Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Matouš 26 Bible Online

Matouš 26 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Matouš 26

¹I stalo se, že když dokončil všechna tato slova, řekl Ježíš svým učedníkům:

²“Víte, že za dva dny bude Hod beránka[590] a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.”

³Tehdy se shromáždili velekněží[591] a starší lidu ve[592] dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,[593]

⁴a společně se poradili, jak by se lstí Ježíše zmocnili a zabili ho.

⁵Říkali však: “Ne ve svátek, aby nenastalo pobouření mezi lidem.”

⁶Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,[594]

⁷přistoupila k němu žena, která měla alabastrovou nádobku[595] drahocenného[596] oleje, a když byl u stolu, vylila mu ji na hlavu.

⁸Když to [jeho] učedníci uviděli, rozhořčili se a řekli: “K čemu tato ztráta?[597]

⁹Vždyť se to[598] mohlo draze prodat a peníze dát chudým.”

¹⁰Ježíš to poznal a řekl jim: “Proč působíte té ženě těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek.

¹¹Vždyť chudé máte stále s sebou, mne však nemáte stále.

¹²Když ona vylila tento olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.

¹³Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.”

¹⁴Potom jeden ze Dvanácti, který se jmenoval Juda Iškariotský,[599] šel k velekněžím

¹⁵a řekl: “Co jste ochotni mi dát, když[600] vám ho vydám?”[601] A oni mu odvážili[602] třicet stříbrných.[603]

¹⁶Od té chvíle hledal vhodnou příležitost,[604] aby jim ho vydal.[605]

¹⁷Prvního dne svátku nekvašených chlebů přistoupili učedníci k Ježíšovi a řekli: “Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu velikonočního beránka?[606]”

¹⁸On pak řekl: “Jděte do města k jistému[607] člověku a řekněte mu: "Učitel říká: Můj čas je blízko. Budu u tebe se svými učedníky slavit velikonočního beránka."”

¹⁹A učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.

²⁰Když nastal večer, stoloval s Dvanácti [učedníky].

²¹A když jedli, řekl: “Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.[608]”

²²Velmi se rmoutili a jeden každý [z nich] [mu] začal říkat: “Jsem to snad já, Pane?”

²³On odpověděl: “Kdo se mnou namočil ruku v míse,[609] ten mě zradí.[610]

²⁴Syn člověka sice odchází, jak je o něm napsáno, ale běda tomu člověku, skrze něhož bude Syn člověka zrazen. Pro toho by bylo lépe, kdyby se[611] nenarodil!”

²⁵Juda, který ho zrazoval, na to řekl: “Jsem to snad já, Rabbi?”[612] [Ježíš] mu odpověděl:[613] “Tys to řekl.”

²⁶Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal,[614] rozlomil ho, dal[615] učedníkům a řekl: “Vezměte, jezte. Toto je mé tělo.”

²⁷Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim ho se slovy:[616] “Napijte se z něho všichni.

²⁸Neboť toto je má krev [nové] smlouvy, která se vylévá[617] za mnohé na odpuštění hříchů.

²⁹Pravím vám, [že] od této chvíle již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy jej budu pít s vámi nový v království svého Otce.”

³⁰A zazpívali chvalozpěv[618] a vyšli na Olivovou horu.

³¹Tehdy jim Ježíš řekl: “Vy všichni ode mne této noci odpadnete,[619] neboť je napsáno: "Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí."

³²Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.”

³³Na to mu Petr řekl: “Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy neodpadnu!”

³⁴Ježíš mu řekl: “Amen, pravím tobě, že mě této noci, dřív než kohout zakokrhá,[620] třikrát zapřeš.”

³⁵Petr mu řekl: “I kdybych měl s tebou zemřít, určitě tě nezapřu.” Podobně mluvili i ostatní učedníci.

³⁶Tehdy s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane[621] a řekl učedníkům: “Posaďte se zde, zatímco se tamhle odejdu pomodlit.”

³⁷Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny; tu se začal rmoutit a znepokojovat.

³⁸Pak jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou.”

³⁹A trochu poodešel, padl na tvář, modlil se a říkal: “Můj Otče, jeli to možné, ať mne mine tento kalich. Avšak ne jak já chci, ale jak chceš ty.”

⁴⁰Potom přišel k učedníkům a nalezl je spící, i řekl Petrovi: “To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu?

⁴¹Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.”

⁴²Opět podruhé odešel a pomodlil se, říkaje: “Můj Otče, neníli možné, aby [mne] tento [kalich] minul, musímli ho vypít, staň se tvá vůle.”

⁴³Pak šel a nalezl je opět spící, protože měli velmi těžká víčka.

⁴⁴I nechal je, znovu odešel a pomodlil se potřetí, říkaje [opět] stejnou prosbu.[622]

⁴⁵Tehdy přišel ke [svým] učedníkům a řekl jim: “Ještě spíte a odpočíváte?[623] Hle, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

⁴⁶Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje.”

⁴⁷Když ještě mluvil, hle, přišel Juda, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup od velekněží a starších lidu s meči a holemi.

⁴⁸Ten, který ho zrazoval, s nimi domluvil znamení:[624] “Je to ten, kterého políbím; toho se zmocněte.”

⁴⁹A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: “Buď zdráv, Rabbi,” a vroucně ho políbil.

⁵⁰Ježíš mu řekl: “Příteli, proč jsi přišel?”[625] Tu přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a zmocnili se ho.

⁵¹A hle, jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, natáhl ruku, vytasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho.

⁵²Tehdy mu Ježíš řekl: “Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou.

⁵³Či myslíš, že nemohu poprosit svého Otce, a on mi hned pošle víc než dvanáct legií andělů?

⁵⁴Jak by se však naplnila Písma, že se tak musí stát?”

⁵⁵V onu hodinu řekl Ježíš zástupům: “Jako na lupiče jste vyšli s meči a holemi, abyste mě zatkli.[626] Den co den jsem[627] sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.

⁵⁶Toto všechno se však stalo, aby se naplnila Písma proroků.” A v té chvíli ho všichni učedníci opustili a utekli.

⁵⁷Ti, kdo se Ježíše zmocnili, ho odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili učitelé Zákona a starší.

⁵⁸Petr šel zpovzdálí za ním až k veleknězovu dvoru; vešel dovnitř a seděl se služebníky, aby uviděl konec.

⁵⁹Velekněží, [starší] a celá velerada hledali proti Ježíšovi křivé svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti,

⁶⁰ale nenašli, ačkoli předstoupilo mnoho křivých svědků. Nakonec předstoupili dva [křiví svědkové]

⁶¹a řekli: “Tento člověk říkal: Mohu zbořit Boží svatyni a ve třech dnech [ji] vybudovat.”

⁶²Tu velekněz povstal a řekl mu: “Nic neodpovídáš? Co tito lidé svědčí proti tobě?”

⁶³Ježíš však mlčel. Velekněz mu řekl: “Zapřísahám[628] tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Syn Boží!”

⁶⁴Ježíš mu říká: “Tys to řekl. Avšak pravím vám, od nynějška spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího na nebeských oblacích.”

⁶⁵Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: “Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání.

⁶⁶Co si o tom myslíte?” Oni odpověděli: “Je hoden[629] smrti.”

⁶⁷Pak mu naplivali do tváře a ztloukli ho pěstmi; někteří ho uhodili

⁶⁸a říkali: “Prorokuj nám, Mesiáši, kdo je ten, který tě udeřil?”

⁶⁹Petr seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: “Také ty jsi byl s Ježíšem Galilejským!”[630]

⁷⁰Ale on to přede všemi zapřel, říkaje: “Nevím, o čem mluvíš.”

⁷¹A když [on] vyšel k bráně, spatřila ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: “[I] tenhle byl s Ježíšem Nazaretským.”

⁷²A on opět zapřel s přísahou: “Neznám toho člověka.”

⁷³Za chvilku přistoupili ti, kteří tam stáli, a řekli Petrovi: “Skutečně i ty jsi z nich, vždyť i tvá řeč[631] tě prozrazuje!”

⁷⁴Tehdy se začal zaklínat a zapřísahat: “Neznám toho člověka!” A hned nato zakokrhal kohout.

⁷⁵Tu si Petr vzpomněl na Ježíšovo slovo, jak řekl: "Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš." I vyšel ven a hořce se rozplakal.