Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Matouš 12 Bible Online

Matouš 12 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Matouš 12

¹V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst.

²Když [je] uviděli farizeové, řekli mu: “Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí.”

³On jim však řekl: “Nečetli jste, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?

⁴Jak vešel do Božího domu a jak snědli[260] chleby předložení,[261] které nesměl jíst ani on ani ti, kdo byli s ním, ale jen kněží?

⁵Anebo nečetli jste v Zákoně, že o sobotách kněží v chrámě porušují[262] sobotu, a přece jsou bez viny?

⁶Pravím vám, že zde je někdo větší než chrám.

⁷Kdybyste věděli, co znamená: "Milosrdenství chci, a ne oběť", neodsoudili byste nevinné.

⁸Vždyť Syn člověka je pánem soboty.”

⁹A když odtamtud odešel, přišel do jejich synagogy.

¹⁰A hle, byl tam člověk, který měl odumřelou[263] ruku. I otázali se ho: “Je dovoleno v sobotu uzdravovat?[264]” To proto, aby jej obžalovali.

¹¹On jim řekl: “Kdyby měl někdo z vás ovci[265] a ta by mu v sobotu spadla do jámy, což by ji neuchopil a nevytáhl?[266]

¹²Oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.”

¹³Potom tomu člověku řekl: “Natáhni svou ruku.” Natáhl ji, a byla zase v pořádku a zdravá jako ta druhá.

¹⁴Farizeové však vyšli a radili se[267] proti němu, jak by ho zahubili.

¹⁵Ježíš to věděl[268] a odešel odtamtud. A následovaly jej velké zástupy[269] a on je všechny uzdravil;

¹⁶a přísně jim domluvil, aby nerozšiřovali pověst o něm.[270]

¹⁷To proto, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:

¹⁸"Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého si oblíbila má duše. Vložím na něho svého Ducha a ohlásí soud národům.

¹⁹Nebude se přít ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.

²⁰Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede právo[271] k vítězství.[272]

²¹A v jeho jméno budou národy skládat naději."

²²Tehdy k němu přivedli démonizovaného, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten němý [a slepý] mluvil a viděl.

²³A všechny zástupy byly ohromeny a říkaly:[273] “Snad to není ten Syn Davidův?”

²⁴Když to uslyšeli farizeové, řekli: “Ten člověk vyhání démony jen v moci[274] Belzebula, vládce démonů.”

²⁵[Ježíš] však znal jejich myšlenky a řekl jim: “Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a žádné město nebo dům sám proti sobě rozdělený neobstojí.

²⁶A vyháníli Satan Satana, rozdělil se sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království?

²⁷A vyhánímli já démony v moci[275] Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci.

²⁸Jestliže však já vyháním démony v moci[276] Ducha Božího, pak už k vám přišlo Boží království.

²⁹Nebo jak může někdo vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek,[277] jestliže siláka nejdříve nespoutá? A teprve pak vyloupí jeho dům.

³⁰Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.

³¹Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání[278] bude[279] lidem odpuštěno, ale rouhání[280] proti Duchu[281] odpuštěno nebude.

³²A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.”

³³“Vypěstujte[282] krásný strom, a jeho ovoce bude krásné, nebo vypěstujte[283] špatný strom, a jeho ovoce bude špatné. Vždyť strom se pozná podle ovoce.

³⁴Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z přebytku srdce.

³⁵Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.

³⁶Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet[284] v den soudu.

³⁷Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.”

³⁸Tehdy mu někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli:[285] “Učiteli, chceme od tebe uvidět znamení.”

³⁹On jim však odpověděl: “Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.

⁴⁰Vždyť jako "byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci", tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

⁴¹Ninivští muži povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť učinili pokání na Jonášovo kázání[286]-- a hle, zde je někdo většínež Jonáš.

⁴²Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost -- a hle, zde je někdo větší než Šalomoun.”

⁴³“Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.

⁴⁴Tehdy si říká: "Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel." A když přijde, nalézá dům prázdný, zametený a vyzdobený.[287]

⁴⁵Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.”

⁴⁶Když ještě mluvil k zástupům, hle, venku stáli jeho matka a bratři a chtěli s ním mluvit.

⁴⁷[Kdosi mu řekl: “Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.”]

⁴⁸On však tomu, kdo mu to říkal,[288] odpověděl: “Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?”

⁴⁹Ukázal rukou[289] na své učedníky a řekl: “Hle, má matka a moji bratři.

⁵⁰Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.”