Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Lukáš 24 Bible Online

Lukáš 24 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Lukáš 24

¹Prvního dne týdne velmi časně ráno přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily.[469]

²Nalezly však kámen od hrobu odvalený.

³Vstoupily, ale tělo [Pána Ježíše] nenalezly.

⁴A stalo se, když nad tím byly bezradné,[470] hle, přistoupili k nim dva muži v zářícím rouchu.

⁵Polekaly se a sklonily tváře k zemi; oni však jim řekli: “Proč hledáte živého mezi mrtvými?

⁶Není zde, ale byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji,

⁷když řekl o Synu člověka, že musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.”

⁸I vzpomněly si na jeho slova.

⁹A když se vrátily [od hrobky], oznámily toto všechno Jedenácti i všem ostatním.

¹⁰[Byly to] Marie Magdalská, Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům,

¹¹ale jim tato slova připadala jako nesmysl a nevěřili jim.

¹²[Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a spatřil jen plátna. I odešel domů[471] v údivu nad tím, co se stalo.]

¹³A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus,[472] vzdálené [sto] šedesát stadií[473] od Jeruzaléma,

¹⁴a rozmlouvali[474] spolu o tom všem, co se přihodilo.

¹⁵A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi.

¹⁶Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali.

¹⁷Řekl jim: “O jakých věcech to spolu cestou[475] rozmlouváte?[476]” I zůstali stát zasmušilí.

¹⁸Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: “Ty jsi snad jediný, kdo pobývá[477] v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!”

¹⁹I řekl jim: “Co to je?” Oni mu řekli: “To s[478] Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem;

²⁰jak ho velekněží a naši vládci[479] vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.

²¹My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno[480] je to už třetí den od toho, kdy se to stalo.

²²Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky,

²³a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ.

²⁴A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.”

²⁵A on jim řekl: “Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci!

²⁶Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?”

²⁷A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.

²⁸Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál.

²⁹Oni však na něho naléhali slovy: “Zůstaň s námi, neboť se připozdívá[481] a den se již nachýlil.” I vstoupil, aby s nimi zůstal.

³⁰A stalo se, když s nimi zaujal místo[482] u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim.

³¹Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným.

³²A řekli si spolu: “Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral[483] nám Písma?”

³³A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,

³⁴a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.

³⁵A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

³⁶Zatímco o tom mluvili, postavil se on[484] uprostřed nich [a řekl jim: “Pokoj vám.”]

³⁷Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha.

³⁸Řekl jim: “Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti?[485]

³⁹Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.”

⁴⁰[A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.]

⁴¹Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: “Máte tu něco k jídlu?”

⁴²Podali mu kus pečené ryby [a plást medu].

⁴³Vzal si a pojedl před nimi.

⁴⁴Řekl jim: “To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.”

⁴⁵Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu,

⁴⁶a řekl jim: “Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých;

⁴⁷a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k[486] odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma.

⁴⁸Vy [jste] svědky těchto věcí.[487]

⁴⁹A [hle,] já na vás posílám[488] zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte[489] ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.”

⁵⁰Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl své ruce a požehnal jim.

⁵¹A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil [a byl nesen vzhůru do nebe].

⁵²A [když se mu poklonili,] s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma

⁵³a byli stále v chrámě, chválili Boha a dobrořečili mu.[490] [Amen.]