Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Lukáš 16 Bible Online

Lukáš 16 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Lukáš 16

¹Učedníkům také říkal: “Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje jeho majetek.

²Zavolal ho a řekl mu: "Co to o tobě slyším? Vydej počet ze svého správcovství, neboť dále nemůžeš být správcem."

³Správce si řekl: "Co budu dělat,[314] když mi můj pán odnímá správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím.

⁴Vím, co udělám, aby mne přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství."

⁵A zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl[315] prvnímu: "Kolik dlužíš mému pánovi?"

⁶On řekl: "Sto věder[316] oleje." Řekl mu: "Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš padesát."

⁷Pak řekl druhému: "Ty dlužíš kolik?" On řekl: "Sto měr[317] pšenice." Říká mu: "Vezmi svůj úpis a napiš osmdesát."

⁸A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věku jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla.

⁹A já vám pravím: Učiňte si přátele z mamonu nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů.

¹⁰Věrný v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.

¹¹Jestliže jste tedy nebyli věrní v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství?

¹²A jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše?[318]

¹³Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, jednoho se bude držet, a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.”

¹⁴Toto všechno slyšeli [i] farizeové, kteří byli lakomí, a vysmívali[319] se mu.

¹⁵Řekl jim: “Vy jste ti, kteří se před lidmi dělají spravedlivými, Bůh však zná vaše srdce; neboť co je u lidí vznešené, je před Bohem ohavnost.

¹⁶Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje Boží království a každý je do něho naléhavě zván.[320]

¹⁷Je však snadnější, aby pominuly nebe a země, než aby padla jedna čárka Zákona.

¹⁸Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.”

¹⁹“Byl jeden bohatý člověk,[321] a oblékal se do purpuru a kmentu a den co den skvěle hodoval.

²⁰U jeho vrat lehával[322] nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,

²¹a toužil se nasytit aspoň tím, co padalo[323] ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy.

²²Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly odnesen do klína Abrahamova;[324] zemřel pak i boháč a byl pohřben.

²³A když v podsvětí[325] v mukách pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně.

²⁴I zvolal: "Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni."

²⁵Abraham řekl: "Synu,[326] vzpomeň si, že sis už vybral[327] své dobré ve svém životě, a Lazar podobně zlé. Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován.

²⁶A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám."

²⁷Řekl: "Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce,

²⁸neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí,[328] aby také oni nepřišli do tohoto místa muk."

²⁹Abraham řekl: "Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslechnou!"

³⁰On řekl: "Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z[329] mrtvých, budou činit pokání."

³¹Řekl mu: "Neposlouchajíli Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých."”