Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jeremiáš 44 Bible Online

Jeremiáš 44 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jeremiáš 44

¹Slovo, které se stalo k Jeremjášovi[1053] o všech Judejcích, bydlících v egyptské zemi, bydlících v Migdólu, v Tachpanchésu, v Memfidě[1054] a v zemi Patrósu:[1055]

²Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Viděli jste všechno zlo, které jsem přivedl na Jeruzalém a na všechna judská města. Hle, jsou z nich dnes trosky a nikdo v nich nebydlí

³kvůli jejich zlu, které páchali, aby mě rozzlobili, když chodili obětovat a sloužit jiným bohům, které neznali oni, ani vy, ani vaši otcové.

⁴Posílal jsem vám všechny své otroky proroky, stále znovu jsem je posílal se slovy: Nečiňte tuto odpornou[1056] věc, kterou nenávidím.

⁵Ale neposlouchali a nenakláněli ucho, aby se odvrátili od svého zla a neobětovali jiným bohům.

⁶Moje zloba a můj hněv se rozlily a vzplály v judských městech a v jeruzalémských ulicích. Staly se troskami a zcela opuštěnými místy, jak je tomu dnes.

⁷A nyní toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Proč pácháte tak velké zlo svým duším,[1057] aby vám byl vyhlazen muž i žena, dítě i kojenec zprostřed Judy a nezůstal vám ostatek?

⁸Abyste mě rozzlobili dílem svých rukou, obětujete jiným bohům v egyptské zemi, kam jste přišli pobývat jako cizinci? Abyste byli vyhlazeni?[1058] Abyste se stali kletbou a potupou mezi všemi národy země?

⁹Cožpak jste zapomněli na zlé[1059] skutky svých otců, zlé skutky judských králů, zlé skutky jejich[1060] žen, na své vlastní zlé skutky i zlé skutky svých žen, které páchali v judské zemi a na ulicích Jeruzaléma?

¹⁰Dodnes se nepokořili,[1061] nebáli a nežili podle mého zákona a podle mých ustanovení, která jsem předložil vám a vašim otcům.

¹¹Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, jsem rozhodnut uvést na vás zlo[1062] a vyhladit celého[1063] Judu.

¹²Vezmu ostatek Judy, ty, kteří se rozhodli jít[1064] do egyptské země pobývat tam jako cizinci. V egyptské zemi všichni zahynou, padnou mečem a hladem. Zahynou od nejmenšího do největšího, zemřou mečem a hladem. Stanou se prokletím, předmětem hrůzy, kletbou a potupou.

¹³Tak jako jsem navštívil[1065] Jeruzalém, navštívím ty, kteří bydlí v egyptské zemi, mečem, hladem a morem.

¹⁴Neunikne ani nepřežije nikdo[1066] z ostatku[1067] Judy, z těch, kteří přijdou pobývat do egyptské země jako cizinci; nenavrátí se do judské země, kam se jejich duše touží[1068] vrátit bydlet; ale nevrátí se, jen pár utečenců.

¹⁵Nato všichni muži, kteří věděli, že jejich ženy obětovaly jiným bohům a všechny ženy, které stály ve velkém shromáždění a všechen lid, který bydlel v egyptské zemi, v Patrósu,[1069] Jeremjášovi odpověděli slovy:

¹⁶Co se týče slova, které jsi k nám mluvil v Hospodinově jménu, nebudeme tě poslouchat,

¹⁷nýbrž jistě splníme všechno,[1070] co vyšlo z našich úst;[1071] budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové a naše knížata v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. Nasytili jsme se chlebem, bylo nám dobře a zlo jsme neviděli.[1072]

¹⁸Ale od té doby, co jsme přestali obětovat královně nebes a lít jí úlitby, jsme měli nedostatek ve všem a hynuli[1073] jsme mečem a hladem.

¹⁹A když jsme obětovaly královně nebes a lily jí úlitby, cožpak jsme jí pekly koláče, abychom ji zobrazily,[1074] a lily jí úlitby bez vědomí svých mužů?

²⁰Jeremjáš všemu lidu, mužům, ženám a všemu lidu, který mu toto odpovídal, řekl:

²¹Cožpak si Hospodin nepamatoval[1075] oběti, které jste pálili v judských městech a na ulicích Jeruzaléma vy, vaši otcové, vaši králové, vaše knížata a lid země, a nepřišlo mu to na mysl?

²²Hospodin už nemohl snést vaše zvrácené činy a ohavnosti, které jste páchali. Proto se vaše země stala troskami, hroznou pustinou, kletbou, bez obyvatel, jak je tomu dnes.

²³Protože jste pálili oběti, protože jste hřešili proti Hospodinu a neposlouchali jste Hospodina, nežili jste podle jeho zákona, jeho ustanovení a jeho varování, proto vás postihlo toto zlo, jak je tomu dnes.

²⁴Potom Jeremjáš všemu lidu a všem ženám řekl: Slyšte Hospodinovo slovo, všichni Judejci,[1076] kteří jste v egyptské zemi:

²⁵Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Vy i vaše ženy jste svými ústy vyslovili a svýma rukama pak naplnili slova: Jistě splníme svoje sliby, které jsme učinili,[1077] že budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby. Jen si svoje sliby plňte, jen si svoje sliby[1078] uskutečňujte.

²⁶Proto slyšte Hospodinovo slovo, všichni Judejci,[1079] kteří bydlíte v egyptské zemi: Hle, přísahám při svém velikém jménu, praví Hospodin: V celé egyptské zemi se už nestane, že by bylo vzýváno mé jméno ústy nějakého Judejce, který říká: Jakože živ je Panovník Hospodin.

²⁷Hle, bdím nad nimi ke zlu a ne k dobru. Všichni Judejci,[1080] kteří jsou v egyptské zemi, budou hynout mečem a hladem až budou úplně zničeni.[1081]

²⁸Ti, kteří unikli meči, se z egyptské země do země judské navrátí v malém počtu, a celý ostatek Judy, ti, kteří přišli do egyptské země pobývat jako cizinci, poznají, čí slovo se naplní,[1082] zda moje, anebo jejich.[1083]

²⁹A toto vám bude znamením, je Hospodinův výrok, že vás navštívím na tomto místě, abyste poznali, že se jistě naplní[1084] má slova o vás ke zlému:[1085]

³⁰Toto praví Hospodin: Hle, dávám faraona Chofru,[1086] egyptského krále, do ruky jeho nepřátel a do ruky těch, kdo usilují o jeho život,[1087] tak jako jsem dal judského krále Sidkijáše do ruky babylonského krále Nebúkadnesara, jeho nepřítele, který usiloval o jeho život.[1088]