Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Skutky 21 Bible Online

Skutky 21 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Skutky 21

¹Když jsme se od nich odtrhli, vypluli jsme. Plavili jsme se přímo a přišli jsme na Kós, druhý den na Rodos[518] a odtamtud do Patary.

²Našli jsme loď, která plula do Fénicie, nalodili jsme se a vypluli.

³Přiblížili jsme se na dohled ke Kypru, nechali jej vlevo a plavili se do Sýrie. Přistáli jsme v Týru, neboť tam měla loď vyložit náklad.

⁴Vyhledali jsme učedníky a zůstali jsme tam sedm dní. Ti skrze Ducha říkali Pavlovi, aby nevstupoval do Jeruzaléma.

⁵Když ty dny uplynuly,[519] vydali jsme se na cestu. Všichni i se ženami a dětmi nás vyprovázeli až za město. Na pobřeží jsme padli na kolena, pomodlili se

⁶a rozloučili jsme se. Pak jsme vstoupili na loď a oni se vrátili domů.[520]

⁷Dokončili jsme plavbu z Týru a dorazili do Ptolemaidy.[521] Tam jsme pozdravili bratry a zůstali jsme u nich jeden den.

⁸Druhý den jsme vyšli a přišli do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty Filipa,[522] který byl jedním ze sedmi, a zůstali jsme u něho.

⁹Ten měl čtyři dcery, panny, které prorokovaly.

¹⁰Když jsme tam pobývali už několik dní, přišel z Judska nějaký prorok jménem Agabos.

¹¹Přišel k nám, vzal Pavlův opasek, svázal si nohy a ruce a řekl: “Toto praví Duch Svatý: Muže, jemuž patří tento opasek, Židé v Jeruzalémě takto svážou a vydají do rukou pohanů.[523]”

¹²Když jsme to uslyšeli, prosili jsme Pavla my i tamní bratři, aby nevystupoval do Jeruzaléma.

¹³Tu Pavel odpověděl: “Proč pláčete a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejen nechat se svázat, ale i umřít v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.”

¹⁴Protože se nenechal přesvědčit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: “Děj se vůle Páně!”

¹⁵Po těchto dnech jsme se připravili na cestu a vystupovali do Jeruzaléma.

¹⁶Šli s námi také někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k jednomu z prvních učedníků, jistému Mnasonovi z Kypru; u něho jsme se měli ubytovat.

¹⁷Když jsme přišli do Jeruzaléma,[524] bratři nás radostně přijali.

¹⁸Druhý den šel Pavel s námi k Jakubovi a přišli všichni starší.

¹⁹Pozdravil je a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh skrze jeho službu učinil mezi pohany.[525]

²⁰Když to uslyšeli, oslavovali Boha a jemu řekli: “Vidíš, bratře, kolik tisíc Židů[526] uvěřilo a všichni jsou horliteli pro Zákon.

²¹O tobě se doslechli, že učíš všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby odpadli[527] od Mojžíše, říkaje, aby neobřezávali své děti[528] ani se neřídili[529] zvyky svých otců.

²²Co teď? Nepochybně [se musí sejít shromáždění, neboť] uslyší, že jsi přišel.

²³Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže, kteří na sebe vzali[530] slib.

²⁴Ty vezmi s sebou, dej se očistit s nimi a zaplať za ně, aby si mohli dát oholit hlavu. A všichni poznají, že na tom, co se o tobě doslechli, nic není, nýbrž že i sám řádně žiješ, zachovávaje Zákon.

²⁵Pokud jde o pohany, kteří uvěřili, usoudili jsme a napsali[531] jim, [aby nic z toho nezachovávali kromě toho,] že se mají vystříhat masa obětovaného modlám, krve, zardoušeného a smilstva.”

²⁶Potom Pavel vzal ty muže k sobě a na druhý den se s nimi dal očistit. Vešel do chrámu a oznámil, kdy skončí dny[532] očišťování a bude přinesena oběť za každého z nich.

²⁷Když se těch sedm dní[533] chýlilo ke konci, spatřili ho v chrámě Židé z Asie. Pobouřilicelý zástup, vztáhli na Pavla[534] ruce

²⁸a křičeli: “Muži Izraelci, pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky[535] a znesvětil toto svaté místo.”

²⁹Viděli s ním totiž předtím ve městě Trofima z Efesu a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu.

³⁰Celé město se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány.

³¹Zatímco ho chtěli zabít, došlo[536] veliteli[537] posádky[538] hlášení, že se bouří celý Jeruzalém.

³²Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl k nim dolů.[539] Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky, přestali Pavla bít.

³³Tu se velitel přiblížil, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy. Pak se vyptával, kdo to má být a co učinil.

³⁴V zástupu vykřikoval každý něco jiného. Když se nemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého, rozkázal odvést ho do kasáren.

³⁵Když se Pavel ocitl na schodišti, stalo se, že ho kvůli násilí lidu museli vojáci nést,

³⁶neboť celé to množství lidu šlo za ním a křičelo: “Pryč s ním!”

³⁷Když už ho měli odvést do kasáren, říká Pavel veliteli: “Smím ti něco říci?” On řekl: “Ty umíš řecky?

³⁸Ty tedy nejsi ten Egypťan, který nedávno[540] pobouřil a na poušť vyvedl čtyři tisíce sikariů?[541]”

³⁹Pavel řekl: “Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného[542] města.[543] Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu.”

⁴⁰A když to dovolil, Pavel, který stál na schodišti, pokynul rukou lidu. Nastalo veliké ticho a Pavel promluvil hebrejským jazykem:[544]