Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jeremiáš 48 Bible Online

Jeremiáš 48 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jeremiáš 48

¹O Moábu.[1141] Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Běda Nebó, protože je[1142] zničeno. Kirjatajim je zahanben, je dobyt; pevnost[1143] je zahanbena a rozdrcena.

²Už není Moábovy chvála. V Chešbónu[1144] proti němu zamýšlejí[1145] zlo: Pojďte a vyhlaďme[1146] ho jako národ.[1147] Také ty, Madméne, umlkneš,[1148] půjde za tebou meč.

³Slyš! Volání z Chóronajimu, zkáza a velká pohroma.

⁴Moáb je rozdrcen! Rozhlašují úpěnlivým křikem jeho služebníci.[1149]

⁵Po luchítském svahu vystupují[1150] ve stálém pláči, na stráni do Chóronajimu je slyšet úzkostný[1151] křik nad zkázou.

⁶Utečte, zachraňte své duše a budete jako jalovec[1152] v pustině.

⁷Protože jsi spoléhal na své statky[1153] a na své poklady, také tebe dobudu. Kemóš[1154] půjde[1155] do vyhnanství spolu se svými kněžími a knížaty.

⁸Ničitel přijde do[1156] každého města a žádné město neunikne. Údolí[1157] zahyne, rovina bude zničena, jak řekl Hospodin.

⁹Postavte Moábovi náhrobní kámen,[1158] neboť jistě padne.[1159] Jeho města se stanou děsivou věcí, budou bez obyvatel.

¹⁰Proklet je ten, kdo činí Hospodinovu práci nedbale! Proklet je ten, kdo zadržuje svůj meč od krve.

¹¹Od svého mládí byl Moáb bezstarostný, byl usazen jako víno na svém kalu,[1160] nebyl přeléván z nádoby do nádoby, ani nešel do vyhnanství; proto mu zůstala jeho chuť a jeho vůně se nezměnila.

¹²Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy mu pošlu ty, kteří stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jeho džbány roztříští.

¹³Moáb se bude stydět za Kemóše, tak jako se dům izraelský styděl[1161] za Bétel, svou naději.

¹⁴Jak to, že říkáte: Jsme hrdinové, udatní bojovníci?

¹⁵Moáb je zničen, muži vystoupili do jeho měst,[1162] nejlepší z jeho mládenců sestoupili na porážku, je výrok krále, jehož jméno je Hospodin.

¹⁶Moábova pohroma přijde brzy; jeho zlo velmi pospíchá.

¹⁷Naříkej nad ním celé jeho okolí,[1163] všichni, kdo znáte jeho jméno![1164] Říkejte: Jak to, že[1165] je zlomeno mocné žezlo, nádherná berla?[1166]

¹⁸Sestup ze slávy a usaď se ve vyprahlém kraji,[1167] obyvatelko, díbónská[1168] dcero, protože ničitel Moába vytáhl proti tobě a zničil tvoje pevnosti.

¹⁹Stůj na cestě a vyhlížej, obyvatelko Aróeru! Vyptávej se muže, který utíká, i ženy, která se snaží uniknout![1169] Zeptej se: Co se stalo?

²⁰Moáb se stydí, protože je rozdrcen.[1170] Naříkejte, křičte! Oznamte v Arnónu, že je Moáb zničen.

²¹Soud přišel na Rovinu -- na Cholón, na Jahas i na Méfaat,

²²na Díbón, na Nebó, na Bétdiblatajim,

²³na Kirjatajim, na Bétgamúl, na Bétmeón,

²⁴na Kerijót, na Bosru i na všechna vzdálená i blízká města moábské země.

²⁵Moábův roh byl useknut a jeho paže[1171] byla zlomena, je Hospodinův výrok.

²⁶Opijte ho, protože se vyvyšoval na Hospodina. Ať se Moáb válí ve svých zvratcích;[1172] i on se stane posměchem.

²⁷Cožpak se ti nestal Izrael posměchem? Cožpak byl nalezen mezi zloději, že pokaždé, kdy o něm mluvíš, potřásáš[1173] hlavou?

²⁸Opusťte města, usídlete se na skále, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí na okraji[1174] ústí rokliny.

²⁹Slyšeli[1175] jsme o Moábově pýše, je velice pyšný, o jeho povýšenosti, o jeho pýše, o jeho hrdosti i o domýšlivosti jeho srdce.

³⁰Já znám jeho nadutost,[1176] je Hospodinův výrok, nesprávné jsou prázdné řeči,[1177] nesprávně[1178] jednali.

³¹Proto naříkám nad Moábem, volám o pomoc pro celý Moáb, vzdychám[1179] nad muži Kircheresu.

³²Víc než nad Jaezerem[1180] pláču nad tebou, révo Sibmy. Tvoje úponky překročily moře, dosáhly až k Jaezeru,[1181] na tvé letní ovoce i na tvé vinobraní vpadl ničitel.

³³Vzaty byly radost i jásání z ovocného sadu, z moábské země. Způsobil jsem, že zmizelo víno z lisů, nikdo nebude šlapat[1182] víno s jásotem; jásot nebude radostným jásotem.[1183]

³⁴Úpěnlivý křik z Chešbónu zní až do Eleále, až do Jahasu, volají[1184] od Sóaru až do Chóronajimu[1185] a Eglatšelišiji, protože i vody nimrímské budou zpustošené.

³⁵Způsobím, je Hospodinův výrok, že z Moába zmizí ti, kdo vystupují na návrší a pálí oběti svým bohům.

³⁶Proto mé srdce vzlyká nad Moábem jako flétna, mé srdce vzlyká jako flétna nad muži Kircheresu, protože úspory,[1186] které získal, přišly vniveč.

³⁷Vždyť každá hlava je lysá,[1187] každý vous je ostříhán, na všech rukách jsou zářezy a kolem beder pytlovina.

³⁸Na všech Moábových střechách a na jeho náměstích je jen[1188] kvílení, protože jsem Moába rozbil jako nádobu, v níž nikdo nemá zalíbení, je Hospodinův výrok.

³⁹Jak je rozdrcen, naříkají! Jak Moáb obrací záda a stydí se![1189] Moáb se stane posměchem a postrachem pro celé svoje okolí.

⁴⁰Neboť toto praví Hospodin: Hle, poletí jako orel[1190] a roztáhne nad Moábem svá křídla.

⁴¹Kerijót[1191] je zajat a pevnosti dobyty. Srdce moábských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech.[1192]

⁴²Moáb bude zničen jako národ,[1193] protože se vyvyšoval na Hospodina.

⁴³Strach, propast a past[1194] na tebe, obyvateli Moábu, je Hospodinův výrok.

⁴⁴Kdo uteče strachem, padne do propasti a kdo vyleze z propasti, bude polapen do pasti,[1195] protože na něj, na Moába, přivedu rok navštívení, je Hospodinův výrok.

⁴⁵Vysílení utečenci zůstali stát ve stínu Chešbónu. Avšak z Chešbónu vyšlehl oheň a z domu[1196] Síchona plamen a strávil skráně Moába a temeno synů hukotu.[1197]

⁴⁶Běda tobě, Moábe! Kemóšův lid zahynul, neboť tvoji synové byli vzati do zajetí a tvoje dcery do vyhnanství.

⁴⁷Ale v posledních dnech Moábův úděl změním, je Hospodinův výrok. Až potud soud nad Moábem.