Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Ezechiel 33 Bible Online

Ezechiel 33 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Ezechiel 33

¹I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²Lidský synu, promluv k synům svého lidu. Řekneš jim: Jestliže přivedu na zemi meč[866] a lid země[867] vezme jednoho muže ze svého kraje[868] a ustanoví si jej za strážného[869]

³a on uvidí ten meč přicházející na zemi, zatroubí na beraní roh[870] a bude varovat lid

⁴a ten, kdo poslouchá, uslyší zvuk beraního rohu, ale nenechal by se varovat a meč by přišel a zmocnil by se jej, jeho krev pak zůstane na jeho hlavě.

⁵Uslyšel zvuk beraního rohu, ale nenechal se varovat, jeho krev na něm zůstane; kdo[871] by se nechal varovat, zachránil by svou duši.

⁶Jestliže by však strážný uviděl ten přicházející meč, ale nezatroubil by na beraní roh a lid by nebyl varován, přišel by meč a zmocnil by se někoho z nich, ten by byl zachvácen[872] pro svou zvrácenost,[873] ale jeho krev budu vyhledávat z ruky toho strážného.

⁷Tebe pak, lidský synu, tebe jsem ustanovil strážným domu izraelského.[874] Vyslechneš slovo z mých úst a předáš jim ode mne výstrahu.

⁸Když řeknu o ničemovi: Ničemo, jistě zemřeš, a ty bys nepromluvil, abys ničemu varoval před[875] jeho cestou, onen ničema zemře pro svou zvrácenost, ale jeho krev vyhledám z tvé ruky.

⁹Pokud bys však ty ničemu varoval před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on by se od své cesty neodvrátil, zemře pro svou zvrácenost, zatímco ty jsi vysvobodil svou duši.

¹⁰Ty teď, lidský synu, řekni domu izraelskému: Mluvili jste takto: Když na nás spočívají naše přestoupení a naše hříchy a my v nich chřadneme, jak přežijeme?[876]

¹¹Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se,[877] odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?

¹²Ty pak, lidský synu, řekni synům svého lidu: Spravedlnost spravedlivého jej nevysvobodí v den jeho přestoupení, a pokud jde o ničemnost, ničema kvůli[878] ní neklesne v den, kdy se od ní[879] odvrátí. Spravedlivý nebude kvůli[880] ní moci žít v den, kdy zhřeší.

¹³Když řeknu o spravedlivém: Určitě bude žít, a on by spoléhal na svou spravedlnost, ale provedl by špatnost, žádné jeho spravedlivé[881] činy nebudou připomínány a pro[882] svou špatnost, kterou provedl, pro[883] tu zemře.

¹⁴Když dále řeknu o ničemovi: Jistě zemřeš, ale on se odvrátí od svého hříchu a bude konat právo a spravedlnost,

¹⁵vrátí zástavu, a pokud ten ničema nahradí[884] lup -- pokud by žil podle ustanovení života, aby nepáchal špatnost -- určitě bude žít,[885] nezemře.

¹⁶Žádné jeho hříchy,[886] kterými zhřešil, mu nebudou připomínány; konal právo a spravedlnost, určitě bude žít.

¹⁷Synové tvého lidu říkají: Panovníkova cesta není v pořádku, zatímco sami mají v nepořádku svou cestu.

¹⁸Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat špatnost, zemře pro ni.

¹⁹Když se však ničema odvrátí od své ničemnosti a bude konat právo a spravedlnost, on díky tomu[887] bude žít.

²⁰Vy však říkáte: Panovníkova cesta není v pořádku. Budu vás soudit, každého podle jeho cest, dome izraelský.

²¹I stalo se v dvanáctém roce našeho vyhnanství, v desátém měsíci, pátého dne toho měsíce,[888] že ke mně přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: Město bylo vybito.

²²Hospodinova ruka na mně spočinula[889] večer, předtím než přišel ten uprchlík, a má ústa se otevřela, než ke mně ráno přišel. Má ústa byla uvolněna a nebyl jsem již němý.

²³I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²⁴Lidský synu, obyvatelé těchto trosek[890] na izraelské půdě říkají: Abraham byl jediný a obsadil zemi. Nás je mnoho, nám byla dána země do vlastnictví.

²⁵Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Myslíte si, že budete jíst maso s[891] krví, budete pozvedat oči ke svým bůžkům, budete prolévat krev a přitom obsadíte zemi?

²⁶Spoléhali jste se na svůj meč,[892] páchali jste ohavnost, znečistili jste každý ženu svého bližního a chcete obsadit zemi?

²⁷Takto k nim promluvíš: Toto praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, určitě ti, kteří jsou v troskách, padnou mečem, kdo je na povrchu pole, toho jsem vydal zvěři, aby ho sežrala, a ti kdo jsou v pevnostech a v jeskyních, zemřou na mor.

²⁸Zemi pak proměním ve spoušť a zpustošenou krajinu, bude odklizena její mocná pýcha. Izraelské hory budou zpustošeny tak, že jimi nikdo nebude procházet.

²⁹I poznají, že já jsem Hospodin, až proměním zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu kvůli všem jejich ohavnostem, které spáchali.

³⁰A pokud jde o tebe, lidský synu,[893] synové tvého lidu se proti tobě domlouvají u zdí a ve vchodech domů. Jeden mluví s druhým, každý se svým bratrem slovy: Pojďte přece a poslechněte, jaké slovo to vychází od Hospodina.

³¹Přijdou k tobě jako sejití lidu a posadí se před tebou jako můj lid, budou poslouchat tvá slova, ale nebudou podle nich jednat. Oni totiž provozují vášnivou lásku svými ústy, jejich srdce však jde za jejich nekalým ziskem.

³²Hle, ty jsi pro ně jako píseň vášnivé lásky, krásného zvuku a dobře hraješ;[894] budou poslouchat tvá slova, ale jednat podle nich nebudou.

³³Až to přijde -- a právě to přichází -- poznají, že uprostřed nich byl prorok.