Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Pláč 1 Bible Online

Pláč 1 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Pláč 1

¹Jak[1] sedí osaměle město, které mělo mnoho lidu! Je jako vdova to, jež bylo velké[2] mezi národy. Kněžna[3] mezi provinciemi[4] je vydána nuceným pracím.

²V noci hořce pláče a slzy jí tečou po tvářích.[5] Mezi všemi svými milenci nemá utěšitele.[6] Všichni její přátelé ji nevěrně opustili, stali se jejími nepřáteli.[7]

³Juda[8] byl vystěhován v soužení a v těžké otročině. Bydlí mezi národy, nenalezl místo odpočinku. Všichni, kdo jej pronásledují, ho dostihnou uprostřed velké tísně.[9]

⁴Cesty na Sijón[10] truchlí,[11] protože na svátky nikdo nepřichází. Všechny jeho[12] brány jsou opuštěné, jeho kněží vzdychají, jeho panny jsou sklíčené a jemu je hořko.

⁵Jeho protivníci[13] získali navrch,[14] jeho nepřátelům se daří,[15] protože Hospodin ho sklíčil pro množství jeho přestoupení. Jeho děti odešly před zraky protivníka do zajetí.

⁶Od dcery sijónské[16] odešla všechna její ozdoba,[17] její knížata jsou jako jeleni, kteří nenašli pastvu, utekli vysílení před pronásledovatelem.

⁷Jeruzalém vzpomíná ve dnech svého soužení a svého bezdomovství na všechny své drahocennosti, které měl od dávných časů. Když jeho lid padl do ruky protivníka a neměl pomocníka,[18] protivníci se na něj[19] dívali a vysmívali se jeho zániku.[20]

⁸Jeruzalémská dcera velmi[21] zhřešila; proto se stala nečistou.[22] Všichni, kdo ji ctili, jí opovrhují, protože viděli její nahotu; ona sama vzdychá a obrací se zpět.

⁹Na jejích sukních je její nečistota, nepamatovala na svoji budoucnost.[23] Padla prapodivným způsobem, nemá utěšitele. Hospodine, pohleď na mé soužení, protože nepřítel se vyvyšuje.

¹⁰Protivník vztáhl svou ruku na všechny její vzácnosti, ano, viděla pohanské národy, jak přicházejí do její svatyně, ty, o nichž jsi přikázal, aby do tvého shromáždění nevcházeli.

¹¹Všechen její lid vzdychá, hledají[24] pokrm. Dali svoje vzácnosti za jídlo, aby zachovali život. Podívej se, Hospodine, a pohleď, že jsem opovržená.

¹²Je to ničím pro vás všechny, kteří procházíte kolem? Pohleďte a podívejte se, jestli je bolest jako moje bolest, kterou mě ranil, kterou mě Hospodin sklíčil v den svého planoucího hněvu?

¹³Z výšiny poslal oheň do mých kostí a opanoval je. Rozprostřel síť pro mé nohy, obrátil mě zpět. Učinil mě opuštěnou, celý den jsem nemocná.

¹⁴Má přestoupení jsou svázána do jha, jeho rukou jsou propletena. Vstoupila na mou šíji, přivedl k pádu moji sílu. Panovník mě vydal do rukou těch, proti nimž nemohu obstát.

¹⁵Panovník zavrhl všechny mé siláky v mém středu, svolal proti mně shromáždění, aby rozdrtil mé mládence. Jako v lisu[25] šlapal Panovník pannu, dceru judskou.

¹⁶Nad tím pláču, z mých očí, z mých očí[26] plyne voda,[27] protože je ode mě daleko utěšitel, který by obnovil mou duši.[28] Moji synové se stali opuštěnými, protože zvítězil[29] nepřítel.

¹⁷Dcera sijónská rozhazuje rukama, nemá utěšitele. Hospodin přikazuje o Jákobovi, že národy okolo něj se stanou jeho protivníkem. Jeruzalémská dcera se mezi nimi[30] stala nečistou.

¹⁸Hospodin je spravedlivý,[31] protože jsem se vzpírala jeho příkazu. Poslyšte, prosím, všechny národy a pohleďte na mou bolest. Moje panny a moji mládenci odešli do zajetí.

¹⁹Volala jsem své milence, ale oni mě podvedli. Moji kněží a starci vydechli ve městě naposled, když si hledali jídlo, aby si zachovali život.

²⁰Hospodine, pohleď, neboť je mi úzko, mé nitro vře; srdce se ve mně[32] převrací, protože jsem byla velmi vzpurná. Venku činí bezdětným meč, v domě je smrt.

²¹Slyšeli, že vzdychám, nemám utěšitele, všichni moji nepřátelé slyšeli o mém trápení[33] a rozjásali se, žes to učinil. Přiveď den,[34] který jsi vyhlásil, aby byli[35] jako já.

²²Všechno jejich zlo ať přijde před tebe a jednej s nimi, jako jsi jednal se mnou za všechna má přestoupení. Vždyť mnoho vzdychám[36] a mé srdce je zemdlené.