Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Deuteronomium 9 Bible Online

Deuteronomium 9 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Deuteronomium 9

¹Slyš, Izraeli, teď projdeš[360] Jordánem, abys šel obsadit národy větší a mocnější než jsi ty, města velká a opevněná až k nebesům.

²Potomci Anákovců jsou lidem velkým[361] a vysokým; víš přece a slyšel jsi[362] říkat: Kdo se může postavit proti[363] synům Anákovým?

³Věz tedy dnes, že Hospodin, tvůj Bůh, ten, který prochází před tebou, je oheň stravující. On je vyhladí, on je před tebou pokoří. Podrobíš si je a rychle je vyhubíš, tak jak ti Hospodin řekl.

⁴Až je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vypudí, neříkej si v srdci: Pro mou spravedlnost mě Hospodin přivedl, abych obsadil tuto zemi. Pro ničemnost těchto národů je Hospodin před tebou vyhání.

⁵Ne pro svou spravedlnost a přímost svého srdce jdeš obsadit jejich zemi, ale pro ničemnost těchto národů je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání a aby se naplnilo slovo, které Hospodin odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

⁶Věz tedy, že ne pro tvou spravedlnost ti Hospodin, tvůj Bůh, dává tuto dobrou zemi, abys ji obsadil. Vždyť jsi lidem tvrdé šíje.

⁷Vzpomeň[364] si a nezapomeň, jak jsi v pustině podněcoval Hospodina, svého Boha, ke hněvu. Ode dne, kdy jsi vyšel z egyptské země, až do svého příchodu[365] na toto místo, jste se vůči Hospodinu vzpírali.

⁸Na Chorébu jste podnítili Hospodina ke hněvu, takže se na vás Hospodin rozhněval a chtěl vás vyhladit.

⁹Když jsem vystoupil na horu, abych přijal kamenné desky, desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel, pobyl jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Nejedl jsem chléb a nepil jsem vodu.

¹⁰Hospodin mi dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem a na nich byla všechna slova, která k vám[366] Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění.

¹¹I stalo se, že po čtyřiceti dnech a čtyřiceti nocích mi Hospodin dal dvě kamenné desky, desky smlouvy.

¹²Hospodin mi řekl: Vstaň a rychle odsud sestup, protože tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, propadl zvrácenosti. Rychle se odvrátili od cesty, kterou jsem jim přikázal, a udělali si litou modlu.

¹³Hospodin mi řekl: Díval jsem se na tento lid. Hle, je to lid tvrdé šíje.

¹⁴Nech mě, ať je vyhladím a jejich jméno vymažu zpod nebes; tebe však učiním mocnějším a početnějším národem nežli je tento.

¹⁵Vydal jsem se na cestu[367] a sestoupil jsem z hory -- zatímco hora plála ohněm -- a dvě desky smlouvy jsem měl ve svých rukou.[368]

¹⁶Podíval jsem se a uviděl jsem, že jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu, a udělali jste si slité tele. Rychle jste se odvrátili od cesty, kterou vám Hospodin přikázal.

¹⁷Uchopil jsem obě desky, odhodil jsem je ze svých rukou a před vašima očima jsem je roztřískal.

¹⁸Padl jsem a ležel[369] před Hospodinem a jako předtím[370] jsem čtyřicet dní a čtyřicet nocí nejedl chléb a nepil vodu -- to kvůli tomu[371] vašemu hříchu, kterým jste zhřešili, když jste páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a provokovali jste ho k hněvu.

¹⁹Lekal jsem se hněvu a zloby, kterou se na vás Hospodin rozhněval a chtěl vás vyhladit. Hospodin mě i tentokrát vyslyšel.

²⁰I na Árona se Hospodin velmi rozhněval a chtěl ho vyhladit. Proto jsem se v té době modlil také za Árona.

²¹Váš hřích,[372] který jste udělali, to tele, jsem vzal, spálil ho ohněm, rozbil ho, drtil, až bylo zcela rozdrceno na prach. Ten[373] prach jsem hodil do potoka, který teče[374] z hory.

²²Také v Tabéře, v Masse a v Kibróttaavě jste Hospodina podněcovali ke hněvu.

²³A když vás Hospodin poslal z Kádešbarneje se slovy: Vytáhněte a obsaďte zemi, kterou jsem vám dal, vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha, nevěřili jste mu a neuposlechli jste ho.

²⁴Vzpírali jste se vůči Hospodinu od doby, co vás znám.

²⁵Když jsem ležel před Hospodinem těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí (kdy jsem padl, protože Hospodin řekl, že vás chce vyhladit),

²⁶modlil jsem se k Hospodinu: Panovníku Hospodine, neznič svůj lid, své dědictví, které jsi vykoupil svou velikostí, jež jsi vyvedl z Egypta mocnou rukou.

²⁷Pamatuj[375] na své otroky, na Abrahama, Izáka a Jákoba. Nehleď[376] na tvrdost[377] tohoto lidu, na jeho ničemnost a hřích.

²⁸Ať neřeknou obyvatelé země, ze které jsi nás vyvedl: Hospodin je nebyl schopen přivést do země, o které jim řekl. Z nenávisti k nim je vyvedl, aby je v pustině usmrtil.

²⁹Jsou přece tvým lidem, tvým dědictvím, které jsi vyvedl svou velkou mocí a vztaženou paží!