Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Marek 9 Bible Online

Marek 9 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Marek 9

¹A říkal jim: “Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.”

²A po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A[146] byl před nimi proměněn.

³Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit.

⁴A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.

⁵Petr na to[147] Ježíšovi řekl: “Rabbi,[148] je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.”

⁶Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili.

⁷A objevil se[149] oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval[150] hlas: “Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.”

⁸A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše.

⁹A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.

¹⁰Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená "vstát z mrtvých".

¹¹A ptali se ho: “Proč učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?”

¹²On jim říkal: “Nejprve opravdu přijde[151] Eliáš a všechno obnoví.[152] Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen?

¹³Avšak pravím vám, že Eliáš již nejen přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.”

¹⁴A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou.

¹⁵A hned všichni v zástupu,[153] jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho.

¹⁶I zeptal se jich:[154] “O čem se s nimi přete?”

¹⁷A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: “Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.

¹⁸Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a strne.[155] Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho[156] vyhnali, ale nemohli.”

¹⁹On jim na to[157] říká: “Ach, pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.”

²⁰I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst.

²¹Ježíš se zeptal jeho otce: “Jak je to dlouho, co se mu to stává?” On řekl: “Od dětství.

²²Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžešli něco udělat, slituj se nad námi[158] a pomoz nám.”

²³Ježíš mu řekl: “Můžešli! Všechno je možné tomu, kdo věří.”

²⁴Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: “Věřím, pomáhej mé nevíře!”

²⁵Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: “Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!”

²⁶Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal[159] jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.

²⁷Ježíš uchopil jeho ruku, probudil[160] ho a on vstal.

²⁸Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho v soukromí ptali: “Proč jsme ho nemohli vyhnat my?”

²⁹Řekl jim: “Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu].”

³⁰A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal.

³¹Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: “Syn člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, po třech dnech[161] vstane.”

³²Oni však tomu výroku nerozuměli, ale báli se ho zeptat.

³³A přišli[162] do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: “O čem jste cestou hovořili?”

³⁴Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší.

³⁵Posadil se, zavolal Dvanáct a řekl jim: “Chceli být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech.”

³⁶A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; pak je vzal do náručí a řekl jim:

³⁷“Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.”

³⁸Jan mu říkal: “Učiteli, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi.”

³⁹Ježíš však řekl: “Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo na základě mého jména učiní mocný čin, aby o mně mohl brzy nato promluvit zle.

⁴⁰Vždyť kdo není proti nám, je pro nás.

⁴¹Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto,[163] že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.”

⁴²“Ale pro toho, kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří věří [ve mne], by bylo mnohem lepší, kdyby mu přivázali velký[164] mlýnský kámen na krk a hodili ho do moře.

⁴³Svádíli tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do života vejít zmrzačený, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně,

⁴⁴[kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].

⁴⁵A svádíli tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe do života vejít chromý, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny,

⁴⁶[kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].

⁴⁷A svádíli tě tvé oko, vyjmi je. Lépe je pro tebe do Božího království vejít jednooký, než mít obě oči a být hozen do Gehenny,

⁴⁸kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.

⁴⁹Neboť každý bude osolen ohněm [a každá oběť bude osolena solí].

⁵⁰Sůl je dobrá. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou pokojně.”