Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Daniel 9 Bible Online

Daniel 9 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Daniel 9

¹V prvním roce[556] Dareia, syna Achašvérošova,[557] z potomstva[558] médského, jenž byl učinen králem[559] nad královstvím chaldejským,

²v prvém roce[560] jeho kralování jsem já, Daniel, pochopil[561] z knih, co se stalo jako Hospodinovo[562] slovo k proroku Jeremjášovi, že počet roků, který se má naplnit ohledně trosek Jeruzaléma, je sedmdesát let.

³Tehdy jsem obrátil svou tvář k Panovníku Bohu, abych jej hledal modlitbou a úpěnlivými prosbami,[563] v postu, žíněném rouchu[564] a popelu.

⁴A tak jsem se modlil k Hospodinu, svému Bohu, vyznával jsem a říkal: Ach,[565] Panovníku, Bože veliký a hrozivý, zachovávající[566] smlouvu a milosrdenství[567] těm, kdo tě[568] milují a zachovávají tvé[569] příkazy,

⁵zhřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, vzbouřili jsme se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení[570]

⁶a neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům, velitelům,[571] našim otcům i ke všemu lidu země.

⁷Tobě, Panovníku, náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba[572] -- Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma i celého Izraele, blízkým i vzdáleným ve všech zemích, kam jsi je zahnal za jejich věrolomnost, kterou se tobě zpronevěřili.

⁸Hospodine, nám náleží jenom hanba -- našim králům, našim velitelům i našim otcům -- neboť jsme zhřešili proti tobě.

⁹Panovníkovi, našemu Bohu, zůstávají slitování a odpuštění.[573] To proto, že[574] jsme se proti němu vzbouřili

¹⁰a neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů,[575] které nám předkládal prostřednictvím svých služebníků proroků,

¹¹ale všichni v Izraeli[576] přestoupili tvůj zákon, odvrátili se a neposlouchali tě. Proto se na nás sesypala[577] prokletí a zlořečení, jak je psáno v zákoně Mojžíše, otroka Božího, neboť jsme vůči němu[578] zhřešili.

¹²On naplnil svá slova,[579] jenž promluvil proti nám a proti našim správcům,[580] kteří nás spravovali, že na nás uvede velké zlo; co se nestalo pod celým nebem, to se stalo v Jeruzalémě.

¹³Takové, jaké je zapsáno v zákoně Mojžíšově, veškeré takové zlo přišlo na nás. A my jsme se nesnažili udobřit Hospodina, svého Boha, abychom se odvrátili od svých zvráceností a abychom porozuměli tvé pravdě.[581]

¹⁴Proto[582] Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, jež učinil; vždyť my jsme ho neposlouchali.

¹⁵A teď, Panovníku, Bože náš, jenž jsi vyvedl svůj lid z egyptské země mocnou rukou a učinil sis jméno až do[583] tohoto dne -- zhřešili jsme, ničemně jsme jednali.

¹⁶Panovníku, pro[584] všechny tvé spravedlivé[585] činy, kéž se tvůj hněv i tvé rozlícení[586] odvrátí od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory; vždyť to kvůli našim hříchům a zvrácenostem našich otců Jeruzalém i tvůj lid je v potupě[587] ode všech okolo nás.

¹⁷Teď ale vyslyš,[588] Bože náš, modlitbu svého otroka i jeho úpěnlivé prosby a rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní, pro Panovníka.[589]

¹⁸Nakloň, Bože můj, své ucho a slyš! Otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni -- my i město, které se nazývá tvým jménem.[590] Vždyť své úpěnlivé prosby[591] před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování.

¹⁹Ach, Panovníku, slyš! Ach, Panovníku, odpusť![592] Ach, Panovníku, pozorně naslouchej[593] a jednej, neotálej![594] Kvůli sobě samému, Bože můj, vždyť tvým jménem se nazývá[595] tvé město i tvůj lid.

²⁰Ještě jsem hovořil, modlil se a vyznával hřích svůj i hřích[596] svého lidu Izraele a před Hospodinem, svým Bohem, přednášel[597] svou úpěnlivou prosbu[598] za svatou horu svého Boha,

²¹ještě jsem hovořil a modlil se, a vtom[599] ten muž, Gabriel, jehož jsem spatřil ve vidění na počátku, se mne vyčerpaného únavou[600] dotkl[601] v čase večerní přídavné oběti.

²²Aby mne[602] poučil,[603] promluvil a řekl: Danieli, vyšel jsem teď, abych ti dal porozumět smyslu.[604]

²³Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo[605] a já jsem[606] přišel, abych ho oznámil, neboť jsi převzácný.[607] Pochop tedy to slovo a rozuměj[608] tomu vidění.

²⁴Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je vyděleno[609] sedmdesát sedmiletí[610] k zadržení té věrolomnosti a ke zpečetění hříchů[611] i k usmíření zvrácenosti,[612] též ku přivedení věčné spravedlnosti[613] a zapečetění vidění a proroka[614] i ku pomazání nejsvětějšího místa.

²⁵Věz tedy a rozuměj: Od vyjití slova k návratu[615] a k budování Jeruzaléma[616] až k Pomazanému[617] vůdci bude sedm sedmiletí a šedesát dva sedmiletí.[618] Znovu[619] se vybuduje[620] náměstí a příkop, v tísni oněch časů.

²⁶Ale po těch šedesáti a dvou sedmiletích bude vyhlazen[621] Pomazaný[622] a nebude mít nic,[623] a to město i tu svatyni bude ničit lid[624] jednoho vůdce, který přichází. Ale jeho konec bude v záplavě.[625] A až do konce bude odhodlaný[626] boj po místech zpustošených.

²⁷A prosadí[627] smlouvu mnohým[628] jednoho sedmiletí,[629] leč uprostřed[630] onoho sedmiletí ukončí[631] obětní hod i přídavnou oběť. Tehdy na křídle[632] ohavností[633] bude pustošící,[634] dokud se zkáza i rozhodnutí nebude vylévat na pustošenou.