Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Lukáš 1 Bible Online

Lukáš 1 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Lukáš 1

¹Protože se již mnozí pokusili sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi naplnily,

²jak nám je předali ti, kteří se od počátku stali očitými svědky[1] a služebníky slova,[2]

³rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu pečlivě prošel,[3] že ti to po pořádku vypíši, vznešený Theofile,

⁴abys plně poznal spolehlivost[4] těch věcí,[5] kterým jsi byl vyučen.[6]

⁵Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova;[7] měl ženu z dcer Áronových[8] a její jméno bylo Alžběta.[9]

⁶Oba byli spravedliví před Bohem a žili[10] bezúhonně podle všech Pánových příkazů a ustanovení.

⁷Neměli však dítě, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.[11]

⁸Stalo se[12] pak, když v pořadí[13] svého oddílu konal před Bohem kněžskou službu

⁹podle zvyku kněžského úřadu, připadlo na něj losem, aby vešel do Pánovy svatyně a obětoval kadidlo.[14]

¹⁰A v hodinu[15] obětování kadidla se celé shromáždění[16] lidu modlilo venku.

¹¹Tu se mu ukázal Pánův anděl, stojící po pravé straně oltáře pro obětování kadidla.

¹²Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil se a padl na něj strach.

¹³Anděl mu řekl: “Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena, a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.[17]

¹⁴A budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.

¹⁵Neboť bude veliký před Pánem, vína a opojného nápoje se nenapije a již od lůna své matky bude naplněn Duchem Svatým.

¹⁶A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.

¹⁷A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem a neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený[18] lid.”

¹⁸I řekl Zachariáš andělovi: “Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a má žena je již pokročilého věku.”

¹⁹Anděl mu odpověděl a řekl: “Já jsem Gabriel, který stojí[19] před Bohem, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu.

²⁰A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní.”

²¹Lid čekal na Zachariáše[20] a divil se, že tak dlouho prodlévá ve svatyni.

²²Když vyšel, nemohl k nim promluvit, i poznali, že spatřil ve svatyni vidění. Dorozumíval se s nimi posunky a zůstával němý.

²³I stalo se, že jakmile se naplnily[21] dny jeho služby, odešel do svého domu.[22]

²⁴Po těch dnech jeho žena Alžběta otěhotněla, a skrývala se po pět měsíců a říkala:

²⁵“Tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž na mne pohlédl, aby odňal mé pohanění mezi lidmi.”

²⁶V šestém měsíci[23] byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,

²⁷k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova; jméno té panny bylo Marie.[24]

²⁸I vešel k ní a řekl: “Buď zdráva,[25] milostí obdařená,[26] Pán je s tebou. [Požehnaná tys mezi ženami.]”

²⁹Ona však byla tím slovem velmi rozrušena[27] a uvažovala, jaký je to pozdrav.

³⁰A anděl jí řekl: “Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha.

³¹A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.

³²Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího[28] a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.

³³Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.”

³⁴Marie řekla andělovi: “Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže?[29]”

³⁵A anděl jí odpověděl: “Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se [z tebe] narodí, bude nazváno Syn Boží.

³⁶Hle, tvá příbuzná Alžběta -- také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou.

³⁷Neboť u Boha nebude žádná věc[30] nemožná.”

³⁸Marie řekla: “Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova.” A anděl od ní odešel.

³⁹V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor do města Judova.

⁴⁰Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.

⁴¹I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým

⁴²a zvolala silným hlasem: “Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!

⁴³Jak[31] se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána?

⁴⁴Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl[32] mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně.

⁴⁵A blahoslavená,[33] která uvěřila, neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.”

⁴⁶A Marie řekla:

⁴⁷“Má[34] duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci,

⁴⁸že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

⁴⁹protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno

⁵⁰a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí.

⁵¹Svou paží učinil mocný skutek, rozptýlil ty, kteří jsou pyšní[35] v smýšlení svého srdce,

⁵²svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné,

⁵³hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.

⁵⁴Ujal se Izraele, svého služebníka, pamatoval na své milosrdenství,

⁵⁵jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu[36] až na věčnost.[37]”

⁵⁶Marie s ní zůstala asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.

⁵⁷Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna.

⁵⁸Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní.

⁵⁹I stalo se, že osmého dne přišli chlapce obřezat a chtěli ho nazvat podle jména jeho otce Zachariáš.

⁶⁰A jeho matka odpověděla: “Ne, ale bude se jmenovat Jan.”

⁶¹Řekli jí: “Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak[38] jmenuje.”

⁶²Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno.

⁶³Požádal o tabulku a napsal: "Jeho jméno je Jan." A všichni se podivili.[39]

⁶⁴Ihned se otevřela jeho ústa a jeho jazyk se uvolnil a on mluvil a dobrořečil[40] Bohu.

⁶⁵Na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl[41] strach a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těchto událostech.

⁶⁶A všichni, kteří to uslyšeli, si to uložili ve svém srdci a říkali: “Co z toho dítěte bude?” A Pánova ruka byla s ním.

⁶⁷A jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem Svatým a prorocky promluvil:

⁶⁸“Požehnaný[42] Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid[43]

⁶⁹a vzbudil nám roh záchrany v domě Davida, svého služebníka,[44]

⁷⁰jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna,

⁷¹zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,

⁷²aby prokázal milosrdenství našim otcům[45] a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,

⁷³na přísahu, kterou se zavázal[46] našemu otci Abrahamovi, že nám dá,

⁷⁴abychom vysvobozeni z rukou [našich] nepřátel mu beze strachu sloužili

⁷⁵ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny své dny.

⁷⁶A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,

⁷⁷aby dal jeho lidu poznání záchrany v odpuštění jejich hříchů,

⁷⁸pro milosrdný soucit[47] našeho Boha, v němž nás navštíví[48] Úsvit[49] z výsosti,

⁷⁹aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje.”

⁸⁰Chlapec rostl a sílil na duchu a pobýval na pustých místech až do dne, kdy otevřeně vystoupil před Izrael.