Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jeremiáš 6 Bible Online

Jeremiáš 6 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jeremiáš 6

¹Rychle do bezpečí, synové Benjamínovi, pryč z Jeruzaléma. V Tekóji trubte[193] na beraní roh a nad Bétkeremem zapalte signální[194] oheň, protože ze severu shlíží[195] zlo a velká zkáza.

²Zničím tu krásnou a zhýčkanou dceru sijónskou.[196]

³Přijdou k ní pastýři[197] se svými stády, postaví[198] si stany okolo ní a každý spase svůj podíl.[199]

⁴Nachystejte[200] proti ní válku. Povstaňte a vyrazme v poledne. Běda nám, protože den se chýlí ke konci a večerní stíny se prodlužují.

⁵Povstaňte, vyrazme v noci a zničme její paláce.

⁶Neboť toto praví Hospodin zástupů: Pokácejte stromy a navršte[201] proti Jeruzalému obléhací násep. Je to město k tomu určené,[202] uvnitř je plné útlaku.

⁷Jako studna uchovává[203] svou vodu svěží, tak ono uchovává svěží své zlo. Je v něm slyšet násilí a zkáza, stále je přede mnou nemoc[204] a rána.[205]

⁸Dej si poradit,[206] Jeruzaléme, jinak se od tebe má duše odvrátí,[207] jinak tě učiním zcela opuštěnou, neobydlenou zemí.

⁹Toto praví Hospodin zástupů: Jistě budou paběrkovat ostatek Izraele jako révu. Vztáhni znovu svoji ruku jako česač hroznů na ratolesti.[208]

¹⁰Ke komu mám mluvit, koho varovat, aby slyšeli? Hle, mají ucpané uši,[209] nejsou schopni dávat pozor. Hle, Hospodinovo slovo jim bylo k posměchu, nemají v něm zalíbení.

¹¹Jsem plný Hospodinova hněvu, jsem vyčerpán tím, že ho musím snášet. Vylej ho na dítě na ulici a na mládence, kteří spolu důvěrně hovoří,[210] vždyť i muž s ženou budou polapeni, stařec s tím, kdo je plný dnů.

¹²Jejich[211] domy stejně jako pole a ženy budou předány[212] jiným, neboť vztáhnu svou ruku[213] proti obyvatelům této země, je Hospodinův výrok,

¹³protože všichni od nejmenšího do největšího pro sebe hrabou nekalý zisk, od proroka až po kněze všichni podvádějí.

¹⁴Napravují[214] zkázu mého lidu povrchně[215] slovy: Pokoj, pokoj,[216] ale žádný pokoj[217] není.

¹⁵Styděli[218] se, že páchali odpornou věc? Ani trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase, kdy je navštívím,[219] se zapotácejí, praví Hospodin.

¹⁶Toto praví Hospodin: Zastavte se[220] na cestách a rozhlížejte se! Ptejte se na dávné stezky: Kde je ta dobrá cesta? Jděte po ní a najděte místo odpočinutí pro své duše. Říkají však: Nepůjdeme.

¹⁷Ustanovil jsem vám strážné se slovy: Dávejte pozor na zvuk beraního rohu. Říkají však: Nebudeme dávat pozor.

¹⁸Proto slyšte, národy, a znej, shromáždění, co se s nimi stane.

¹⁹Slyš, země: Hle, přivedu na tento lid zlo, ovoce jeho úmyslů, protože nenaslouchali pozorně mým slovům. A můj zákon? Tím pohrdli.

²⁰Na co je mi kadidlo pocházející ze Šeby[221] a vonné[222] koření[223] z daleké země? Vaše zápaly se mi nezalíbí a vaše oběti mě nepotěší.

²¹Proto takto praví Hospodin: Hle, já kladu tomuto lidu překážky[224] a klopýtnou o ně otcové spolu se syny, soused i jeho přítel a zahynou.

²²Toto praví Hospodin: Hle, ze severní země přichází lid, do pohybu se dává[225] velký národ z nejvzdálenějších částí země.

²³Chopí se luku[226] a srpáče, jsou krutí a nebudou mít slitování. Jejich křik bude burácet jako moře. Připraveni jako muž do boje pojedou na koních proti tobě, dcero sijónská.

²⁴Když jsme uslyšeli zvěst o něm,[227] naše ruce ochably,[228] zmocnila se nás tíseň, porodní bolesti jako rodičky.

²⁵Nevycházejte na pole a nechoďte po cestě, protože nepřítel má meč a všude kolem hrůza.

²⁶Dcero mého lidu, přepásej se pytlovinou, válej se v popelu; konej smuteční obřady jako nad jedináčkem, hořké kvílení, neboť náhle na nás přijde ničitel.

²⁷Ustanovil[229] jsem tě za prubíře svého lidu,[230] za zkoušeče,[231] abys poznal a vyzkoušel jejich cestu.[232]

²⁸Všichni jsou to odvrácení umíněnci,[233] chodí a pomlouvají, jsou jen bronz a železo, všichni jsou zkažení.[234]

²⁹Měch dmýchá, z ohně se odděluje jen olovo. Zlatník přečišťoval nadarmo,[235] zlí nejsou odstraněni.

³⁰Nazvali je zavrženým stříbrem, protože Hospodin je zavrhl.[236]