Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jan 18 Bible Online

Jan 18 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jan 18

¹Po těch slovech[292] vyšel Ježíš se svými učedníky za potok[293] Cedron,[294] kde byla zahrada,[295] do níž vešel on i jeho učedníci.

²Také Juda, který ho zrazoval,[296] to místo znal, protože Ježíš se tam častokrát setkal se svými učedníky.

³Juda vzal s sebou oddíl vojáků a od velekněží a farizeů strážce a přišli tam s svítilnami, pochodněmi a zbraněmi.

⁴Ježíš, který věděl o všem, co se mu má přihodit, vyšel a řekl jim: “Koho hledáte?”

⁵Odpověděli mu: “Ježíše Nazaretského.[297]” [Ježíš] jim řekl: “Já jsem.” Stál s nimi i Juda, který ho zrazoval.[298]

⁶Jakmile jim řekl: "Já jsem", ustoupili dozadu a padli na zem.

⁷Opět se jich tedy zeptal: “Koho hledáte?” Oni řekli: “Ježíše Nazaretského.[299]”

⁸Ježíš odpověděl: “Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáteli mne, nechte tyto lidi odejít.”

⁹To aby se naplnilo slovo, které řekl: "Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem nikoho."

¹⁰Šimon Petr, který měl meč, jej vytasil, udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho. Jméno toho otroka bylo Malchos.

¹¹Ježíš řekl Petrovi: “Schovej meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?”

¹²Oddíl, velitel a židovští strážci Ježíše zatkli a spoutali ho.

¹³Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.

¹⁴Byl to právě Kaifáš, který poradil Židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za národ.

¹⁵Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník.[300] Ten učedník byl znám veleknězi a vešel spolu s Ježíšem do veleknězova nádvoří,

¹⁶Petr však zůstal stát před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, řekl něco vrátné a zavedl Petra dovnitř.

¹⁷Tu řekla služka vrátná Petrovi: “Nejsi i ty z učedníků tohoto člověka?” On řekl: “Nejsem.”

¹⁸Otroci a strážci rozdělali oheň,[301] protože bylo chladno, stáli kolem něho a ohřívali se; i Petr stál s nimi a ohříval se.

¹⁹Velekněz se Ježíše otázal na jeho učedníky a na jeho učení.

²⁰Ježíš mu odpověděl: “Já jsem mluvil k světu veřejně; učil jsem vždy v synagoze a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně.

²¹Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim pověděl; hle, tito vědí, co jsem řekl.”

²²Když to řekl, jeden strážce, který stál poblíž, dal Ježíšovi ránu se slovy: “Takto odpovídáš veleknězi?”

²³Ježíš mu odpověděl: “Jestliže jsem promluvil zle, vydej svědectví o tom zlém; jestliže však správně, proč mě biješ?”

²⁴Annáš ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.

²⁵Šimon Petr stál u ohně a ohříval se. Tu mu řekli: “Nejsi i ty z jeho učedníků?” On zapřel: “Nejsem.”

²⁶Jeden z veleknězových otroků, příbuzný toho, kterému Petr uťal ucho, řekl: “Neviděl jsem tě s ním v té zahradě?”

²⁷Petr opět zapřel. A vtom zakokrhal kohout.

²⁸Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce.[302] Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.[303]

²⁹Pilát k nim vyšel ven a řekl: “Jakou žalobu vznášíte proti tomuto člověku?”

³⁰Řekli mu: “Kdyby tento člověk nebyl zločinec, nevydali bychom ti ho.”

³¹Pilát jim řekl: “Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.” Židé mu řekli: “My nesmíme nikoho usmrtit.”

³²Tak se mělo naplnit[304] Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má[305] zemřít.

³³Pilát tedy opět vešel do vládního paláce,[306] zavolal si Ježíše a řekl mu: “Ty jsi král Židů?”

³⁴Ježíš odpověděl: “To říkáš sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?”

³⁵Pilát odpověděl: “Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi učinil?”

³⁶Ježíš odpověděl: “Mé království[307] není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.”

³⁷Pilát mu řekl: “Jsi tedy král?” Ježíš odpověděl: “Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.”

³⁸Pilát mu řekl: “Co je pravda?” A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: “Já na něm žádnou vinu nenalézám.

³⁹Je u vás zvykem, že vám o velikonocích[308] propouštím jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil krále Židů?”

⁴⁰Znovu zvolali: “Toho ne, ale Barabáše!” Ten Barabáš byl lupič.