přišel k nim.

¹⁵Pak mu řekli: Posaď se a čti nám[898] z něj. Báruk jim[899] tedy četl.

¹⁶Stalo se, když uslyšeli všechna ta slova,[900] že polekaně pohlédli jeden na druhého a řekli Bárukovi: Určitě všechna tato slova[901] oznámíme králi.

¹⁷Báruka se zeptali: Pověz nám, jak jsi všechna tato slova napsal? Z jeho úst?[902]

¹⁸Báruk jim odpověděl: Svými ústy mi říkal[903] všechna tato slova a já jsem je zapisoval inkoustem do knihy.

¹⁹Knížata řekla Bárukovi: Jdi, ukryj se, ty i Jeremjáš, aby nikdo nevěděl, kde jste.

²⁰Oni pak šli na nádvoří ke králi. Svitek ponechali v pokoji písaře Elíšamy a oznámili králi[904] všechna ta slova.

²¹Král poslal Jehudího, aby vzal svitek. Vzal ho z pokoje písaře Elíšamy. Jehudí ho četl králi[905] a všem knížatům,[906] která stála okolo krále.

²²Král seděl v zimním[907] paláci -- byl devátý[908] měsíc -- a na ohništi před ním hořelo.

²³Když Jehudí přečetl tři nebo čtyři odstavce,[909] král[910] je odřízl písařským[911] nožem a házel je do ohně, který byl na ohništi, dokud nebyl zničen celý svitek na ohni, který byl na ohništi.

²⁴A král ani žádní jeho otroci, kteří slyšeli všechna tato slova, se nepolekali a neroztrhli[912] svá roucha.

²⁵I když Elnátan, Delajáš a Gemarjáš naléhali na krále s prosbou, aby svitek nepálil, neuposlechl je.

²⁶Potom král přikázal Jerachmelovi, synu královu, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka a proroka Jeremjáše zajali. Ale Hospodin je skryl.

²⁷Potom, co král spálil svitek a slova, která napsal Báruk z Jeremjášových úst, stalo se k Jeremjášovi Hospodinovo slovo:

²⁸Znovu[913] si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna původní[914] slova, která byla na prvním svitku, jejž judský král Jójakím spálil.

²⁹O judském králi Jójakímovi řekni: Toto praví Hospodin: Ty jsi spálil tento svitek se slovy: Proč jsi na něj napsal: Babylonský král jistě přijde a zničí tuto zemi; způsobí, že z ní zmizí lidé i zvěř?

³⁰Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi: Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu, a jeho mrtvola bude uvržena ve dne na horko a v noci na mráz.

³¹Navštívím s trestem za jejich viny jeho, jeho potomstvo i jeho otroky a přivedu na ně, na obyvatele Jeruzaléma a na všechny Judejce všechno to zlo, které jsem vyslovil proti nim, ale nechtěli slyšet.[915]

³²Jeremjáš vzal jiný svitek a dal ho písaři Bárukovi, synu Nerijášovu. Ten na něj napsal z Jeremjášových úst všechna slova té knihy, kterou spálil ohněm judský král Jójakím, a ještě k nim bylo přidáno mnoho slov jako tato.