Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Marek 7 Bible Online

Marek 7 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Marek 7

¹Shromáždili se k němu farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma.

²A uviděli některé z jeho učedníků, že jedí chleby nečistýma, to jest neomytýma rukama.

³Farizeové a všichni Židé, držíce tradici starších, totiž nejedí, dokud si k zápěstí[117] neumyjí ruce.

⁴Když přijdou z tržiště, nejedí, jestliže se neomyjí.[118] A je ještě mnoho jiného, co převzali a drží: omývání[119] pohárů, džbánů, měděných nádob [a lehátek].

⁵Farizeové a učitelé Zákona se ho ptali: “Proč tvoji učedníci nežijí[120] podle tradice starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?”

⁶On jim však řekl: “Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je napsáno: "Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.

⁷Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy."

⁸Opustili jste přikázání Boží a držíte tradici lidí.”

⁹A říkal jim: “Krásně odmítáte přikázání Boží, abyste zachovali[121] svou tradici.

¹⁰Vždyť Mojžíš řekl: "Cti svého otce a svou matku" a "kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře![122]"

¹¹Vy však říkáte: "Řekneli člověk otci nebo matce: To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je korbán,[123] to jest dar určený Bohu",

¹²již mu nedovolujete nic učinit pro [jeho] otce nebo [jeho] matku.

¹³Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste předali, a takových podobných věcí činíte mnoho.”

¹⁴Opět k sobě zavolal zástup[124] a řekl jim: “Poslyšte mne všichni a pochopte.

¹⁵Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ale co z člověka vychází, to je to, co ho[125] znečišťuje.

¹⁶[Máli kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]”

¹⁷A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.

¹⁸Řekl jim: “I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit,

¹⁹protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází do záchodu?” Tak prohlásil za čistévšechny pokrmy.[126]

²⁰Říkal však: “To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.

²¹Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy,

²²cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist,[127] urážky,[128] pýcha, pošetilost.[129]

²³Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.”

²⁴Pak vstal a odešel odtamtud na území Týru[130] [a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt.

²⁵Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha; hned přišla a padla k jeho nohám.

²⁶Ta žena byla Řekyně,[131] rodem Syrofeničanka,[132] a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.

²⁷Říkal jí: “Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.”

²⁸Ona však odpověděla a říká mu: “[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech.[133]”

²⁹Řekl jí: “Kvůli tomuto slovu jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.”

³⁰Odešla do svého domu a zjistila, že dítě leží[134] na lůžku a démon vyšel.

³¹Ježíš odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole.

³²Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku.

³³Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka,

³⁴vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: “Effatha”, což znamená: "Otevři se.[135]"

³⁵A jeho uši se [hned] otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně.

³⁶Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali; čím víc jim to však nařizoval, tím víc to rozhlašovali.

³⁷Byli převelice ohromeni a říkali: “Všechno dobře učinil. Dokonce činí, aby hluší slyšeli a němí mluvili.”