Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Matouš 21 Bible Online

Matouš 21 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Matouš 21

¹Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky

²a řekl jim: “Jděte do protější vesnice a hned naleznete uvázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.

³A kdyby vám někdo něco řekl, povězte: "Pán je potřebuje a hned je pošle."[472]”

⁴Toto [všechno] se stalo, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka:

⁵"Řekněte dceři siónské: Hle, tvůj král k tobě přichází, tichý a sedící na oslici a [na] oslátku, synu té pod jhem."

⁶Učedníci šli a učinili, jak jim Ježíš nařídil.

⁷Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil.

⁸Mohutný zástup rozprostřel[473] své pláště na cestu, jiní zase odsekávali větve ze stromů a stlali je na cestu.

⁹Zástupy, které šly před ním, i ty, které ho doprovázely, křičely: “Hosana[474] synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! Hosana na výsostech!”

¹⁰Když vjel[475] do Jeruzaléma, celé město se zatřáslo[476] a říkalo: “Kdo to je?”

¹¹Zástupy říkaly: “To je prorok Ježíš, ten[477] z Nazareta v Galileji.”

¹²Ježíš vstoupil do [Božího] chrámu a vyhnal všechny, kteří v chrámě prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků i sedadla prodavačů holubů

¹³a řekl jim: “Je napsáno: "Můj dům bude nazván domem modlitby", ale vy z něj děláte[478] jeskyni lupičů.”

¹⁴A přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí,[479] a uzdravil je.

¹⁵Když velekněží a učitelé Zákona spatřili ty podivuhodné věci,[480] které učinil, i děti volající v chrámě: “Hosana synu Davidovu”, byli pobouřeni[481]

¹⁶a řekli mu: “Slyšíš, co tihle říkají?” Ježíš jim řekl: “Ano. Nikdy jste nečetli:"Z úst nemluvňat a kojenců[482] sis připravil chválu"?[483]”

¹⁷I nechal je a vyšel ven z města do Betanie,[484] kde přenocoval.

¹⁸Když se časně ráno vracel do města, dostal hlad.

¹⁹Spatřil u cesty fíkovník[485] a šel k němu, ale nenašel na něm nic, jen pouhé listí. Řekl mu: “Ať se z tebe již nikdy[486] ovoce neurodí!” A fíkovník ihned uschl.

²⁰Když to učedníci uviděli, užasli se a říkali: “Jak ten fíkovník hned uschl!”

²¹Ježíš jim na to řekl: “Amen, pravím vám, budeteli mít víru a nezapochybujeteli, učiníte nejen to, co jsem učinil s fíkovníkem, ale kdybyste i této hoře řekli: "Zvedni se a vrhni se do moře", stane se to.

²²A všechno, oč byste v modlitbě požádali, budeteli věřit,[487] dostanete.”

²³Když přišel do chrámu a vyučoval, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: “V jaké pravomoci[488] činíš tyto věci? Kdo ti dal tuto pravomoc?[489]”

²⁴Ježíš jim odpověděl: “I já se vás zeptám na jednu věc. Jestliže mi to řeknete, i já vám povím, v jaké pravomoci tyto věci činím.

²⁵Odkud byl křest Janův? Z nebe, či z lidí?” Oni se mezi sebou dohadovali: “Řeknemeli "z nebe", řekne nám: "Proč jste mu tedy neuvěřili?"

²⁶Řeknemeli však "z lidí", obáváme se zástupu, neboť všichni mají Jana za proroka.”

²⁷Odpověděli Ježíšovi: “Nevíme.” A on jim řekl: “Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.”

²⁸“Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny.[490] Přistoupil k prvnímu a řekl: "Synu,[491] jdi dnes pracovat na [mou] vinici."

²⁹On odpověděl: "Nechci." Ale potom toho litoval a šel.

³⁰Přistoupil k druhému a řekl totéž. On odpověděl: "Ano, pane", ale nešel.

³¹Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?” Řekli: “Ten první.[492]” Ježíš jim řekl: “Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.

³²Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili. A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili.”

³³“Poslyšte jiné podobenství: Byl jeden člověk, hospodář, který vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval.

³⁴Když se přiblížil čas úrody,[493] poslal své otroky k vinařům, aby převzali jeho úrodu.[494]

³⁵Ale vinaři jeho otroky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali.

³⁶Znovu poslal jiné otroky, bylo jich ještě více než těch prvních, ale učinili jim totéž.

³⁷Naposled k nim poslal svého syna a řekl: "Zastydí se před mým synem.[495]"

³⁸Když však vinaři uviděli syna, řekli si: "To je dědic. Pojďte, zabijme ho a zmocněme se[496] jeho dědictví!"

³⁹I chytili ho, vyhodili ven z vinice a zabili.

⁴⁰Když tedy přijde pán vinice, co učiní oněm vinařům?”

⁴¹Řekli mu: “Ty zlé zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou úrodu[497] odevzdávat v určených časech.”

⁴²Ježíš jim řekl: “Copak jste nikdy nečetli v Písmech: "Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, se stal hlavou úhlu. Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích"?

⁴³Proto vám pravím, že vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který přináší jeho úrodu.[498]

⁴⁴Kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.[499]”

⁴⁵Když velekněží a farizeové uslyšeli tato jeho podobenství, poznali, že mluví o nich.

⁴⁶Chtěli se ho zmocnit, ale báli se zástupů, protože ty ho měly za proroka.