Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Marek 5 Bible Online

Marek 5 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Marek 5

¹Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů.[89]

²A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk s nečistým duchem,

³který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,

⁴neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit.

⁵A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny.

⁶Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu

⁷a silným hlasem zařval: “Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!”

⁸Ježíš mu totiž říkal: “Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!”

⁹A tázal se ho: “Jaké je tvé jméno?” Řekl mu: “Mé jméno je Legie,[90] protože je nás mnoho.”

¹⁰A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.

¹¹Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů.

¹²[Všichni ti démoni] ho poprosili: “Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.”

¹³On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři.

¹⁴Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo.

¹⁵Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se.

¹⁶A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích.

¹⁷Začali ho prosit, aby odešel z jejich území.

¹⁸Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním.

¹⁹Nedovolil mu to, ale řekl mu: “Jdi domů[91] ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.”

²⁰On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.

²¹Když se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře.

²²A [hle], přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše[92] spatřil, padl k jeho nohám

²³a velmi ho prosil: “Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.”

²⁴Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho.

²⁵A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok.

²⁶Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře.

²⁷Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu.

²⁸Neboť si říkala: “Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.”

²⁹A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení.

³⁰Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: “Kdo se dotkl mých šatů?”

³¹Jeho učedníci mu řekli: “Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?”

³²Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.

³³Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu.

³⁴A on jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.”

³⁵Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: “Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?”

³⁶Ale Ježíš neposlechl to, co říkali,[93] a řekl představenému synagogy: “Neboj se, jen věř!”

³⁷A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana.

³⁸Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali.

³⁹Vešel a řekl jim: “Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.”

⁴⁰I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě.

⁴¹Uchopil ruku dítěte a řekl mu: “Talitha kúm”, což přeloženo znamená: "Děvče, říkám ti, vstaň![94]"

⁴²A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas.

⁴³Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.