Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Skutky 26 Bible Online

Skutky 26 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Skutky 26

¹Agrippa řekl Pavlovi: “Dovoluje se ti, abys mluvil sám za sebe.” Nato Pavel vztáhl ruku[620] a začal svou obhajobu:

²“Pokládám se za šťastného, králi Agrippo, že proti všemu, z čeho mě Židé obviňují, se smím dnes hájit před tebou,

³který jsi[621] nejlepším znalcem všech židovských zvyků i jejich sporných otázek. Proto prosím, abys mě trpělivě vyslechl.

⁴O mém životě od mládí, jak jsem jej vedl od počátku ve svém národě i v Jeruzalémě, vědí všichni Židé.

⁵Znají mě už od dřívějška, a kdyby chtěli, mohou svědčit, že jsem žil podle nejpřísnější strany našeho náboženství jako farizeus.

⁶A nyní stojím před soudem[622] pro naději v zaslíbení, které Bůh dal[623] našim otcům

⁷a o němž našich dvanáct kmenů doufá, že jej dosáhne vytrvalou službou Bohu dnem i nocí. Pro tuto naději, králi [Agrippo], mě Židé žalují.

⁸Proč se u vás pokládá za neuvěřitelné, že Bůh probouzí mrtvé?

⁹Já sám jsem se domníval, že musím mnoho vykonat proti jménu Ježíše Nazaretského.[624]

¹⁰To jsem také v Jeruzalémě činil. Dostal jsem od velekněží plnou moc[625] a mnoho svatých jsem zavřel do vězení, a když byli zabíjeni, souhlasil jsem s tím.[626]

¹¹Po všech synagogách jsem je často trestal a nutil, aby se rouhali. Nadmíru jsem běsnil a pronásledoval je dokonce až do cizích měst.

¹²Když jsem byl[627] na cestě do Damašku s plnou mocí a pověřením od velekněží,

¹³cestou jsem spatřil, králi, o poledni světlo z nebe, jasnější než[628] slunce, které ozářilo mne i ty, kdo šli se mnou.

¹⁴A když jsme všichni padli na zem, uslyšel jsem hlas, který ke mně mluvil hebrejským jazykem: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Bolestivé[629] je pro tebe kopat proti bodcům."

¹⁵Řekl jsem: "Kdo jsi, Pane?" Pán odpověděl:[630] "Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.

¹⁶Ale vstaň a postav se na nohy, neboť proto jsem se ti ukázal, abych tě ustanovil svým služebníkem[631] a svědkem těch věcí, které jsi[632] viděl, i těch, které[633] ti ještě ukážu.

¹⁷Budu tě vysvobozovat[634] z tohoto lidu i z pohanů,[635] ke kterým tě posílám

¹⁸otevřít jejich oči, aby se obrátili od tmy do světla, od moci Satanovy k Bohu, a aby vírou ve mne obdrželi odpuštění hříchů a podíl mezi posvěcenými."

¹⁹Proto, králi Agrippo, nestal jsem se neposlušným toho nebeského vidění,

²⁰ale hlásal jsem nejprve těm, kteří jsou v Damašku, a potom v Jeruzalémě a po celé judské zemi, a také pohanům,[636] aby činili pokání, obraceli se k Bohu a konali skutky, které svědčí o pokání.

²¹Z toho důvodu se mne Židé zmocnili, [když jsem byl] v chrámě, a pokoušeli se mne zabít.

²²Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal,[637] takže tu stojím a svědčím malému i velikému. Neříkám nic mimo to, co Proroci i Mojžíš pověděli, že se má dít:

²³že Mesiáš má trpět, jako první vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo jak lidu izraelskému, tak také pohanům.[638]”

²⁴Když toto mluvil na svou obranu, Festus hlasitě zvolal:[639] “Blázníš, Pavle, mnoho vědomostí tě přivádí k šílenství!”

²⁵A Pavel řekl: “Neblázním, vznešený Feste, nýbrž jasně vyjevuji[640] slova pravdy a zdravého úsudku.

²⁶Vždyť král o těch věcech ví, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní.[641]

²⁷Věříš, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.”

²⁸Agrippa na to řekl Pavlovi: “Málem[642] bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.”

²⁹A Pavel řekl: “Přál bych si od Boha, aby ses nejen ty, ale všichni ti, kdo mě dnes slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já -- kromě těchto pout.”

³⁰Král vstal a s ním místodržitel, Bereniké i ti, kteří s nimi seděli.

³¹A když se vzdálili, hovořili mezi sebou: “Tento člověk nedělá nic, zač by zasluhoval smrt nebo vězení.[643]”

³²Agrippa říkal Festovi: “Tento člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal k císaři.”