Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Skutky 10 Bible Online

Skutky 10 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Skutky 10

¹V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, setník pluku[213] zvaného Italský,

²člověk zbožný, který se bál Boha s celým svým domem,[214] dával mnoho almužen[215] lidu a stále se modlil k Bohu.

³Kolem třetí hodiny odpoledne[216] spatřil jasně ve vidění Božího anděla, jak k němu vešel a řekl mu: “Kornélie!”

⁴Pozorně na něho pohlédl, ulekl[217] se a řekl: “Co je, Pane?” Anděl mu řekl: “Tvé modlitby a tvé almužny vystoupily, jako připomínka[218] před Bohem.

⁵Pošli nyní muže do Joppe a pozvi [jistého] Šimona, který se nazývá Petr.

⁶Ten je hostem u nějakého Šimona koželuha, který má dům u moře.”

⁷Když anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal si dva ze svých domácích sluhů a zbožného vojáka, jednoho z těch, kteří zůstávali věrně při něm,

⁸všechno jim vysvětlil a poslal je do Joppe.

⁹Druhého dne, když oni byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr na střechu domu, aby se kolem poledne[219] pomodlil.

¹⁰Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, ocitl se ve vytržení:

¹¹vidí otevřené nebe, z nějž [k němu] sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta, za čtyři rohy [svázaná a] spouštěná k zemi.

¹²V ní byli všichni čtvernožci, [dravá zvěř,] zemští plazi i nebeští ptáci.

¹³I zazněl[220] k němu hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!”

¹⁴Petr řekl: “Ne, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!”

¹⁵A opět k němu hlas zazněl podruhé: “Co Bůh očistil, ty nepokládej za poskvrněné!”

¹⁶To se stalo třikrát a [hned] byla ta nádoba [zase] vzata vzhůru do nebe.

¹⁷Zatímco byl Petr na rozpacích, co by to vidění, které spatřil, mohlo znamenat, hle, muži poslaní Kornéliem se doptali na Šimonův dům a dorazili k bráně,

¹⁸zavolali a vyptávali se, jeli tu hostem Šimon zvaný Petr.

¹⁹Když Petr přemýšlel o tom vidění, Duchmu řekl: “Hle, [tři] muži tě hledají.

²⁰Vstaň, sestup a jdi bez pochybování s nimi, neboť já jsem je poslal.”

²¹Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: “Hle, já jsem ten, kterého hledáte. Co je důvodem vašeho příchodu?”

²²Oni řekli: “Setník Kornélius, muž spravedlivý, který se bojí Boha a o němž celý židovský národ vydává dobré svědectví, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvá slova.”

²³Pozval je tedy dovnitř a pohostil je. Druhého dne vstal a vyšel s nimi, i někteří bratři z Joppe šli s ním.

²⁴Nazítří vešli[221] do Cesareje. Kornélius je očekával; svolal své příbuzné a nejbližší přátele.

²⁵Když Petr vstupoval, Kornélius mu vyšel vstříc, padl k jeho nohám a poklonil se.

²⁶Petr ho pozdvihl a řekl: “Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.”

²⁷Za hovoru s ním vešel dovnitř a nalezl tam mnoho shromážděných lidí.

²⁸I řekl jim: “Vy víte, jak nezákonné je pro židovského muže připojovat se k člověku z jiného národa nebo ho navštěvovat. Ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nepokládal[222] za poskvrněného nebo nečistého.

²⁹Proto jsem také bez odmluvy přišel, když jsem byl pozván. Ptám se tedy, z jakého důvodu jste mne pozvali.”

³⁰A Kornélius odpověděl:[223] “Před čtyřmi dny [jsem se postil][224] do této hodiny [a o] deváté [hodině] jsem se modlil ve svém domě, a hle, přede mnou stál muž v zářivém rouchu

³¹a řekl: "Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé skutky milosrdenství byly vzpomenuty před Bohem.

³²Pošli tedy do Joppe a povolej Šimona, který je nazýván Petr; ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. [On přijde a bude k tobě mluvit]."

³³Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi dobře učinil, že jsi přišel. Nyní tedy my všichni jsme tu před Bohem,[225] abychom vyslechli vše, co ti bylo od Boha[226] nařízeno.”

³⁴Petr otevřel ústa a řekl: “Opravdu nyní chápu, že Bůh nikomu nestraní,[227]

³⁵ale v každém národě je mu milý[228] ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost.

³⁶To je slovo, [které] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista -- on je Pánem všech.

³⁷Vy sami víte o tom,[229] co se dálo po celém Judsku, počínajíc Galileou, po křtu, který hlásal Jan.

³⁸Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí Ďábla, protože Bůh byl s ním.

³⁹My jsme svědky všeho, co učinil v té krajině Židů a v Jeruzalémě. A oni ho pověsili na dřevo a zabili.

⁴⁰Bůh jej však třetího dne probudil z mrtvých a dal mu zjevit se;

⁴¹ne všemu lidu, ale svědkům předem Bohem určeným, nám, kteří jsme s ním po jeho vzkříšení[230] z mrtvých jedli a pili.

⁴²A nařídil nám, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých.

⁴³Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.”

⁴⁴Ještě když Petr říkal tato slova, padl Duch Svatý na všechny, kteří tu řeč[231] slyšeli.

⁴⁵A věřící ze Židů,[232] kteří přišli s Petrem, byli ohromeni tím, že i na pohany[233] byl vylit dar Ducha Svatého,

⁴⁶neboť je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha. Potom Petr prohlásil:

⁴⁷“Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého [tak] jako my?”

⁴⁸A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista.[234][235] Potom ho poprosili, aby s nimi zůstal několik dní.