Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Matouš 14 Bible Online

Matouš 14 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Matouš 14

¹V ten čas uslyšel tetrarcha Herodes[321] pověst o Ježíšovi

²a řekl svým sluhům: “To je Jan Křtitel. Vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.”

³Herodes se totiž zmocnil Jana, spoutal [ho] a uvrhl do vězení kvůli Herodiadě,[322] ženě svého bratra Filipa,[323]

⁴neboť Jan mu říkal: “Není ti dovoleno ji mít.”

⁵Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu,[324] protože ho pokládali za proroka.

⁶Když však nastal den Herodových narozenin,[325] zatančila dcera[326] té Herodiady mezi hosty, a zalíbila se Herodovi,

⁷takže jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.

⁸Ona pak, navedena svou matkou, řekla: “Dej mi zde na míse[327] hlavu Jana Křtitele.”

⁹Král[328] se zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům poručil, aby [jí] byla dána;

¹⁰dal[329] tedy Jana ve vězení stít.

¹¹Jeho hlavu přinesli na míse a dali ji té dívce a ta ji donesla své matce.

¹²I přišli jeho učedníci, vzali tělo[330] a pohřbili je;[331] pak šli a oznámili to Ježíšovi.

¹³Jakmile to Ježíš uslyšel, odplul odtamtud v lodi do ústraní na opuštěné[332] místo; ale zástupy o tom uslyšely a vydaly se z měst pěšky za ním.

¹⁴Když vystoupil, uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut a uzdravil jejich nemocné.

¹⁵A když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: “Toto místo je opuštěné[333] a hodina již pokročila; propusť zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí si jídlo.[334]”

¹⁶[Ježíš] jim řekl: “Nemusejí odejít; vy jim dejte najíst!”

¹⁷Oni mu řekli: “Nemáme zde než pět chlebů a dvě ryby.”

¹⁸On však řekl: “Přineste mi je sem!”

¹⁹A poručil zástupům, aby se rozložily na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, rozlámal chleby a dal je učedníkům a učedníci zástupům.

²⁰Všichni jedli a nasytili se. A sebrali dvanáct plných nůší zbylých úlomků.

²¹Těch, kdo jedli, bylo asi pět tisíc mužů, kromě žen a dětí.

²²A Ježíš hned přinutil [své] učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy.

²³A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám.

²⁴Loď již byla od země vzdálena mnoho stadií[335],[336] zmítána[337] vlnami, protože vítr vál proti ní.

²⁵O čtvrté noční hlídce[338] šel[339] [Ježíš] k nim, kráčeje po moři.[340]

²⁶Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: “To je přízrak!” A strachem vykřikli.

²⁷[Ježíš] na ně hned promluvil: “Vzchopte se,[341] já jsem to, nebojte se!”

²⁸Petr mu odpověděl: “Pane, jsili to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!”

²⁹On řekl: “Pojď!” Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a[342] přišel k Ježíšovi.

³⁰Ale když viděl [silný] vítr, dostal strach. Začal tonout[343] a vykřikl: “Pane, zachraň mě!”

³¹Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: “Malověrný, proč jsi zapochyboval?”

³²A když vstoupili na loď, vítr přestal.

³³Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: “Opravdu jsi Boží Syn.”

³⁴Přeplavili se a dorazili[344] k zemi u Genezaretu.[345]

³⁵Jakmile ho muži z toho místa poznali, poslali zprávu do celého okolí. Přinesli[346] k němu všechny nemocné[347]

³⁶a prosili ho, aby se směli jen dotknout třásní jeho šatu; a všichni, kdo se dotkli, byli uzdraveni.