Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Ezechiel 16 Bible Online

Ezechiel 16 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Ezechiel 16

²Lidský synu, pouč Jeruzalém o jeho ohavnostech.

³Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin o Jeruzalému: Svým původem a svým rodištěm jsi z kenaanské země, tvůj otec je Emorejec a tvá matka Chetejka.[332]

⁴A ohledně tvého narození: V den, kdy ses narodila,[333] nebyla přeříznuta tvá pupeční šňůra[334] a nebylas obmyta vodou k očištění, vůbec jsi nebyla potřena solí[335] a vůbec jsi nebyla obvinuta plenkami.

⁵Žádné oko se nad tebou neslitovalo, aby pro tebe udělali jednu z těchto věcí ze soucitu nad tebou, ale bylas pohozena na povrchu pole[336] v hnusu nad tvou bytostí v den, kdy ses narodila.

⁶Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě, jak se zmítáš ve vlastní krvi, a řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu.[337] Řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu.[338]

⁷Dal jsem ti vzrůst jako stéblu na poli, rostla jsi, vzmáhala ses a předstoupila jsi v nádherné ozdobě.[339] Prsy se zpevnily, vlasy[340] ti bohatě narostly a ty jsi byla obnažená a nahá.

⁸Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě a hle, byl tvůj čas, čas něžností.[341] Rozprostřel jsem nad tebou cíp svého pláště[342] a přikryl jsem tvou nahotu. Přísahal jsem ti a vešel jsem s tebou ve smlouvu,[343] je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou.

⁹Umyl jsem tě vodou, opláchl jsem z tebe tvou krev a pomazal jsem tě olejem.

¹⁰Oblékl jsem ti pestře utkané šaty, obul jsem ti tachaší opánky, ovinul jsem tě jemným plátnem a zakryl jsem tě hedvábím.

¹¹Ozdobil jsem tě ozdobami, na tvé ruce jsem dal náramky[344] a na tvé hrdlo náhrdelník.[345]

¹²Dal jsem ti kroužek na nos, náušnice do uší a krásný věnec[346] na hlavu.

¹³Zdobila ses zlatem a stříbrem, tvým oděvem bylo jemné plátno, hedvábí a pestře utkané šaty. Jedla jsi[347] jemnou[348] mouku, med a olej, stala ses převelice krásnou a uchvátila jsi královskou autoritu.

¹⁴Tvé jméno[349] proniklo mezi národy pro tvou krásu, protože byla dokonalá díky mé důstojnosti, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina.

¹⁵Spoléhala jsi však na svou krásu a smilnila jsi[350] proti svému jménu, vylévala jsi své smilnění[351] na každého kolemjdoucího, jen ať je to[352] jeho.

¹⁶Brala jsi ze svých rouch,[353] dělala jsi pro sebe strakatá[354] návrší a smilnila jsi na nich, jak se to dříve nedělo[355] a nemá dít.

¹⁷Brala jsi i své ozdobné předměty z mého zlata a z mého stříbra, které jsem ti dal, a dělala jsi pro sebe mužské[356] obrazy a smilnila[357] jsi s nimi.

¹⁸Brala jsi pestře utkaná roucha, přikrývala jsi je a před ně jsi položila[358] můj olej a mé kadidlo.

¹⁹I můj pokrm, který jsem ti dal -- nakrmil jsem tě jemnou moukou, olejem a medem -- kladla jsi jej před ně jako příjemnou vůni. A to se skutečně dělo, je výrok Panovníka Hospodina.

²⁰Brala jsi i své syny a své dcery, které jsi mi porodila, a obětovala jsi jim je k jídlu. Bylo snad tvého smilnění[359] málo?

²¹Zabíjela jsi mé syny a vydávala jsi je jim, když jsi je pro ně prováděla[360] ohněm.

²²Při všech svých ohavnostech a svém smilnění sis nevzpomněla na dny svého mládí, kdy jsi byla obnažená a nahá, zmítající se ve své krvi.

²³I stalo se po všem tvém zlu -- běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina --

²⁴že jsi pro sebe postavila násep[361] a udělala jsi pro sebe výšinu na každém náměstí.

²⁵Na každé křižovatce jsi postavila svou výšinu. Opovrhovala jsi svou krásou, roztahovala[362] jsi své nohy pro každého kolemjdoucího a množila jsi své smilnění.[363]

²⁶Smilnila jsi se syny Egypta, svými sousedy[364] statného těla, a množila jsi své smilnění, abys mě provokovala ke hněvu.

²⁷A hle, vztáhl jsem proti tobě svou ruku, zkrátil jsem tvůj podíl[365] a vydal jsem tě touze těch, kdo tě nenávidí, pelištejských dcer, které se stydí za tvé hnusné jednání.

²⁸Nenasytně[366] jsi smilnila se syny Asýrie,[367] smilnila jsi s nimi a ještě ses nenasytila.

²⁹Rozšířila jsi své smilnění po zemi kramářů ke Chaldejcům[368] a ani tím ses nenasytila.

³⁰Jak zchřadlé je tvé srdce, je výrok Panovníka Hospodina, že pácháš všechny tyto věci, činy nestydaté[369] prostitutky,

³¹když jsi postavila násep na každé křižovatce a svou výšinu jsi udělala[370] na každém náměstí? Ale nebylas[371] jako prostitutka, když jsi pohrdala nevěstčí mzdou.

³²Cizoložnice namísto svého muže přijímá cizáky.

³³Všem prostitutkám dávají dar,[372] zatímco ty jsi dávala své dary všem svým milencům a odměňovala jsi je, aby[373] k tobě vcházeli z okolí za tvým smilněním.

³⁴Bylas odlišná[374] od jiných žen při smilnění. Ty jsi totiž kvůli smilstvu nebyla vyhledávána,[375] když jsi sama dávala nevěstčí mzdu, zatímco tobě nevěstčí mzda dávána nebyla; tím jsi byla odlišná.

³⁵Proto slyš Hospodinovo slovo, prostitutko.

³⁶Toto praví Panovník Hospodin: Jelikož byl rozhazován tvůj bronz[376] a byla odhalována tvá nahota při smilnění s tvými milenci a se všemi tvými ohavnými bůžky,[377] stejně jako prolitá krev[378] tvých synů, které jsi jim vydala,

³⁷proto hle, shromažďuji všechny tvé milence, s nimiž ses těšila, a všechny, které jsi milovala, se všemi, které jsi nenáviděla. Shromáždím je k tobě z okolí, odhalím před nimi tvou nahotu[379] a oni všechnu tvou nahotu uvidí.

³⁸Budu tě soudit podle právních nařízení[380] pro cizoložnice[381] a pro ty, které prolévají krev, a vydám tě krveprolití se zlobou a žárlivostí.

³⁹Vydám tě do jejich ruky. Zboří tvůj násep a strhnou tvé výšiny, svléknou ti tvá roucha, seberou tvé ozdobné předměty a ponechají tě obnaženou a nahou.

⁴⁰Přivedou proti tobě shromáždění, budou na tebe házet kamení a probodnou tě svými meči.

⁴¹Tvé domy spálí ohněm a vykonají nad tebou soudy[382] před očima mnohých žen. Odradím[383] tě od prostituce a také nevěstčí mzdu už nebudeš dávat.

⁴²Zanechám své zloby proti tobě a má žárlivost se od tebe odvrátí, budu mít klid a již se nebudu hněvat.

⁴³A proto jako ty sis nevzpomněla[384] na dny svého mládí a dráždila jsi mě tímhle vším, právě tak jsem zase[385] já uvalil tvou cestu[386] na tvou hlavu, je výrok Panovníka Hospodina. Nespáchala jsi[387] tu hanebnost navíc ke všem svým ohavnostem?

⁴⁴Hle, každý, kdo užívá pořekadla, o tobě užije toto: Jaká matka, taková její dcera.

⁴⁵Jsi dcerou své matky, která si oškliví svého muže i své syny, a jsi sestrou svých sester, které si zošklivily své muže i své syny. Vaše matka je Chetejka a váš otec Emorejec.[388]

⁴⁶Tvou starší sestrou je pak Samaří se svými dcerami[389] sídlící po tvé levici[390] a tvou mladší sestrou sídlící zprava[391] od tebe je Sodoma[392] a její dcery.[393]

⁴⁷Nejen že jsi chodila po jejich cestách, páchala jsi[394] jejich ohavnosti, ale zakrátko omrzelá ses vrhala na všech svých cestách do zkázy více než ony.

⁴⁸Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, tvá sestra Sodoma se svými dcerami nespáchala to, co jsi spáchala ty a tvé dcery.

⁴⁹Hle, toto byla zvrácenost tvé sestry Sodomy: Vznešenost,[395] nasycenost chlebem a utěšená bezstarostnost, to měla ona i její dcery, ale ruku chudého a nuzného neposilovala.[396]

⁵⁰Povyšovaly se a páchaly přede mnou ohavnost. Odstranil jsem je tedy, jakmile jsem to spatřil.[397]

⁵¹Samaří nezhřešilo ani do poloviny tvých hříchů. Rozmnožila jsi své ohavnosti více než ony, a tak jsi své sestry[398] prohlásila za spravedlivé[399] všemi svými ohavnostmi, které jsi spáchala.[400]

⁵²Ano, ty tedy nes svou ostudu, kterou jsi přisoudila svým sestrám. Pro hříchy, jimiž jsi jednala ohavněji než ony, budou spravedlivější než ty. Ano, ty se tedy styď a nes svou ostudu, když jsi své sestry prohlásila za spravedlivé.

⁵³I změním jejich úděl, úděl Sodomy a jejích dcer, úděl Samaří a jeho dcer a také úděl, tvůj úděl uprostřed nich,

⁵⁴abys nesla svou ostudu a zahanbila se za všechno, co jsi spáchala, když ses pro ně stala útěchou.

⁵⁵Tvé sestry, Sodoma a její dcery, se navrátí k svému dřívějšímu stavu. I Samaří a její dcery se navrátí k svému dřívějšímu stavu a také ty a tvé dcery se navrátíte k svému dřívějšímu stavu.

⁵⁶V době, kdy byla znát tvá vznešenost,[401] nebylo z tvých úst o tvé sestře Sodomě slyšet,[402]

⁵⁷dříve než bylo odhaleno tvé zlo jako v době tupení od dcer Aramu[403] a celého jeho okolí, pelištejských dcer, které tebou ze všech stran opovrhují.

⁵⁸Sama poneseš svou hanebnost a své ohavnosti, je Hospodinův výrok.

⁵⁹Neboť toto praví Panovník Hospodin: Budu[404] s tebou tedy jednat tak, jako jsi jednala ty, když jsi pohrdla přísahou,[405] takže jsi porušila smlouvu.[406]

⁶⁰Já si však vzpomenu na svou smlouvu s tebou, uzavřenou ve dnech tvého mládí, a ustanovím pro tebe smlouvu věčnou.

⁶¹Pak si vzpomeneš na své cesty a budeš zahanbena, až přijmeš své sestry, od těch starších než jsi ty, po ty mladší než jsi ty, a dám ti je za dcery, ne však podle smlouvy s tebou.

⁶²Já tedy ustanovím svou smlouvu s tebou a poznáš, že já jsem Hospodin,

⁶³aby ses rozpomenula a styděla ses a už sis kvůli své ostudě nedovolila otevřít ústa, až se s tebou usmířím za všechno, co jsi spáchala, je výrok Panovníka Hospodina.