Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Lukáš 13 Bible Online

Lukáš 13 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Lukáš 13

¹Právě v tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát[283] smísil s jejich oběťmi.[284]

²On jim na to řekl: “Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci, když toto vytrpěli?

³Ne, pravím vám, ale nebudeteli činit pokání, všichni podobně zahynete.

⁴Nebo oněch osmnáct, na které spadla věž v Siloe[285] a zabila je; myslíte, že oni byli větší viníci[286] než všichni ostatní lidé, kteří bydlí v Jeruzalémě?

⁵Ne, pravím vám, ale nebudeteli činit pokání, všichni právě tak zahynete.”

⁶Říkal toto podobenství: “Kdosi měl na své vinici zasazený fíkovník. I přišel na něm hledat ovoce, ale nenalezl.

⁷Řekl vinaři: Hle, po tři léta přicházím a hledám ovoce v tomto fíkovníku, a nenalézám. Vytni jej [tedy]! Proč kazí i tu zem?

⁸On mu odpověděl: "Pane, ponech ho i tento rok, až jej okopám a pohnojím,

⁹neponeseli snad ovoce příště; jestliže ne, vytneš jej.[287]"”

¹⁰V sobotu učil v jedné synagoze.

¹¹A hle, byla tam žena, která měla ducha nemoci[288] osmnáct let; byla sehnutá a vůbec se nemohla napřímit.

¹²Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji a řekl: “Ženo, jsi zproštěna své nemoci[289]”

¹³a vložil na ni ruce. Ona se ihnednarovnala a oslavovala Boha.

¹⁴Avšak představený synagogy, rozhněván, že Ježíš uzdravuje v sobotu, říkal zástupu: “Je šest dní, v nichž se má pracovat; v nich tedy přicházejte a buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.”

¹⁵Na to mu Pán řekl: “Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet?

¹⁶Tato však, dcera Abrahamova, kterou spoutal Satan, hle, na osmnáct let, neměla být rozvázána z toho pouta v den sobotní?”

¹⁷A když to říkal, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad všemi těmi slavnými činy, které se od něho dály.

¹⁸Říkal tedy: “Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním?

¹⁹Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se [velikým] stromem a v jeho větvích se uhnízdili nebeští ptáci.”

²⁰A opět řekl: “K čemu připodobním Boží království?

²¹Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.”

²²A procházel městy a vesnicemi, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma.

²³Kdosi mu řekl: “Pane, je jen málo těch, kteří jsou zachraňováni?[290]” On jim řekl:

²⁴“Usilujte[291] vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.

²⁵V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: "Pane, otevři nám", on vám odpoví: "Neznám vás a nevím, odkud jste."

²⁶Tehdy začnete říkat: "Jedli jsme před tebou[292] i pili a na našich ulicích jsi učil."

²⁷A on vám řekne:[293] "Neznám vás a nevím, odkud jste.[294] Odstupte ode mne všichni činitelé nepravosti!"

²⁸Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale vás vyženou ven.

²⁹A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království.

³⁰A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.”

³¹Právě v tu hodinu přišli někteří farizeové a řekli mu: “Vyjdi a jdi odtud, protože Herodes tě chce zabít.”

³²On jim řekl: “Jděte a řekněte té lišce: Hle, vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dokonám.

³³Avšak dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.

³⁴Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.

³⁵Hle, váš dům se vám zanechává [pustý]. Pravím vám, že mne zajisté nespatříte, dokud [nepřijde ten den, kdy] řeknete: "Požehnaný, který přichází ve jménu Pána."”