Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Lukáš 4 Bible Online

Lukáš 4 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Lukáš 4

¹Ježíš pak plný Ducha Svatého se vrátil od Jordánu. Duch ho vodil pustinou

²čtyřicet dní a Ďábel ho pokoušel. V oněch dnech Ježíš nic nesnědl, a když se skončily, vyhladověl.

³Ďábel mu řekl: “Jsili Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se stane chlebem.”

⁴Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: "Člověk nebude živ jen chlebem [, ale každým Božím slovem]."”

⁵Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa

⁶a řekl mu: “Všechnu tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána,[104] a komukoli chci, tomu ji dám.

⁷Jestliže se tedy ty přede mnou pokloníš, všechna bude tvá.”

⁸Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: "Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit."”

⁹Přivedl jej pak do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: “Jsili Syn Boží, vrhni se odtud dolů;

¹⁰vždyť je napsáno, že "svým andělům přikáže o tobě, aby tě ochránili"

¹¹a "na rukou tě ponesou, abys snad svou nohou nenarazil na kámen."”

¹²Ježíš mu odpověděl: “Je řečeno: "Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha."”

¹³Když Ďábel dokončil všechno pokušení, odstoupil od něho až do příhodné doby.

¹⁴Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a pověst[105] o něm se rozšířila[106] do celého okolí.

¹⁵A vyučoval v jejich synagogách, oslavován ode všech.

¹⁶I přišel do Nazareta,[107] kde byl vychován. Podle svého zvyku[108] vstoupil v sobotní den do synagogy. A povstal, aby četl.

¹⁷Byl mu podán svitek proroka Izaiáše; rozvinul[109] svitek a našel místo, kde bylo napsáno:

¹⁸"Pánův Duch je na mně,[110] protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit[111] zlomené na svobodu,

¹⁹vyhlásit vítaný Pánův rok."

²⁰A svinul svitek, odevzdal ho sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze se upíraly na něho.

²¹Začal jim tedy říkat: “Dnes se naplnilo toto Písmo ve vašich uších.”[112]

²²Všichni mu přisvědčovali a divili se těm slovům milosti, vycházejícím z jeho úst, a říkali: “Není tento syn Josefův?”

²³Řekl jim: “Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! To, o čem jsme uslyšeli, že se stalo v Kafarnaum, učiň i zde ve své domovině.”

²⁴Řekl: “Amen, pravím[113] vám, že žádný prorok není vítaný ve své vlasti.

²⁵Po pravdě vám pravím, ve dnech Eliášových, když bylo nebe zavřeno na tři roky a šest měsíců, takže nastal veliký hlad po celé zemi, bylo mnoho vdov v Izraeli.

²⁶A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k ženě vdově do Sarepty v Sidónu.

²⁷A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen Syřan Náman.”

²⁸Když to slyšeli, byli všichni v synagoze naplněni hněvem.

²⁹Vstali, vyhnali ho za město a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.

³⁰On však prošel jejich středem a ubíral se dál.

³¹Sestoupil[114] do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.

³²A byli ohromeni nad jeho učením, protože jeho slovo bylo pronášeno v pravomoci.

³³V synagoze byl člověk, který měl ducha nečistého démona; i vykřikl velikým hlasem:

³⁴“Ach, co je ti po[115] nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, kdo jsi: Svatý Boží.”

³⁵Ježíš mu pohrozil: “Umlkni a vyjdi od něho!” A démon jím mrštil doprostřed a vyšel od něho, aniž mu jakkoli uškodil.

³⁶Na všechny padl úžas a říkali si mezi sebou: “Jaké je to slovo, že v pravomoci a síle přikazuje nečistým duchům, a oni vycházejí?”

³⁷A zpráva[116] o něm se šířila do každého místa okolní krajiny.

³⁸Opustil synagogu[117] a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována velikou horečkou; i poprosili ho za ni.

³⁹Postavil se nad ní, pohrozil horečce, a ta ji opustila. Ihned[118] vstala a obsluhovala je.

⁴⁰Když zapadalo slunce,[119] všichni, kteří měli nemocné[120] různými chorobami, přiváděli je k němu; on pak na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je.

⁴¹Od mnohých vycházeli i démoni, kteří křičeli a říkali: “Ty jsi Boží Syn!” Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.

⁴²Když nastal den, vyšel z domu a odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.

⁴³On jim však řekl: “Také ostatním městům musím zvěstovat evangelium Božího království, neboť k tomu jsem byl poslán.”

⁴⁴A hlásal je v judských[121] synagogách.