Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Lukáš 2 Bible Online

Lukáš 2 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Lukáš 2

¹Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta,[50] aby byl po celém obydleném světě[51] proveden soupis obyvatelstva.

²Tento soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když[52] v Sýrii vládl Quirinius.[53]

³I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města.

⁴Také Josef vyšel[54] z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova,

⁵aby se dal zapsat s Marií, svou snoubenkou,[55] která byla těhotná.

⁶Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila.

⁷I porodila svého syna, toho prvorozeného,[56] zavinula ho do plenek a položila do jeslí,[57] protože pro ně nebylo místo v útulku[58] pro pocestné.

⁸V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku[59] a v noci drželi hlídky nad svým stádem.

⁹A [hle,] postavil se k nim Pánův anděl a Pánova[60] sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach.

¹⁰Anděl jim řekl: “Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid,

¹¹že se vám dnes[61] narodil Zachránce, který je Kristus Pán,[62] v městě Davidově.

¹²Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.”

¹³A náhlese s andělem objevilo[63] množství nebeského vojska chválícího Boha a říkajícího:

¹⁴“Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení.[64]”

¹⁵A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat:[65] “Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to,[66] co se tam stalo, co nám Pán oznámil.”

¹⁶Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích.

¹⁷Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom dítěti řečeno.

¹⁸A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři řekli.

¹⁹Marie však toto všechno[67] uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom.

²⁰Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno.

²¹Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu[68] jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně.

²²A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána,

²³jak je napsáno v Pánově zákoně: "Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno,[69] bude nazván svatý Pánu",

²⁴a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, "párek hrdliček nebo dvě holoubata".

²⁵A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm.

²⁶Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno,[70] že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.[71]

²⁷Ten přišel v Duchu[72] do chrámu. Když rodiče přinesli[73] chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona,

²⁸on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl:

²⁹“Nyní,[74] Panovníku,[75] podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji,

³⁰neboť mé oči spatřily tvou záchranu,

³¹kterou jsi připravil před tváří všech lidí,

³²světlo ke zjevení národům[76] a slávu tvého lidu Izraele.”

³³Jeho otec a[77] matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.

³⁴Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno --

³⁵i tvou vlastní duší pronikne meč -- aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.”

³⁶A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku;[78] s mužem žila sedm let od svého panenství

³⁷a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, postya prosbami sloužila Bohu dnem i nocí.

³⁸A v té hodině přistoupila, děkovala[79] Bohu a říkala[80] o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.[81]

³⁹A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.

⁴⁰Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.[82]

⁴¹Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc.[83]

⁴²Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem.

⁴³A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče[84] zpozorovali.

⁴⁴Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.

⁴⁵A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.

⁴⁶I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich.

⁴⁷Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností[85] a odpověďmi.

⁴⁸Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: “Synu,[86] co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.”

⁴⁹A on jim řekl: “Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím[87] být ve věcech svého Otce?[88]”

⁵⁰Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl.

⁵¹I sestoupil[89] s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechna [tato] slova[90] ve svém srdci.

⁵²A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni[91] u Boha i u lidí.