Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Daniel 2 Bible Online

Daniel 2 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Daniel 2

¹Ve druhém roce[55] Nebúkadnesarova kralování se Nebúkadnesarovi zdály[56] nějaké sny. V duchu se rozrušil, ale spánek jej opět přemohl.[57]

²Později král přikázal svolat kouzelníky a věštce i čaroděje[58] a chaldejce,[59] aby králi vyprávěli jeho sny. Ti tedy přišli a postavili[60] se před králem.

³Král jim řekl: Zdál se[61] mi nějaký sen. Můj duch je rozrušen, musím ten sen znát.[62]

⁴Chaldejci promluvili ke králi (aramejsky)[63]: Králi, navěky buď živ![64] Pověz ten sen svým otrokům a my předneseme[65] výklad.

⁵Nato král chaldejcům odpověděl:[66] Už jsem se v té věci rozhodl.[67] Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte, budete rozčtvrceni[68] a z vašich domů bude hromada sutin.[69]

⁶Jestliže ale přednesete[70] sen i jeho výklad, obdržíte z mé strany[71] dary a odměnu i velikou čest. Raději[72] mi sen i jeho výklad předneste!

⁷Odpověděli po druhé a řekli: Král nechť ten sen řekne svým otrokům a my předneseme jeho výklad.

⁸Nato král odvětil: S jistotou vím, že získáváte[73] čas, jelikož jste zjistili,[74] že v té věci jsem se už rozhodl,[75]

⁹že pokud mi ten sen nesdělíte, je pro vás jediný soud.[76] Vy jste se totiž domluvili, že budete přede mnou říkat věci[77] lživé a pokroucené,[78] dokud se nezmění čas.[79] Raději[80] mi ten sen řekněte, a tak zjistím, že mi budete moci přednést i jeho výklad.

¹⁰Chaldejci odpověděli před králem takto: Není člověka na zemi, který by dokázal vykládat podle králova slova.[81] Vždyť žádný veliký král ani pán[82] něco[83] takového nežádal po žádném kouzelníkovi ani věštci ani chaldejci.[84]

¹¹Ta věc, kterou král žádá, je totiž příliš vznešená[85] a není nikoho jiného, kdo by ji mohl přednášet před králem, kromě bohů, kteří své sídlo u lidí nemají.[86]

¹²Kvůli tomu se král rozzlobil, ba převelice rozlítil a všechny babylonské mudrce rozkázal vyhladit.

¹³Vyšlo tedy nařízení a ti mudrci byli pobíjeni.[87] Vyhledali také Daniela a jeho přátele, aby je zabili.

¹⁴Tehdy Daniel odpověděl pohotově i rozvážně[88] veliteli[89] královské stráže[90] Arjókovi, který vyšel pobíjet babylonské mudrce.

¹⁵Odpověděl Arjókovi a řekl: Královský pane,[91] proč to nařízení ze strany krále tolik spěchá?[92] Arjók tedy oznámil tu věc Danielovi.

¹⁶Daniel potom šel prosit u krále,[93] aby mu dal nějakou dobu, že ten výklad králi přednese.

¹⁷Pak Daniel odešel do svého domu a tu věc oznámil svým přátelům Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi,

¹⁸ať ohledně toho tajemství vyprošují[94] slitování od[95] Boha nebes,[96] aby Daniela a jeho přátele nezahladili s ostatními babylonskými mudrci.

¹⁹Tehdy bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění, tehdy Daniel dobrořečil Bohu nebes.

²⁰Daniel promluvil[97] a řekl: Budiž jméno Boží požehnáno od věků na věky.[98] Neboť moudrost i sílu[99] má on;

²¹časy i příležitosti[100] mění on. Krále sesazuje, krále nastoluje; mudrcům moudrost dává a poznání těm, kdo umějí pochopit.[101]

²²On zjevuje hlubiny a věci ukryté. Ví, co je v temnotě; s ním však přebývá[102] světlo.

²³Tebe, Bože mých otců, chválím[103] a uctívám, dals mi totiž moudrost i sílu a oznámils mi teď, čeho jsme si od tebe prosili, věc[104] královu oznámil jsi nám.

²⁴Proto se Daniel vydal k Arjókovi, kterého král pověřil vyhlazením babylonských mudrců. Přišel a toto mu řekl: Babylonské mudrce nevyhlazuj! Uveď mne před krále a já ten výklad králi přednesu.

²⁵Nato Arjók Daniela poděšeně[105] uvedl před krále a toto mu řekl: Nalezl jsem muže ze synů judských vysídlenců, který může ten výklad králi sdělit.

²⁶Král promluvil[106] a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltšasar: Ty že bys byl schopen mi sdělit ten sen, který jsem viděl, a jeho výklad?

²⁷Nato[107] Daniel před králem prohlásil: To tajemství, na něž se král táže, žádní mudrci, věštci, kouzelníci ani drobopravci[108] přednést králi nemohou.

²⁸Avšak jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství -- a ten králi Nebúkadnesarovi sdělil, co se stane v budoucích dnech[109].[110] Tvůj sen a[111] vidění, která jsi ve svém nitru[112] měl na loži, byla tato:

²⁹Tobě, králi, na loži přišlo na mysl, co se asi stane později.[113] A ten, kdo zjevuje tajemství, ti sdělil, co se stane.

³⁰A pokud jde o mne, mně to tajemství zjevil nikoli pro moudrost, jež by ve mně byla nade vše živé, ale z toho důvodu, aby ten výklad mohli sdělit králi, abys poznal to, o čem tvé nitro přemýšlí.[114]

³¹Tys, králi, hleděl a vtom hle, jakási náramná socha. Byla to socha veliká, vzhledu[115] neobyčejného. Stála[116] před tebou a její vzezření budilo úděs.

³²Byla to socha mající hlavu z ryzího[117] zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky[118] bronzové,[119]

³³lýtka železná, chodidla zčásti železná, zčásti keramická.[120]

³⁴Jak ses díval, vylomil se bez rukou nějaký kámen[121] a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a rozdrtil je.

³⁵Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz[122] rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl[123] vítr a už pro ně nebylo místo.[124] Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi.

³⁶To byl ten sen. Také jeho výklad povíme králi.[125]

³⁷Ty, králi, jsi král králů, neboť Bůh nebes dal tobě království, moc,[126] sílu i čest.

³⁸A všechno,[127] kde přebývají lidští[128] synové, polní zvěř i nebeské ptactvo,[129] dal tobě do ruky a učinil tě vládcem nad tím vším. Ta zlatá hlava[130] jsi ty.[131]

³⁹Ale po tobě povstane jiné království,[132] země horší[133] než tvá, a jiné, třetí království, bronzové, které bude vládnout nad celou zemí.

⁴⁰A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí[134] a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle[135] všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet.

⁴¹A že jsi viděl ta chodidla a prsty[136] částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou.[137]

⁴²Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany[138] silné a z druhé[139] strany bude křehké.

⁴³Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou -- lidé se budou mísit,[140] ale držet jeden s druhým nebudou, právě[141] tak jako se železo nemísí s keramikou.

⁴⁴Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí[142] království, jež nebude zničeno[143] navěky ani to království[144] nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky,

⁴⁵neboť jsi viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen[145] a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.

⁴⁶Nato král Nebúkadnesar padl na tvář, Danielovi se klaněl a rozkázal jej obdarovat i oblažovat vůní.[146]

⁴⁷Král Danielovi odpověděl a řekl: Opravdu, váš bůh je bůh bohů a pán králů, ten, kdo zjevuje tajemství. Vždyť tys dokázal toto tajemství odhalit.[147]

⁴⁸Poté král Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů a učinil jej vládcem nad celou babylonskou provincií a nejvyšším prefektem[148] nade všemi babylonskými mudrci.

⁴⁹Daniel si ale od krále vyžádal, aby správou babylonské provincie pověřil Šadraka, Méšaka i Abednega, kdežto Daniel zůstal na královském dvoře.[149]