Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Daniel 6 Bible Online

Daniel 6 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Daniel 6

¹a kralování[325] se ujal[326] Dareios[327] Médský,[328] když mu bylo šedesát dva roků.[329]

²Dareiovi[330] se zdálo vhodné ustanovit nad královstvím sto dvacet[331] satrapů, aby byli po celém království,

³a nad nimi ještě tři vezíry,[332] z nichž jedním byl Daniel. Jim tito satrapové podávali hlášení, aby[333] král netrpěl škodu.[334]

⁴Tento Daniel ovšem nad vezíry i satrapy vynikal, protože v něm byl neobyčejný duch, a král byl nakloněn ustanovit jej nad celým královstvím.

⁵Tehdy se vezíři a satrapové[335] snažili proti Danielovi nalézt něco ohledně[336] království, ale nemohli nalézt vůbec nic ani žádnou závadu, neboť byl spolehlivý a žádná nedbalost ani závada se u něho nenalézala.[337]

⁶Tu si ti muži řekli: Proti tomuhle Danielovi nenajdeme vůbec nic, ledaže bychom proti němu našli něco v zákoně jeho boha.

⁷Pak se vezíři a satrapové shlukli okolo krále a takto na něho naléhali:[338] Králi Darei, navěky buď živ!

⁸Všichni královští vezíři, prefekti a satrapové, rádci a místodržitelé se shodli,[339] aby král vystavil dekret[340] a vyšel zákaz, aby každý, kdo by nějakou prosbou po třicet dnů prosil u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než u tebe králi, byl uvržen do lvího doupěte.[341]

⁹Nyní nechť král ten zákaz vystaví a vydá[342] předpis, jaký podle nepomíjivého[343] zákona Médů a Peršanů není možno změnit.

¹⁰Král Dareios tedy vydal onen předpis a zákaz.

¹¹Když se Daniel dověděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl ve střešní místnosti okna otevřená[344] směrem k Jeruzalému, a tam jako vždy třikrát denně poklekal na kolena,[345] modlil se a vzdával chválu před svým Bohem, neboť tak to činil i dříve.[346]

¹²Nyní se ale shlukli[347] ti muži a nalezli Daniela, jak prosí a přimlouvá se[348] před svým Bohem.

¹³Předstoupili tedy před krále a hovořili[349] o královském zákazu:[350] Nevydal jsi snad zákaz, aby každý člověk, který bude po třicet dnů prosit u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než tebe, králi, bude uvržen do lvího doupěte? Král promluvil a řekl: Tak to[351] platí[352] podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů.

¹⁴Nato před králem promluvili takto: Daniel ze synů judských vysídlenců na tebe, králi, nebere zřetel,[353] ani na zákaz, který jsi vydal, a svou prosbu přednáší[354] třikrát denně!

¹⁵Jakmile to[355] král uslyšel, byl velmi znechucen[356] a lámal si hlavu, jak Daniela vysvobodit.[357] Až do západu slunce se ho snažil zachránit.

¹⁶Jenomže[358] ti muži se okolo krále shlukli a naléhali na krále:[359] Považ,[360] králi, že médským a perským zákonem je, aby jakýkoliv zákaz i dekret, který král stanoví, nebylo možno změnit!

¹⁷Král nakonec přikázal, aby[361] Daniela přivedli a uvrhli do lvího doupěte. Král Daniela oslovil a řekl mu: Tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, ten kéž tě vysvobodí.[362]

¹⁸Pak byl přinesen nějaký balvan, přiložen na ústí toho doupěte a král jej zapečetil svým pečetidlem[363] i pečetidlem svých velmožů, aby tu záležitost ohledně Daniela nebylo možno změnit.

¹⁹Král potom odešel do svého paláce a strávil noc bez jídla, nepovolal k[364] sobě ani radovánky,[365] i spánek ho opustil.[366]

²⁰Nakonec král musel vstát[367] ještě za svítání,[368] jakmile se rozednilo, a poděšeně[369] spěchal[370] ke lvímu doupěti.

²¹Když se král k doupěti přiblížil, zavolal zarmouceným hlasem Daniela. Král Daniela oslovil takto:[371] Danieli, otroku toho živého boha, jestlipak[372] tě tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, dokázal vysvobodit od lvů?

²²Vtom ke králi promluvil Daniel: Králi, navěky buď živ.

²³Můj Bůh poslal svého anděla a lvům zavřel ústa,[373] takže mě nezranili,[374] poněvadž jsem byl před ním shledán nevinným a také vůči tobě, králi, jsem nic špatného neprovedl.

²⁴Tu se král nad tím[375] velice zaradoval a rozkázal Daniela vytáhnout z doupěte. Daniel byl tedy vytažen z doupěte a nenašlo se na něm žádné zranění, neboť věřil ve svého Boha.

²⁵Král pak rozkázal, aby[376] přivedli[377] ty muže, kteří se tak pouštěli do Daniela,[378] a do lvího doupěte uvrhli je i jejich syny[379] a jejich ženy. Ještě nedopadli na dno doupěte, a už se jich zmocnili lvi a rozdrtili jim všechny kosti.[380]

²⁶Potom král Dareios napsal všem[381] lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní.[382]

²⁷Vydávám nařízení,[383] aby se po celém mém královském panství[384] třásli před Danielovým Bohem a báli se jej, neboť on je Bůh živý a stálý navěky, i jeho království, jež nebude zničeno,[385] a jeho vláda bude až do konce.

²⁸On vysvobozuje a zachraňuje, znamení a divy koná na nebesích i na zemi, on vysvobodil Daniela ze lvích spárů.

²⁹A tak se tedy Danielovi[386] dobře dařilo za kralování Dareiova i[387] za kralování Kýra Perského.