Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jan 13 Bible Online

Jan 13 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jan 13

¹Před velikonočním[245] svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval[246] své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce.[247]

²Během večeře, když již Ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal,[248]

³Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,

⁴vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se.

⁵Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán.

⁶Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl: “Pane, ty mi chceš mýt[249] nohy?”

⁷Ježíš mu odpověděl: “Co já činím, nyní nevíš, potom však to poznáš.”

⁸Petr mu řekl: “Nikdy mi nebudeš mýt nohy!” Ježíš mu odpověděl: “Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.”

⁹Šimon Petr mu řekl: “Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!”

¹⁰Ježíš mu řekl: “Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.”

¹¹Věděl totiž, kdo ho vydává.[250] Proto řekl: "Ne všichni jste čistí."

¹²Když jim umyl nohy [a] vzal si své šaty, opět zaujal místo u stolu[251] a řekl jim: “Chápete, co jsem vám učinil?

¹³Vy mne nazýváte Učitelem a Pánem a dobře pravíte; jsem jím.

¹⁴Jestliže tedy já, Pán a Učitel, jsem vám umyl nohy, i vy si máte[252] navzájem umývat nohy.

¹⁵Dal jsem vám příklad,[253] abyste i vy činili, co[254] jsem já učinil vám.

¹⁶Amen, amen, pravím vám, otrok není větší než jeho pán, ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal.

¹⁷Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budeteli to činit.

¹⁸Nemluvím o vás všech; já vím, které jsem si vyvolil. Ale musí[255] se naplnit Písmo: "Ten, kdo jí se mnou[256] chléb, pozdvihl proti mně svou patu."

¹⁹Již teď vám to říkám, dříve než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že Já jsem.

²⁰Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.”

²¹Když to Ježíš řekl, rozrušil se v duchu a dosvědčil:[257] “Amen, amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí.”

²²Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to říká.

²³Jeden z jeho učedníků, kterého Ježíš miloval, spočíval u stolu v Ježíšově náručí.

²⁴Na toho Šimon Petr kývl, aby zjistil, kdo je ten, o kom mluví.

²⁵On se naklonil k Ježíšovým prsům a řekl mu: “Pane, kdo to je?”

²⁶Ježíš odpověděl: “Je to ten, kterému namočím a podám sousto.[258]” Namočil sousto a podal je Judovi Šimona Iškariotského.

²⁷Tehdy, po tom soustu, vstoupil do něho Satan. Ježíš mu řekl: “Co činíš,[259] učiň rychle!”

²⁸Nikdo ze stolujících však neporozuměl, proč mu to řekl.

²⁹Protože měl Juda pokladnici, domnívali se někteří, že mu Ježíš říká: “Nakup, co potřebujeme na svátek”, anebo aby dal něco chudým.

³⁰On si vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.

³¹Když Juda vyšel ven, Ježíš řekl: “Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm.

³²[Jestliže byl Bůh oslaven v něm,] oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned.

³³Dítky, ještě krátce jsem s vámi. Budete mne hledat, a jako jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám: "Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete."

³⁴Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji[260] vás, abyste se i vy navzájem milovali.

³⁵Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budeteli mít lásku jedni k druhým.”

³⁶Šimon Petr mu řekl: “Pane, kam jdeš?” Ježíš mu odpověděl: “Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.”

³⁷Petr mu řekl: “Pane, proč tě nemohu následovat teď? Svou duši za tebe položím!”

³⁸Ježíš odpověděl: “Svou duši za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.[261]”